Když jsem před 16 lety poprvé navštívil Čínu, prakticky zde neexistoval běžný prodej automobilů tak, jak jsme ho znali od nás či jinde ze světa. Na nepříliš kvalitních vozovkách se proháněla pestrá směs vozů, převážně nákladních a užitkových, malé taxíky licenční výroby, kterým se říkalo bochánky, protože připomínaly tvarem malý bochník chleba, čínské motocykly, rikši, a nepřehlédnutelné množství cyklistů. Sem tam byl vidět povoz tažený mulou. Pamatuji se na setkání s jedním pekingským umělcem, který měl v té době soukromý vůz, malý japonský licenční automobil, na který byl patřičně pyšný. Ptali jsme se na dostupnost aut a zjistili, že kvůli dovozním clům jsou pro běžného člověka nedostupné a vozy si nakupují pouze firmy a státní instituce.
V současnosti je však Čína největším automobilovým trhem na světě. V Pekingu či jiných velkých městech jsou běžné obrovské dopravní zácpy i na nově budovaných širokých dálničních přivaděčích z okolí měst do center. Kvůli smogu se vyhlašují regulační opatření, například možnost vyjet, jen máte-li lichá nebo sudá čísla na poznávací značce. Číňané si přesto auta zamilovali a rychle rostoucí střední třída touží po stejných vymoženostech, jako má Evropan nebo Američan.
V Číně v současné době existuje více než 60 domácích výrobců automobilů a 13 značek se vyrábí v licenci. V loňském roce se vyrobilo přes 18 milionů vozů, z čehož téměř 14 milionů byly vozy osobní. V roce 2009 bylo v Číně registrováno 62 milionů automobilů a do roku 2020 se odhaduje nárůst na 200 milionů.
Masová produkce osobních aut se datuje od 90. let. Ještě v roce 1985 se v Číně vyrobilo pouze 5200 kusů, tehdy byly automobily do Číny dováženy. Oblíbené byly japonské značky, například u vozů taxi. Z první poloviny 80. let se také datují první joint ventury, v roce 1983 podepsali Číňané smlouvu o licenční výrobě vozu Jeep, o rok později podepsal Volkswagen smlouvu o výrobě svých modelů Santana a Jetta a Peugeot začal vyrábět v Kantonu. Masové rozšíření vlastní výroby nastalo po roce 1994, některé podniky byly původně zbrojní.
Zajímavá je v Číně výroba elektrických automobilů a vozů s hybridním pohonem, i vozů na zemní plyn. Peking a Šanghaj od roku 2009 vyžadují od nových automobilů evropské emisní standardy. Produkční kapacita elektrických vozů a vozů na hybridní pohon má být půl milionu ročně. Podíl těchto typů na trhu s automobily má být pětiprocentní. V roce 2010 se na Pekingském automobilovém veletrhu představilo 20 elektrických automobilů, z nichž většina byla domácí produkce. V polovině roku se masově vyrábělo deset elektrických modelů, včetně autobusu, a byly určeny vnitřnímu trhu. Předpokládá se, že se v roce 2013 země stane největším producentem elektromobilů na světě. Vláda vývoj elektrických automobilů mocně dotuje a dotace na jejich výzkum jsou jednou z hlavních součástí posledního plánu na rozvoj automobilového průmyslu v Číně. V konstrukci a výrobě Číňané spolupracují s Japonci a Američany, například s koncerny Nissan a General Motors. Výsledkem spolupráce jsou dva modely, které se objeví na trhu letos. Dotace na nákup hybridních a dalších ekologických aut poskytne letos v Číně 13 velkých měst.
Přes neobyčejný růst produkce a prodeje se čínský automobilový průmysl musí v budoucnu vyrovnat s několika zásadními problémy. Jsou to zejména kvalita výrobků a bezpečnost, které jsou nižší než u vozů stejné kategorie v Evropě nebo USA. Nedávno byly zavedeny crash testy a Číňané mohutně investují do moderních technologií i pomocí nákupů například celé jedné značky, automobilka Geely koupila proslulou švédskou značku Volvo a slíbila pověstnou kvalitu vozů udržet. Dříve zákazníci nebyli tak nároční, ale poptávka po luxusním zboží mezi automobily neklesá. Dalším problémem je riziko nadprodukce, v zemi je příliš mnoho výrobců a trh je fragmentovaný. Vláda chce snížit počet hlavních výrobců na deset a zachovat dvě velké společnosti s roční produkcí přesahující 2 miliony vozů a 4-5 výrobců s roční kapacitou přes milion automobilů.
Největší český výrobce osobních automobilů, Škoda Mladá Boleslav, vyrábí v Číně od roku 2006. Škoda se tam jmenuje Šhanghai Volkswagen Škoda. Octavia je prvním modelem na trhu od roku 2007, od roku 2008 se vyrábí Fabia a od roku 2009 Superb. Loni z celkové produkce tři čtvrtě milionu škodovek prodaných po celém světě jich v Číně bylo prodáno 185 tisíc, roční nárůsty prodeje vozů Škoda na tamním trhu jsou více než dvojnásobné ve srovnání s předchozím rokem, což z Dálného východu činí obchodně nejúspěšnější region na světě. Vedle populární Octavie se prudce zvyšuje prodej modelu Superb, jehož vybavení je pro čínský trh ještě o stupeň luxusnější než pro trh náš.
Na začátku prosince loňského roku společnost Škoda China a Šanghai Volkswagen oznámily, že od roku 2013 se plánuje prodej čtvrtého modelu, kompaktního SUV Škoda Yeti. Předpokládá se obdobný úspěch jako má Yeti v Evropě. Automobilka Škoda Mladá Boleslav má tedy do budoucna o odbyt své výroby postaráno. Pokud se má celková výroba vozů v budoucnosti až zdvojnásobit, jak předpokládají dlouhodobé plány vrcholového managementu Škody, bude Čína hrát jistě prvořadou roli. Otázka zní, jestli je tento boom dlouhodobě udržitelný, uvidíme. Je možné, že dalším strategickým krokem bude zahájení výroby elektromobilů Škoda a jejich zacílení právě na čínský trh.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/cinsky-automobilovy-prumysl–852089
