Charlie: Měníme svět, ve kterém žijeme. Děje se toho hodně, objevuje se spousta informací a dnes mám hosta, Ally Carterovou. Můžeš nám říct svůj příběh, vím, že jsi začala už v mladém věku.
Ally: Pamatuji si, když mi bylo 5, 6 nebo 7 let na stahování, zdrogování… Takové věci. Celý můj život, odkdy si pamatuji. Upřímně jsem si myslela, že se mi to nepovede. Teď jsem adoptována, moje matka sedí přímo zde.
(matka pozdraví Charlieho)
Charlie: Ahoj, i já tě rád poznávám. Ano, je velmi důležité, abychom tyto zprávy zveřejnili. Pro mě jako otce a dědečka – jsem otcem čtyř dětí a můj čtvrtý syn zemřel při autonehodě, když mu bylo jen 28 let. Bylo to před 12 lety. Takže když někdo ublíží dítěti, moc se mě to emocionálně dotkne. Proto je ochrana našich dětí na mé cestě prvořadá. Je mi 61 let.
Mám svou první vnučku a tři vnuky a všechny je miluji. Moje malá vnučka Hartley je ta nejvzácnější malá věc na světě. Jak může někdo ublížit dětem? Jsi velmi požehnaná a paní, která o tebe pečuje, je pravděpodobně největším požehnáním, jaké sis mohla v tuto chvíli přát. Vím, že bych se tě neměl ptát, ale kolik máš teď let?
Video:
Ally: Mám 27 let.
Charlie: Řekni mi víc o sobě.
Ally: No, jsem MK ultra, oběť satanistických rituálů a obchodování. Upřímně řečeno, nikdy jsem si nemyslela, že bych o tom mohla říkat, že bych našla slova, která by mi pomohla shrnout to, co se stalo. Jednoho dne jsem se ale rozhodla. Je to už téměř osm, devět měsíců, co jsem natočila video o tom, co se mi stalo, a nečekala jsem, že se stane tak virálním. Pokud jde o, nevím, jestli bych zde mohla říci jeho jméno, nevím, jestli tě nezablokují.
Charlie: Ano, můžeš říct jeho jméno.
Ally: Joe Biden. Když mi bylo patnáct let, vzali mě na služební cestu do Los Angeles, do Gettyho muzea. Dovolil mi, abych se s ním procházela. Byla jsem tam já a ještě jedna holka, mohli jsme přijet ve sportovním autě a absolvovali jsme prohlídku. Byly tam i jiné děti. Byli tam rodiče. Obyčejný den. Všichni se na nás dívali a předpokládali, že jsme někdo. Přešli jsme přes zahradu k výtahu a svezli jsme se dolů. Když jsme se dostali na určité místo, sjeli jsme dolů a byli tam další lidé.
Vždy byl někdo u dveří, někdo nám dával povolení, někdo nás doprovázel, abychom mohli vstoupit. Pamatuji si, že jsme se dostali na místo, kam jsme měli jít. Pamatuji si, jak se měnil vzduch, pamatuji si ty vůně a zvuky. Jak mi zvonilo v uších. A pak se ohlédnu kolem sebe a vzpomenu si na město. Je to jiný svět. Celý svět pod zemí. Je tam každý dopravní prostředek, každý centimetr života je pod tou zemí a vím, že mnoho lidí si myslí, že to nemůže být, ale je tomu tak.
Pojí se to s mnoha místy. Pojí se to se studiem Universal, s hřbitovy, se školami… Je to propojeno s domy celebrit, přes které procházejí výtahy. A společností Disney. Ten večer jsem měla být, myslím, až se třemi lidmi. Vzpomínám si, že jsem tam potkala několik známých osobností. Dokonce si pamatuji, jak jsem si povídala s jednou celebritou, která byla velmi šokovaná, že jsem ji neznala, dokud neřekla film Podívej, kdo to říká.
V určitých částech Gettyho muzea je v patře v podstatě operační centrum, kde se monitoruje podzemí, kam lidé přicházejí, jak daleko jdou a jak dlouho jim trvá, než se tam dostanou. Byla jsem silně zdrogovaná, ale pořád jsem věděla, co se děje. Musela jsem se účastnit orálního sexu a v podstatě něčeho, co vypadalo jako „soutěž o postýlku“.
Pamatuji si, že jsem viděla Joea Bidena. Joe Biden mi to nařídil. Byly tam i další celebrity. Jsou zde obrázky. Pod Gettym se nachází velmi velká svatyně. Je zde kaple pro děti. Jsou zde svatyně se zakrvácenými věcmi, které kdysi byly lidmi. Je to jiný svět. A bylo to něco, na co nikdy nezapomenu. Než jsem se dostala dovnitř, pocítila jsem jakýsi otřes.
Myslím, že se něco stalo mezi pasáky a Joem a já jsem musela odejít dříve. A byl to nepořádek, když jsem se snažila dostat ven. Vím, že kamarádka, se kterou jsem byla, si pořezala nohu. Bylo toho mnoho. A já jsem jen… ale hlavní věc byla, že jsem byla šokována tím, co bylo v podzemí.
Když mi bylo asi 12 nebo 14 let, předtím, než jsem se dostala do péče Úřadu na ochranu dětí, žila jsem se ženou, nebudu uvádět její jméno, nazývám ji náhradní matkou. Měla další děti, které si také prošly peklem. Všichni jen říkali, že má chůva mě raději nebo že nemám takové problémy jako oni, a nechápali, co se se mnou děje. Moje náhradní matka se střídala s různými autoritami, zejména se ženatými muži. Nikdy jsme neměli pevný vztah.
Učitel ve škole, školní ochranka a dospělo to až k tomu, že chodila s policejním šéfem. Přišli ke mně do pokoje ve čtyři ráno a obtěžovali mě. Snažila jsem se utéct. Vím, že mnoho lidí se pokusilo zavolat sociální službu. Vím, že bylo mnoho policejních zpráv, mnoho zpráv z nemocnic a v době, kdy mi bylo 12 let, jsem si upřímně myslela, že je všechno normální. Věděla jsem, že něco není v pořádku, ale děly se mi věci, které jsem nikdy nikomu neřekla, protože mi vždy říkali, že „co se stalo v domě, zůstalo v domě“. Takže její kamarádi a její fyzické násilí, to bylo pro mě příliš mnoho.
Měla moc zavolat svému příteli, kdykoli jsem utekla. Měla moc zavolat mu, kdykoli měla pocit, že mám problémy. A jednou mi řekla, že když se její manžel vrátí domů, bude to řešit se mnou. A to byla pro mě velká facka, protože mi řekla: „Dobře, to, co se děje, není normální a ty to víš a nesnažíš se to zastavit. A nevím proč, ale byla to pro mě facka. Potom jsem začala často utíkat. Mnohokrát jsem se pokusila spáchat sebevraždu. Vždy, když jsem se pokusila utéct, přišli po mě její kluci, policisté. Předtím, než mě vzali zpátky, si to se mnou rozdali.
Zavolali svým přátelům. Chodili jsme za skály. Nikdo, nikdo si nemyslí a nevěří, že to, co má být naší autoritou, má dvojí stránku. Lidé, kteří mají sloužit a chránit. A to, co lidé nazývají staří dobří kluci nebo bratrství, dělá dobrým policistům špatné jméno a špatnou pověst. Stalo se mi to, pokusila jsem se zabít, pokusila jsem se utéct, nic nepomohlo.
Všechno to skončilo ještě dříve, než to začalo, protože všichni byli zastrašení, vystrašení nebo se báli následků, pokud by se do toho zapojili, včetně mé školy a zodpovědného reportéra. Spousta lidí věděla, co se děje. Když jsem se stala teenagerem, převlékání v šatně nebylo jednoduché, protože jsem měla modřiny, štípance a leccos jiného, takže se to vymklo zpod kontroly.
Charlie: Mluvil jsem s mladou dámou, velmi podobnou tobě. Před mnoha lety ji vyměnila rodina Bidenových, konkrétně Joe Biden. A museli jsme si dávat velký pozor na to, co říkáme, protože svědčila proti němu u vojenského soudu v Bílém domě. Řekli jí, aby tam šla a identifikovala ho. A osoba, která tam byla, nebyla Joe Biden. Byl to jeho dvojník.
Řekla, že to nebyl on. Hned věděla, že to není on. A to bylo pro mě něco nového. Netušil jsem, že existuje tolik dvojníků, klonů, cgis a tak dále. Neměl jsem o tom ani ponětí. Věděl jsem, že Vladimir Putin má několik dvojníků, což mi dávalo smysl, protože žije v zemi s jedenácti časovými pásmy plnými blázny. Takže si myslím, že když žijete na takovém místě, musíte mít několik dvojníků.
Když jsem byl přibližně ve tvém věku, dostal jsem se hluboko pod zem na vojenské základně v anglickém Bathu a byl jsem šokován. Další věc, kterou jsi zachytila a kterou jsem zachytil i já, byla změna teploty. Když se dostanete na určitou úroveň, je to chladné. A když jsme se dostali na určitou úroveň, a to máš naprostou pravdu, byl jsem také ohromen. Ale to bylo před 30 lety. Z vlastní zkušenosti vím, že toto místo je masivně propojeno.
Když mluvíme o obchodování s dětmi a dokonce is dospělými, pravidelně se objevuje jméno Biden. Je to špatný člověk. To je slabé slovo. Víte, Hunter je naprostý deviant. Miller je také špatný. Pokud jde o obchodování s lidmi, na které se dnes zaměřujeme, chci, aby moji posluchači pochopili, že se to opravdu děje. Před rokem jsem četl, že v Anglii se každoročně ztratí 300 000 dětí, a Forbes si ověřil fakta a řekl: Ale ne, není to 300, ale 150 000.
Řekl jsem, že vím, jak bolestivé je ztratit jedno dítě, a vy myslíte, že 150 000 je v pořádku? Jsem kvůli tomu velmi rozzlobený a lidé nechápou obchodování s dětmi. Stává se to po celém světě, je to rozšířeno v Austrálii, v Africe. Všude je proniklé zlo a to chci odhalit, a můžu-li zachránit jedno dítě, které je obětí obchodování, můj život za to stojí. A osobně chci poděkovat tvé matce, která tu sedí s tebou, že o tebe pečuje a chrání tě.
Děkujeme. Je to dobré dítě. Je to úžasné dítě.
Ally: Upřímně řečeno, nepotřebuji slávu a bohatství. Nic z toho nepotřebuji. Právě teď jsme v situaci, kdy vyjdeme-li z těchto dveří, existuje možnost, že se nás někdo pokusí zabít nebo že nás někdo bude pronásledovat. A v této chvíli chci, aby pravda vyšla najevo. Myslím, že mnoho lidí se musí vzbudit. Všichni jsou tak zmatení, mají vymyté mozky tím, čemu chtějí věřit. Ve skutečnosti všechny cesty vedou k obchodování s lidmi a všichni to brzy zjistí.
Ale vím, že jsou tam i dobří lidé. Více než kdy předtím, a když to vidím, vím, že to zničí mnoho lidí. Nechápou, že když se angažujete v nadaci Červeného kříže nebo když se angažujete v těchto celebritách… Musíte zastavit jejich značky, zastavit streamování jejich hudby a podobně. Je to napomáhání a umožňování všeho, co se děje, ale lidé nechápou, jak hluboko to sahá. Není to politický, náboženský ani rasový problém, je to lidský problém, který je třeba řešit. Protože jsou to děti. Všechno, co se mi stalo, se mi nestalo, když jsem byla dospělá, ale když jsem byla dítě. Celý život jako dítě a nyní jako dospělá se s tím stále setkávám.
Museli jsme se přestěhovat, museli jsme se držet dál, nemůžu jít do určitých oblastí, nemůžu přejít ani přes průchod v určitém městě. Můj vzhled se neustále mění, stále se ohlížím přes rameno. Byli jsme otráveni. Sledovali nás. Někdo se nás pokusil vytlačit ze silnice. Zabíjeli naše zvířata. Jednoho dne, kdy jsem se vracela z práce, byli v mém domě lidé, kteří se nás pokoušeli zabít. Takže si opravdu přeji, aby se lidé vzbudili a uvědomili si, co se tady opravdu děje. Zločiny proti lidskosti.
Charlie: Všichni víme, jak velký je obchod s drogami, a v posledních dvou letech ho obchodníci s drogami předběhli. Ale měl jsem tu čest potkat milého a sympatického muže jménem Jim Caviezel. A on je jen… je to herec. Žije v Kalifornii a natočil film s názvem The Sound of Freedom (Zvuk svobody), který je o obchodování s dětmi, produkoval jej a režíroval Dennis Rice a ještě nebyl zveřejněn.
Byl jsem pozván na soukromou projekci a nepustili mě do Ameriky, tak mi velmi ochotně poslal kopii. Měl by vyjít koncem tohoto nebo začátkem příštího roku. Je to vynikající film a je to skutečný příběh Tima Ballarda, který odhalil obchodování s dětmi, Je to bývalý voják, top kluk. Je to zjevení, ale je velmi obtížné dostat toto poselství ven. Spousta lidí se totiž uzavře a odejde. Nechci to vědět, nechci to vědět. A je to neuvěřitelný pohled na to, co se děje. Učím se každý den, láme mi to srdce, protože jsem otec a starý otec.
Jsem hrdý na to, čím sis prošla a kde jsi teď. Jsem na tebe velmi hrdá, že ses odhalila, protože to, co děláš, neděláš pro sebe. To, co děláš, je pomoc jiným lidem.
Ally: Vím, že to není jen o mně. Vím, že jsem také příliš dlouho mlčela, a vím, že se na mě mnoho lidí zlobí a říkají mi: „Jo, ty ses mě nezastala nebo ses na mě vykašlala.“ A já to chápu. Chápu, že někteří lidé už nebudou moci vyprávět své příběhy. Pamatuji si, jak jsme si říkali, že pokud se jeden z nás někdy dostane ven, přivedeme armádu, která zachrání všechny ostatní. A stále se toho obávám.
Charlie: Úžasná práce a máš krásný úsměv, který vychází z tvého nitra. Úsměvy bolesti, které přicházejí zevnitř. Existují lidé, kteří využijí každého jiného člověka. Většina lidí, kteří se na této chybě podílejí, jsou v mocenských pozicích. Takže se nemáte kam obrátit, oni to vědí. Mluvíme o policejních náčelnících, soudcích…
Ally: Právníci. Můj právní zástupce v mém případě s úřadem na ochranu dětí. Úřad na ochranu dětí pro mě stále vybíral peníze, ale to bylo předtím, než mi pohrozili, protože věděli, co se děje. Snažila jsem se získat pomoc. Snažila jsem se říci, že tam byli moji sociální pracovníci, kteří museli fotit mé modřiny a museli podepisovat papíry z nemocnice z bití, znásilnění, mnoha znásilnění a všichni to chtěli zakrýt.
Dostala jsem se do dětských domovů, kde nikdo nemluvil anglicky, takže jsem se nemohla s nikým domluvit. Tak jsem opět utekla, byla jsem bezdomovec. Potřebovala jsem pomoc, tak jsem se musela vrátit, ale vydražili mě do Ruska. V té době mi bylo 15 let. Byla jsem zamilovaná, myslela jsem si, že jsi mě pasák nechá, protože jsem mu byla velmi blízká. Vypracovala jsem se na jeho manželku. Potom jsem šla na víkendový výměnný pobyt.
Dostala jsem zaplaceno za týden a věděla jsem, že zemřu. Věděla jsem, že s mužem, kterému jsem se prodala, bych neměla šanci. Byl to ďábel. Absolutní ďábel. V žádném případě by mě nenechal naživu, tak jsem utekla. Snažila jsem se to říct sociálním pracovníkům a oni řekli, že pokud řeknu něco jiného, pošlou mě do Arizony a nikdo mě už nikdy nenajde. Tak jsem opět utekla.
Charlie: A další věc, která mi opravdu zlomila srdce, je, že se na tom podílejí i UNICEF a Červený kříž. Mají chránit děti, ale to nedělají, všichni jsou součástí této špatné cabaly a deep state. Všichni se na tom podílejí. Když si uvědomíte, že na světě jsou miliony lidí, kteří jim dávají peníze a oni je kradou a používají pro špatné věci. Potom je mou povinností je odhalit. Po odhalení MI6, CIA, jsem obdržel mnohokrát výhrůžky smrtí.
Jsou do toho všeho zapojeni na nejvyšší úrovni a má to být jejich tajná služba a všichni jsou zapojeni do obchodování s dětmi. Jediná věc, která mi dává světlo na konci tunelu, je, že Bůh má všechno pod kontrolou. Právě teď procházíme tou hroznou částí a ve svém pořadu jsem již mnohokrát řekl, že světlo na konci tunelu není iluze, ale realita. Tunel je iluze. A to je to, čím právě teď procházíme. Vidíme, jak špinavé jsou stěny tohoto alarmu a obchodování s dětmi. Celá věc právě teď. Přechod z temnoty do světla, kterým právě procházíme.
Vakcíny, 5G, nepokoje, invaze mimozemšťanů na odvedení pozornosti od globálního finančního resetu, resetování celého světa, abychom se zbavili cabaly a kontroly DS, která má své velké podniky, obchodování s dětmi. Není to tak dávno, co jste si na Alibabě, Amazonu či Walmartu mohli koupit kusy nábytku, které jsou jaksi stokrát dražší, než by měly být. A jméno je jméno osoby, se kterou obchodují. Dělali to přímo před očima všech. Koupili byste si šatník za 7 000 dolarů?
Mají svůj vlastní reklamní kód. A důvod, proč využili Amazon, je ten, že mají distribuci, mohou získat děti a přesunout je kamkoli. A pak začnete hledat. Najdete spojení s Evergreen – přepravní společností, která je součástí Clintonova veletrhu nebo Karenovy nadace pro přesouvání obchodování s dětmi a se zbraněmi a poté se vším ostatním. To je obrovské odhalení. Součástí mé práce je snažit se, aby se o tom veřejnost dozvěděla z první ruky od lidí, jako jsi ty. Není to fáma.
Mluvil jsem s Mattem a vím, že mluvíš pravdu o tom, že tě obchodovali. Mluvil jsem s mnoha dalšími obchodníky s lidmi. I mě infiltrovali podvodníci ze CIA, kteří tvrdili, že se stali obětí obchodování s lidmi. Naštěstí jsem to cítil, víte, když máte ten pocit, když důvěřujete své intuici. Takže jsem to nezveřejnil. Ale jsem na tebe velmi hrdý a nikdy se nezatracuj za to, že jsi něco udělala pozdě nebo nedostatečně. Daří se ti úžasně dobře. A tito lidé ti budou vděční.
Jsi zářivým majákem světla. Bůh ti žehnej.
Ally: Děkuji. A Bůh žehnej i tobě.
Zdroj:
https://qanon.sk/charlie-ward-mk-ultra-obchodovanie-s-detmi-pribeh-ally-carterovej/
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.