Česká republika pro zásadní změnu

Delší dobu se z důvodů časové zaneprázdněnosti nemohu dostat k psaní článků. Když ale vidím tu zoufalou mizérii na naší otevřené politické scéně, naposledy při demonstraci dne 16.9.t.r. v Praze na Václavském náměstí, rozhodl jsem se udělat výjimku a článkem na obsah této události pod heslem „Česko proti vládě“ zareagovat.

Takže:

1. je jistě dobře, že občané vyjadřují svoji nespokojenost se stavem v naší zemi, a to po všech stránkách, pokud je k tomu průběžné zhoršování tohoto stavu nutí. Mají na to zezákona právo. Je dobře, když se obnovuje mezi lidmi i určitý pocit sounáležitosti oproti nám indoktrinovanému individualismu. Nemá-li ale taková demonstrace přijít vniveč, musí mít reálný program, nemůže jít jen o to formulací různých proklamací s cílem vyhovět sluchu demonstrantů, aniž by se jim současně vysvětlilo, co realizace takových kroků bude znamenat v praxi. Pak se totiž ukáže, co z těchto proklamací je schůdných, za jakých podmínek a kdy. K tomu tak jako obvykle nedošlo. Tady je první zásadní chyba (příp. záměr).

2. Již samotné motto této demonstrace „Česko proti vládě“ je zcela chybné a zavádějící, neboť:

a) jsme snad stále ještě (alespoň podle ústavy) Česká republika (byť registrovaná jako s.r.o.), zatímco dobrovolným přebíráním názvu Česko se sami degradujeme jen na nějaký región, který pak bude zakrátko připojen k někomu jinému, resp. rozdroben následně v Eurosojuzu. Sami se tak připravujeme o zbytek suverenity, kterou se přitom účastníci různých demonstrací tak ohánějí. Autoři tohoto hesla tak nahrávají globalistům a rozbíječským tendencím uvnitř našeho státu. Ať již záměrně či z politické nezralosti;

b) přestaňme demonstrovat proti něčemu či někomu, demonstrujme za něco, pokud možno konstruktivního. Tady je druhá zásadní chyba (nebo záměr). Z pouhé negace ještě nikdo dům nepostavil. Musíme tedy začít demonstrovat za něco, čeho chceme dosáhnout. Pouhá výměna vlády v podobě koloniální správy nic nevyřeší, spíše naopak. Zejména to platí v podmínkách, kdy nerozhodují voliči nýbrž ten, kdo sčítá hlasy.

c)  pouhou výměnou vlády neskočíme z Půlnočního království do země krále Miroslava jako ten švec v pohádce „O pyšné princezně“. I tam ale dostal ten švec poučení. Jen my si z některých starých pohádek či pověstí, které přenášejí lidovou moudrost a někdy i události dávno uplynulé, ponaučení nebereme. Proto jsme dnes tam, kde jsme. Je to logické. Opět i v tomto případě skáčou autoři toho hesla na agendu globalistů, kteří pozornost lidí odvádějí od obsahu a snaží se ho personifikovat. Tentokrát se to sice obrací proti jejich služebníkům, občanům to ale fakticky nic neřeší. Přijde totiž po případné výměně této vlády nová vláda, která dále bude plnit agendu globalistů podle zadání Evropské unie a/nebo Deep State podle zadání z Washingtonu. Někdy tato zadání jsou kompatibilní navzájem, jindy nikoliv. A hlavní starostí „našich vlád“

v poslední době je hlavně vyhovět oběma stranám. O lidi se pak již starat nemohou.

    A vystoupit z EU a z NATO přece organizátoři a řečníci nechtějí. Přitom na demonstraci proklamativně vyhlašují dílčí programové cíle, o kterých musí vědět, že je v daném systému nejsou schopni splnit. Jenže „lidé to chtějí slyšet“ a slibem nikoho nezarmoutíš. Tady je třetí zásadní chyba. A protože drtivá většina lidí u nás není i nadále konceptuálně gramotná, tak na ty sliby a proklamace stále dokola skáče a není jí ani divné, že se stále neplní a proč;

d) abychom mohli demonstrovat konečně za něco, musíme mít zformulované dlouhodobé cíle a vědět, jak jich dosáhnout (tj. mít know-how). Seznámit s nimi veřejnost, hledat pro ně podporu a pak je finálně zformulovat. Tohle chybí a přitom právě na tom lze sjednocovat národ. Nikoliv na tom, aby lidé dali hlasy tomu či onomu, který „to bude dělat lépe než jeho předchůdce“ navíc ve stejném systému, který mu to znemožní. Je zapotřebí podporovat program, ne osoby či stranu. To je čtvrtá zásadní chyba.

3) Pojďme se ale podívat blíže na některé z bodů proklamovaných dne 16.9.t.r. na zmíněné demonstraci v Praze a na možnosti a podmínky potřebné k jejich realizaci:

a) podobně jako Francie v případě EdF vykoupíme minoritní podíl v ČEZ, odejdeme z lipské burzy a domácí cenotvorbu prodeje elektřiny navážeme na zákon o cenách (1 kWh elektřiny bude koncového odběratele stát cca 3 Kč)  

K tomu bychom museli nejprve u nás obnovit řízení na národní úrovni, jako má Maďarsko, zčásti pak i Francie. O to jsme přišli již za minulých vlád, nejpozději pak po výrocích A. Babiše, že jako premiér nemůže poroučet starostovi na Praze 6 (týkalo se to tehdy demolice památníku Koněva v reakci na ruský protest. Prezident Zeman k tomu tehdy mlčel. Přispělo k tomu i gesto pražského magistrátu související s vypovězením smlouvy s čínských hlavním městem, vracení pandy do Číny atd. Opakovaně jsme se na mezinárodní scéně ukazovali jako pouhý servilní přisluhovatel cizím zájmům. Svět nás přestal brát vážně). Kdo řízení na národní úrovni u nás obnoví a na základě čeho? Půjdou snad do zásadního střetu s Bruselem ti, kteří vyzývají k našemu setrvání v EU?  

b) zachováme v provozu naše uhelné elektrárny a dostavíme další bloky elektráren jaderných.

Dobrá myšlenka, avšak v naprosté kolizi s Green Dealem prosazovaným globalisty prostřednictvím Světového ekonomického fóra a Evropské unie.

Opět narazíme na EU a její sankce při neplnění Green Dealu. Znamenalo by to mimochodem i odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Netvrdím, že je to nemožné, ptám se jen, kdo toto od nás na mezinárodní scéně prosadí či ještě lépe, kdo se k tomu vůbec odhodlá. Vysvětlil již někdo lidem, co by takový krok obnášel? Nikoliv.

c) odstoupíme od systému emisních povolenek; odmítneme zavedení jakékoliv jiné formy povolenek zaváděných Evropskou unií; odmítneme Green Deal a přijdeme s vlastním programem na ochranu životního prostředí, jenž bude v souladu s ekonomickým rozvojem.

V praxi to znamená ale odchod z EU a vstup do bloku zemí BRICS. Ve svých důsledcích to současně znamená vystoupení ze stávajícího dluhového finančního systému. O tom na demonstraci ale nepadlo ani slovo. A to je pátá zásadní chyba.

d) zavedeme daň z obratu pro některé sektory (banky, mobilní operátoři atd.).

Daň z obratu byla u nás nahrazena od počátku r. 1993 daní z přidané hodnoty (DPH). Dnes k tomu není zákonný podklad. Zdanění některých sektorů u nás ovládaných zahraničními společnostmi určitě ano, musí jít ale o daň ze zisku bez možnosti jejího promítnutí do navýšených cen zboží či služeb, které tyto společnosti poskytují.

Pronárodní vláda měla toto opatření zavést již dávno (kdyby nějaká byla).

e) Bohatství ČR musí zůstat v ČR, zastavení vyvádění zdrojů a dividend na Západ

Skvělá myšlenka, tu jsme měli ale uvést do praxe hned po r. 1989, nejpozději pak do konce r. 1992, kdy jsme začali rozprodávat naši ekonomiku šmahem. Dnes jsme v situaci, kdy více než polovina průmyslu nám nepatří, kdy máme s jinými zeměmi uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění a kdy každý investor chce ze své investice zisk. Zatím jsme nebyli schopni nastavit pořádně ani podmínky pro podnikání cizích firem u nás.

O trvalé zdroje příjmů z činnosti státních podniků jsme se sami připravili jejich bezhlavým rozprodejem spojeným často s úplatky, dnes jde zisk z jejich činnosti do kapes cizích investorů v zahraničí. Nastavme tedy alespoň pravidla pro řádné zdanění zisků, které z těchto investic dnes odcházejí do zahraničí. Samotná reinvestice zisku cizích investorů u nás nic neřeší, pouze problém prohlubuje, což nejde do nekonečna.

Samostatným, byť souvisejícím problémem je financování státu i podniků z cizích zdrojů. Jen úroky z tohoto financování státu se dnes blíží 100 mld. Kč ročně a dále rostou takovým tempem, že zakrátko nebudou ufinancovatelné. V systému, kde Česká národní banka není ani česká ani národní, nýbrž patří Rothschildům, je to obtížně řešitelné. Od ní si stát půjčit nemůže, byť tam jsou peníze získané z postupného znehodnocování české koruny směnnými kurzy, které se liší až o 40 % od parity kupní síly koruny. Stát si tedy půjčuje od zahraničních bank. Úroky z těchto půjček jdou tak do zahraničí.

Jako proklamace tj. na poslech lidí to zní pěkně, možnosti realizace jsou ale tomu značně vzdálené. V zásadě by to znamenalo obnovu státního sektoru ekonomiky. O tom ale nepadlo ani slovo.

f) nebudeme zvyšovat daňové zatížení občanů ČR.

   To je chválihodný záměr, je jen škoda, že nebylo řečeno, jak to autoři tohoto záměru chtějí udělat, kdy musí především zastavit další zadlužování našeho státu a pak zahájit splátky nasekaných dluhů. Zdrojů ke splácení už moc nemáme, tím hlavním, který ještě zbývá, jsou lidé. Dvojnásob to platí za situace, kdy stále více českých firem se stěhuje do zahraničí za příznivějšími podmínkami pro podnikání i pro život. Zmenšuje se tak počet plátců daní z řad právnických osob. Dohnat to budou muset zvýšeným daňovým zatížením občané.

g) zajistíme práci s vyšší přidanou hodnotou, tak aby naše země nebyla nadále ekonomickou kolonií západu a platy našich zaměstnanců se postupně začaly přibližovat platům v západní Evropě

Autor tohoto slibu zřejmě netuší, že v EU máme vyhrazené své místo v mezinárodní dělbě práce. Bohužel jsme zařazeni jako správná kolonie až na chvost. Nikoliv náhodou proto jsme ustoupili od naší tradiční výroby investičních celků, nikoliv náhodou prodáváme i naše hotové výrobky menšího rozsahu často prostřednictvím firem z EU do třetích zemí, kdy jsme takto naše tradiční odbytiště předali zdarma západní konkurenci. Dnes pro ni děláme nanejvýš subdodávky, často byly naše továrny dokonce zlikvidovány. Je třeba jasně si uvědomit, že toto byl i jeden z důvodů našeho přijetí do EU. Stejně jako účelové rozbití našeho zemědělství, z něhož měly západní státy obavu. Platy našich zaměstnanců se tedy za takových podmínek nemohou přibližovat platům na Západě, neboť většina přidané hodnoty z práce našich lidí je realizována až západními firmami při prodeji našich výrobků do třetích zemí a zůstává tudíž na Západě. My za naše výrobky či subdodávky dostáváme ceny jen nad hranicí nákladových cen, v mnohých případech takové dodávky subvencujeme podtrženou korunou. Kdybychom přešli na EURO, tak hodně firem dodávajících do zahraničí přes noc skončí. prodávají totiž své výrobky bez inovací za dumpingové ceny do zahraničí a hřeší na podtržený kurs koruny, který jim dává stále ještě dostatečný počet korun v přepočtu za nízkou cenu ve volné měně utrženou v zahraničí.

    A ještě 3 důležité „maličkosti“:

Není tedy vůbec jasné, jak chce p. Rajchl a spol. tyto sliby zajistit. A neví to evidentně ani on sám. Ale slibem nezarmoutíš…..

h) odmítneme Istanbulskou úmluvu

To teoreticky v naší kompetenci je. Tím, že úmluva nebude v ČR ratifikována. Jenže o ratifikaci se má jednat zanedlouho, a pokud by byly i mimořádné volby a PRO se dostalo do sněmovny, kolik hlasů by muselo mít, aby tento slib mohlo zajistit? A hlavně, než by došlo k provedení nových voleb, bude dávno po ratifikaci Istanbulské úmluvy. Tady je jedinou možností jednat se stávajícími parlamentními stranami s cílem zabránit ratifikaci této smlouvy. Vede snad PRO již taková jednání, pokud ano, je ke škodě, že o tom přítomné nikdo na demonstraci neinformoval;

i) zakotvíme manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy

Pokud pro to získají dostatek hlasů ve sněmovně, tak to zajistit lze.

j)  trvale odmítneme euro a poskytneme české koruně a platbě v hotovosti ústavně-právní ochranu

Koruna je poslední ekonomický nástroj, který má česká vláda k dispozici. Je to i jeden z posledních atributů zbytku naší suverenity. Neznalost na straně současných vládních stran na tomto faktu nic nemění.

Autoři tohoto závazku ale zřejmě absolutně netuší, jakým směrem se svět ubírá.Zřejmě ještě nezaregistrovali, že i k nám se blíží nový světový finanční systém s agendou GESARA, které přinesou digitální zlatem plně kryté národní měny, jakož i zásadní změny v politicko-společenském uspořádání. Ústavy jednotlivých států budou obsahovat mnohá ustanovení z agendy GESARA vč. způsobu plateb, který bude podléhat ustanovením ISO 20022, na které přecházejí všechny centrální banky světa.V opačném případě budou vyloučeny z mezinárodního platebního styku.

k) odstoupíme od smlouvy DCA s USA (případně ji nebudeme využívat tím, že sem nepozveme jediného vojáka; odstoupíme od nesmyslně drahých nákupů vojenské techniky

    Naplňování Dohody o spolupráci s USA při obraně takto přece v praxi vůbec neprobíhá.V jejím rámci bude náš představitel předvolán, aby si zapsal, kolik amerických vojáků přijede (a snad i kam), a co vše je nutné pro ně zajistit na naše náklady. Platíme vše, co souvisí s jejich pobytem, jak jinak. Tohle svědčí o naprosté naivitě a nezkušenosti autorů takového slibu. Napravit naše závazky z takové smlouvy může jedině aplikace agendy GESARA, která řeší mimo jiné stažení personálu amerických vojenských základen z celého světa domů.

l) Na Ukrajině se neválčí za české zájmy, válka musí skončit, jedinou cestou je mír.

Na Ukrajině se válčí především o budoucí podobu světa, aniž to většina lidí u nás chápe. Přitom jsou to právě USA a zejména EU, které chtějí dále ve válce pokračovat. A my jim v tom financemi a materiálními dodávkami pomáháme.

Objektivně vzato situace je taková, že:

Nic z toho se ani jedné ze stran zatím nezdařilo, takže se bohužel dále válčí. Přerušení války by znamenalo pouze přípravu na její další pokračování až do naplnění cílů jedné ze stran.

Jedinou cestou, jak můžeme k ukončení války na Ukrajině přispět, je přerušit další podporu Ukrajiny, což stávající vláda neudělá, neboť svůj další osud až příliš spojila s Ukrajinou.

m) pomoc Ukrajincům nesmí probíhat na úkor českých občanů

A na čí úkor takové náklady chodí, když ne na úkor občanů (obecně)? Nebo si snad někdo myslí, že ty miliardy na Ukrajinu pošlou členové této vlády ze svých „úspor“? A lidé to obvykle zaplatí ve zvýšených či nově vyhlášených daních. Tenhle programový bod tomu nasadil korunu.

n)  Nebudeme se připravovat na válku, budeme chtít válce předejít

To je jistě správný a chválihodný záměr. Jak toho ale chceme dosáhnout při našem propagovaném setrvání v NATO? Vždyť právě členství v NATO mělo zabezpečit mír v Evropě, jak ještě donedávna mainstream hlásal. A jaký je výsledek?

o)  Expulze veškerých neziskovek z českého školství, ukončení indoktrinace dětí

     Autor tohoto výroku opět prokazuje, že vůbec netuší, v jakém světě žije. Neziskovky jsou přece prostředkem indoktrinace mladých na nejvyšší, tj. 1. prioritě zobecněných prostředků řízení lidstva. Ukazuje to na jeho elementární neznalost základů konceptuálního řízení. Lepším řešením je zavedení zákona FARA (opisujme klidně v tomto případě z USA, kde tento zákon mají zavedený od 20. let minulého století) a zastavení veškerého financování neziskovek ze státního rozpočtu ať již přímo či zprostředkovaně.

p) budeme vetovat vstup Ukrajiny do NATO.

Záměr nepochybně směřující k ukončení války na Ukrajině. Je ale otázkou, zda ho jako

členové NATO ustojíme v praktické rovině. Spojenci v tomto záměru by mohli být Maďaři a možná i Slováci (podle výsledků jejich voleb);

q) odmítnutí povinné migrace a kvót na přijímání migrantů

Tohle se ale neslučuje s eurounijními vyhláškami a nařízeními a hlavně globalistickými plány. Za situace, kdy nemáme již řízení na národní úrovni, tohle budeme obtížně odmítat. Výsledkem bude, že budeme penalizováni a různě poškozováni ze strany EU, které budeme přitom nadále platit členské příspěvky, zatímco peníze z EU zpět k nám na různé projekty budou zastaveny. Jaký smysl pak bude mít naše setrvání v EU?

r) Vrácení svobody a suverenity ČR

Cílem projektu EU je přece likvidace členských států, rozdrobení jejich národů a jejich

promíchání s účelově naváženými obyvateli z třetích zemí podle plánu Coudenhove-Kalergiho. Při setrvání v EU, která usiluje o pravý opak, je to zhola nemožné. Autor tohoto programového bodu alespoň tohle musí přece vědět.

s) Pronárodní vláda, kde občané jsou na prvním místě

Pronárodní vláda, kde občané jsou na prvním místě, nemůže chtít setrvávat v organizaci, jejímž cílem je likvidace státu i národa. To je nejen protimluv ale vědomé obelhávání občanů. To je šestá zásadní chyba.

4. Další vyhlášené programové body pro nedostatek prostoru již nechci komentovat.

 

5. Kromě vesměs jalových slibů nebyly vůbec zmíněny hlavní problémy, které stojí před naším státem a národem. A to je sedmá zásadní chyba. K nim patří zejména tyto:

a) předali jsme podstatnou část kompetencí Evropské unii a ta je za celou EU bez vědomí a souhlasu nás občanů předává nikým nevolené a navíc neodborné Světové zdravotní organizaci (WHO), která pod záminkou falešných pandemií chce již za několik měsíců převzít řízení světa jako zárodek nové světové vlády. Té WHO, kterou většinově financuje Bill Gates. Pak nastoupí povinná očkování, lockdowny a dokončení cílené deindustrializace Evropy při souběžné postupné likvidaci jejího původního obyvatelstva, které má být nahrazeno lidmi „z dovozu“. Cílem je zavedení Evropy do Nového světového řádu a tedy návrat do podoby modernějšího středověku;

b) souběžně s tím probíhají ve světě protichůdné procesy související se zavedením nového světového finančního systému a agendy GESARA. Po jejím vyhlášení dojde ve všech zemích světa povinně k:

Otázkou je, který model k nám přijde dříve a který podpoříme. V případě zavedení NWO stačí ještě chvíli nic nedělat. V případě nového světového finančního systému a GESARA spojeného se systémovou změnou je třeba jít takové změně v ústrety a získat podporu alespoň 20 % lidí.

c) nepadlo ani slovo na téma formujícího se nového světa pod hlavičkou zemí BRICS;

d) v souvislosti s vyhlášením GESARA mají představitelé jednotlivých států informovat povinně občany o existenci a činnosti mimozemských entit pod zemí, na zemi i ve vesmíru. Opět ani slovo.

Ačkoliv nejen u nás, ale i ve světě je jasné, jakou pohromu znamená současná Fialova vláda, která navíc není schopna ani reflektovat vývoj ve světě vč. postupujících změn v hodnocení kauzy Ukrajina, není jasné, k jakému účelu měla za výše uvedených okolností celá demonstrace sloužit.

K výměně vlády je již pozdě (zakrátko přijde jedna z variant uvedených v bodech 5.a) a 5.b),přitom demonstrace k informování občanů o skutečné problematice a vývoji ve světě využita nebyla. Pouze potvrdila, že její aktéři nemají ani ponětí o dění na vrcholové, tj. globální úrovni, ani o řízení dějů na nižší nadnárodní úrovni. Od těch se pak odvíjejí procesy řízení na národní úrovni v jednotlivých státech.

My jsme již pár let odkázáni pouze na řízení na nadnárodní úrovni, neboť o řízení na té spodní úrovni národního řízení jsme již přišli. A především od tohoto poznání se měly odvíjet i programové body či spíše sliby přednesené na Václavském náměstí. Nestalo se tak, což je osmá zásadní chyba.

V souvislosti s blížícím se příchodem agendy GESARA nebude mít stát již peníze na financování výsledků voleb politických stran a jejich činnosti v mezivolebním období. Jeho jediným příjmem bude daň z prodeje zboží a služeb ve výši 14-17 % s vynětím prodeje potravin, léků a zánovního zboží z tohoto zdanění. Odpadnou dotace a jejich čerpání a možnost korupce, krádeží a podvodů. Politické strany a hnutí se rozpadnou, pokud je nebude někdo financovat ze své vlastní kapsy. Za situace, kdy nový kvantový finanční systém znemožní korupci a rozkrádání, financovat politický subjekt lukrativní již nebude.

Za daných okolností je zřejmé, že, pouze neinformovaní lidé mohou dále vyhlašovat program své strany, navíc v takové podobě.  Je to program možná z počátku 21. století, tj. z doby pohádek o portugalském rybáři a řeckém kavárníkovi prosperujících v EU. Je otázkou, kdo takovou a jí podobné akce financuje a proč.

Občané sice využili příležitosti, aby vyjádřili nahlas svoji nespokojenost a frustraci se současným vývojem a výkonem této „vlády“, odcházeli ale z demonstrace skutečných problémů stejně neznalí, jako na demonstraci přišli.

Prostě přišli, „upustili páru“ a šli zase domů. Po kolikáté už? Přitom čas na skutečnou změnu se nám velmi krátí, nemáme ho nazbyt.

V praxi se tak potvrdilo přísloví V.V. Pjakina: „Znalosti znamenají moc“.

A já dodávám: „ A neznalost znamená bezmoc“.

A tu představují ti opakovaně křičící a nespokojení lidé po náměstích, aniž by znali, co se vlastně děje, proč se to děje, kdo je skutečným původcem a nikoliv pouhým nástrojem, který může být lehce vyměněn (viz vlády v dnešním světě, které zemím nevládnou, pouze je spravují pro subjekty na vyšší úrovni řízení v zahraničí atd. A to, co jim na demonstracích řečníci řeknou (krom popisování následků, které lidé sami znají) stejně nefunguje.

Přesto mnozí lidé namísto studia osvětlujících podkladů si jdou raději zakřičet, upustit páru. A stále ještě nepochopili, že tento postup nikam nepovede. Nanejvýš k výměně jedné koloniální správy za druhou. A na těch demonstracích není bohužel nikdo, kdo by jim to byl schopen vysvětlit či alespoň sdělit, natož jim dát alespoň náčrt reálně možného řešení. A to je devátá zásadní chyba.

Má-li se tedy situace u nás zlepšit, musí lidé sami převzít moc do svých rukou. Pak ale musí být jednak aktivní a jednak problematiky znalí. Zatím většina má hluboké nedostatky v obou směrech a je jedině na příslušnících této většiny, zda s tím něco udělajíči nikoliv. Podle toho bude vypadat i náš další osud.

Jsme na křižovatce ve tvaru T. Můžeme buď:

Nic mezi tím. A návrat zpět „do starých předcovidových časů“ již není možný. Není již ani v nabídce. Je to tedy na nás vážení spoluobčané. A svůj výběr neodkládejte, již nám na to nezbývá čas. V zásadě jde o nabídku mezi:

(tohle není hoax, to stojí v oficiálních materiálech globalistů. Stačí číst).

Ani tohle na demonstraci nezaznělo, byť jde o zcela zásadní sdělení.

A to je desátá zásadní chyba.

Za situace, kdy v dohledné době dojde ke změně vlády podle jedné z obou uvedených variant, na což nebudou mít organizátoři ani demonstranti žádný vliv, a kdy organizátoři a řečníci na této demonstraci nevyužili příležitosti, aby občany informovali o skutečně zásadních událostech a dalším možném vývoji, nelze si na závěr nepoložit otázku, k čemu vlastně celá demonstrace byla. Že by skutečně jen k tomu „upuštění páry“ lidí, aby vláda měla další čas a prostor „na práci“?

Má-li dojít ke skutečné změně k lepšímu, je třeba na takovou demonstraci zvát především účastníky s alespoň základními znalostmi. A k takové demonstraci pak bude patřit i motto uvedené v záhlaví tohoto článku „Česká republika pro zásadní změnu“.

(školné platit netřeba)

Jaroslav Tichý