23 let po revoluci se pořád dokola točíme v bludném kruhu a neumíme říci DOST!
Rok 2014 se blíží a s ním i parlamentní volby. Otázkou, která snad zajímá každého, komu není lhostejný jeho blahobyt, je ta, která strana to vyhraje a jaký bude mít program. A samozřejmě i to, zda ten program bude schopna dodržet a nebude to jen sladké lákadlo na jejich lep. Jakou stranu si zvolíme a koho necháme, aby nám řídil životy? Tuto otázku si pokládáme každé 4 roky. A pokaždé je to naprosto stejný výsledek – nespokojenost.
1992 – volby vyhrává ODS. Občané tehdy volí jejich “Svobodu a prosperitu”. Zde to byl velice chytrý krok. Po desítkách let nesvobody a plnění pracovních úkolů na 135% a lépe, chtějí mít lidé hlavně tu svobodu, ale chtějí se i mít finančně dobře. V této době dochází ke kupónové privatizaci a rozjíždíme ekonomiku.
1996 – ODS se líbí a znovu vyhrává . Tentokrát to ale není tak jisté a na scénu už více vstupuje ČSSD, věčný to rival. Jsou to 4 roky, co Klaus rozjel naší ekonomiku, ale pan ekonom udělal nejspíše něco špatně, jelikož v roce 1997 jde naše ekonomika do pověstného háje a přichází úsporné balíčky.
1997 – ODS je nařčena z divného financování. Ukazují se různé dary od podnikatelů, kteří těžili z privatizace. Samotní politici čelí různým obviněním. Zde vystupuje v zářném světle Mladá Fronta Dnes, která poukazuje na švýcarské konto ODS. Ke konci roku náš současný prezident odstupuje a vzniká úřednická vláda.
1998 – předčasné volby a logicky jde k moci ČSSD. Ovšem vládu přebírá za podpory ODS. To, jak se jim daří je známo díky jedné iniciativě – Děkujeme, odejděte! Už tehdy chtějí nespokojení občané dát Klause a Zemana pryč z politiky.
2002 – ČSSD vyhrává volby. Klaus odchází z vedení ODS a později nominuje na prezidenta. Má na sobě cejch někoho, kdo pomohl rozkrádání země a nevedl úspěšně svoji stranu a zprotivil ji voličům. A tento člověk je pak zvolen prezidentem. Vláda ČSSD je považována za nestabilní. V této době mají u sebe například pana Grosse a další výtečníky a tak je i tato vláda častována jako zlodějská.
2006 – volby vyhrává ODS. To bylo zřejmé, jelikož ČSSD už zase není v oblibě. Drtivě vyhrává volby, ale přichází s reformami a lidé nechtějí slyšet o tom, že by si někdo měl utáhnout opasek. Vnitřně není stabilní a dochází k rozbrojům.
2010 – vítězí ČSSD. Ale bohužel mají tak malý rozdíl v hlasech, že nakonec vládu sestavuje ODS, VV a TOP09, tedy staří známí a dva nováčci. A jejich výkon? Tak ten vidíme dneska.
2014 – vítězí ČSSD a druhá je ODS. Nebo tomu snad bude jinak? Podívejte se, jak šel vývoj. Téměř vždy se tyto dvě strany střídaly a do díky následujícímu příkladu.
ČSSD vyhrává volby – zjistí se, že nevládnou dobře, peníze utrácejí ještě více, lžou a dostávají nás do kolen. Příští volby vyhrává ODS, která slibuje, že nás z těch kolen zase postaví.
Výsledek: Obě strany lidi štvou. Lidé je nemají rádi. Historicky vědí, že lžou, někteří z nich kradou, jsou arogantní, nejde jim o občany, ale o jejich vlastní podnik. Ale vždycky jedna z nich zase vyhraje volby.
A zde je tedy ta otázka:
To jsme opravdu tak hloupí, že víme, jací jsou, ale dáváme jim stále pořád další a další šance nás v tom opět potvrdit?
Nad čím přemýšlíme, když vyplňujeme volební lístek? Necháme se nalákat na lepší zítřky, i když víme, že volíme ty samé gaunery stále do kola a mažou nám med kolem huby?
Pak tedy se omlouvám, ale opravdu jsme v lecčem národ blbů a volby toho jsou jen a jen důkazem. A remcejte si, jak chcete, dokud na lístku vyplníte tyto strany, tak se historie bude jen a jen opakovat.
zdroj:http://nadrevo.blogspot.com.ar/2012/03/cesi-jsou-neskutecni-blbciuz-23-let.html
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.