Černá a bílá, barvy na pomezí života a smrti

Tyto barvy jsou v barevném spektru nepochybně výjimečné pro své zvláštnosti a zajímavou symboliku. Jsou to barvy na pomezí dne a noci, života a smrti. Vytvářejí tedy největší kontrast. Zároveň obsahují všechny barvy spektra od červené až po fialovou.

Bílá má tendence projasňovat všechny barvy, tyto pak mají spíše ženské vibrace. Černá má tendenci ztmavovat, tmavší barvy mají vibrace mužské. Černá nebývá pokládána za barvu, neboť barvy pocházejí ze světla a černé světlo chybí. My lidé se vyvíjíme k jasnému světlu, k barevnosti a svými zkušenostmi se stáváme stále více osvícenějšími.

Není bez zajímavosti, že bílá barva byla považována za smuteční barvu na dvoře francouzského krále, jehož smrt znamenala novou korunovaci. „Král je mrtev, ať žije král!“ volali dvořané v bílém. Také v Orientu je bílá barvou smutku, zvláště tam, kde se věří na převtělování. Zemřelý se po smrti převtělí do jiné podoby, do jiné bytosti.

Tato barva se objevuje také v pověstech a mýtech, které souvisejí se smrtí  a znovuzrozením. V náboženstvích byla tato barva často magickým prostředkem, ochranou před zlými mocnostmi. Je  také barvou duchů, čar a kouzel.

Černá je barvou tmy, symbolem zániku. Černé šaty, černé vlajky symbolizují smutek. Jestliže je bílá spojována se začátkem něčeho nového, pak černá se zánikem, s pádem do nicoty. Obecně je to barva neštěstí, smutku, mystiky, tajemna a magie, zla.

Věřilo se, že spatřit černou kočku přeběhnout přes cestu, znamená smůlu. Černá patřila Satanovi, knížeti temnot, kterému jeho sluhové sloužili černou mši. Černá byla barvou hříchu, proto ještě dnes říkáme špatným myšlenkám ‚černé‘. Ve středověku ovšem byla černá považována za barvu pokory, skromnosti a odříkání světských radostí. Proto byla zvolena pro roucha mnichů a jeptišek.

V našem interiéru má bílá nepochybně své místo. Prosvětluje a rozšiřuje prostor a dává všemu vyniknout. Znamená čistotu, sterilitu a také může působit chladně, pokud jsou stěny prázdné, ba i slavnostně, neboť je spojována se zimou, obdobím Vánoc a jejich výjimečnou atmosférou.

Příjemně a čistě vypadají interiéry, které jsou zařízeny pouze v bílé. Každý barevný doplněk, každý detail, musí pak být velmi pečlivě vybrán, aby dotvořil barvenou kompozici co nejlépe. Je výhodou, že ji lze bez obav kombinovat se všemi barvami spektra.

Z psychologického hlediska je třeba zmínit vlastnost bílé jako uklidňující. Bílá je spojována s čistotou, dokonalostí, neposkvrněností, inspirací, také souvisí s rozhodováním vydat se novým, správným směrem. Lidé v bílém v sobě nesou zdraví. Bílá, jako ochranná barva, neomezuje, neizoluje, ale chrání s ponecháním možnosti účastnit se života.

Černá barva je také velmi oblíbena. Od bytových stěn, až po doplňky ze světa elektroniky, nechybí snad v žádném interiéru. Černá je velmi elegantní, ovšem v žádném případě nám neposkytuje energii. Proto není dobré ji ve větší míře využívat ve svém šatníku a také v interiéru, neboť může vést k nedostatku radosti ze života a úbytku životní síly.

Pokud chcete tuto barvu použít, rozhodně nezapomeňte na barevné doplňky, které budou vytvářet zajímavé kontrasty. Kontrast černé s bílou na textiliích zase dodá interiéru luxusnější vzhled, například černé ložní prádlo působí eroticky.

Lidé, kteří mají v oblibě černou, mají silnou potřebu ochrany. Člověk jakoby se chtěl oddělit od ostatních a být sám se sebou. V období dospívání je fáze skrývání a nové orientace v životě a ve vlastním nitru důležitým obdobím. Proto je pro mnoho mladých lidí tak důležitá.

U mnoha lidí, kteří se oblékají dlouhodobě převážně do černé, však můžeme registrovat uzavřenost, odcizení. Lidé mohou v sobě skrývat různá citová zranění, která potlačují, odkládají, mají tendence být nenápadní.

Na závěr je nutné dodat, že barvy jsou naší životní podporou. Aktivizují naše životní síly, působí povzbudivě, odstraňují starosti a vyživují energetická centra našeho organismu.

Napsala Greta Sartori

http://m.budejckadrbna.cz/zivot-a-styl/cerna-a-bila-barvy-na-pomezi-zivota-a-smrti.html