Centrální banky skupují zlato, svědčí to o času rizik, upozorňuje ekonom

Koncem loňského roku vyhlásil veřejnoprávní rozhlas soutěž o české historii, ale kupodivu výhrou nebyly peníze, ale zlaté cihly. Velká vánoční soutěž Radiožurnálu o zlatou cihlu probíhala několik týdnů formou vědomostních otázek.

Vyhrát zlatou cihlu – pro někoho to je myšlenka poněkud podivná, ale pro ekonomy už tak ne. Podle nich se Český rozhlas zachoval velmi rozumně, neboť i světové burzy zaznamenávají trvalý nárůst ceny zlata, i když samozřejmě na burzách se cena zlata aktuálně pohybuje podle poptávky směrem nahoru i dolů.

Jak ParlamentníListy.cz zjistily, v těchto dnech je aktuální cena zlata za gram v korunách 993.89 Kč/gram. Zlato se totiž nyní obchoduje především v gramech a v trojských uncích. Historicky se ale obchodovalo v uncích; až s rozvojem významu metrické soustavy a obchodu se zlatem se prosadila i cena za gram zlata.

S ohledem na možné pády ekonomik různých států se zdá ale nákup zlata nejenom zajímavou myšlenkou, s ohledem na bankovní krizi na Kypru pak i rozumnou investicí.

Centrální bankéři zlato zatracovali, ale teď se jej snaží nakoupit

„Zatímco centrální banky se v minulosti zlata systematicky zbavovaly, tak v posledních letech a měsících – a Česká národní banka není výjimka – zlato zpětně nakupují. Chtějí ho mít zpátky pod kontrolou, což je na jedné straně záležitost asijských ekonomik – třeba Číny – ale my jsme zaznamenali i snahu německé Bundesbank dokonce fyzicky přivézt zlato ze Spojených států. To je jenom znak toho, že před námi jsou časy rizik a nebezpečí. I centrální bankéři, kteří zlato zatracovali, tak se jej dnes snaží zpátky dočerpat do svých zásob,“ upozornil v této souvislosti ParlamentníListy.cz Josef Šíma z katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.

„Téma zlata je samozřejmě ve vzduchu a platí to minimálně od sedmdesátých let, že zlato přestalo být penězi a byla tak přeťata poslední vazba mezi zlatem a penězi. Platí také, že od té doby cena zlata roste samozřejmě v souvislosti s tím, jak roste nestabilita finančního světa, který je založen na papírových penězích. V dobách krizí a velmi mimořádných opatření hospodářské politiky – což je i případ Kypru, kde jde o vyvlastňování úspor, zdaňování úspor – to jsou samozřejmě impulsy, které vedou lidi k hledání jistoty. Zlato je pak dlouhodobá jistota, což je osvědčeno i staletími,“ zmínil dále Šíma.

„V okamžiku, kdy se státy skrze své centrální banky na tom trhu pohybují a výrazně nakupují, tak je cena tržní velmi ovlivněna nákupy centrálních bank,“ doplnil k tomu.

Podle něj se ale právě před pětačtyřiceti lety předpokládalo, že cena zlata půjde dolů. „Ale vidíme, že přesný opak je pravdou. Tzv. politizace produkce peněz je ale nevídaná a proto zlato trhá rekordy,“ pronesl.

Ceny zlata souvisí nejen s Kyprem…

Dalších ekonomové pak soudí, že cena zlata může do jisté míry souviset nejenom s krizí na Kypru, ale i s krizí eurozóny celkově.

„Vítězem kyperské krize jsou ti, kteří svou hotovost diverzifikovali a nesázeli na jednu kartu finanční hotovosti na bankovních vkladech. Cena zlata sice v současné době nereaguje na zprávy z Kypru tak výrazným růstem, jako v minulých obdobích, přesto v prvních dnech po uzavření bank poskočila nad hranici 1600 USD za unci. Obyvatelům Kypru po zavedení tvrdé kapitálové kontroly zlato (pokud do něj investovali) zachránilo část životních úspor. Vláda na něj jednoduše nedosáhla,“ řekl v této souvislosti ParlamentnímListům.cz Kamil Kresta, manažer ČM AURUM, investičního portálu České mincovny.

Co se týče samotné kyperské krize, pak místopředseda KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš zdůraznil, že se ale na nás podobná hrozba neřítí.

Dolejš: Oni na tom Kypru spekulovali s tamějším daňovým rájem

„Obecně z kyperské krize žádné přímé hrozby pro naše banky nevyplývají, leda tak pro ty šikuly, kteří mají peníze tam, protože spekulovali s tamějším daňovým rájem. Domácích depozit se to ale rozhodně netýká,“ upozornil ParlamentníListy.cz Dolejš.

Na úhradu dluhů státu pak podle něj slouží garanční fondy popřípadě tzv. euroval. „Tam ale my dosud nic neplatíme. Samozřejmě, že hodnota našich peněz může být zčásti přesouvána jinam, ale to bez ohledu na evropskou integraci – jednoduchým způsobem, tedy že klesá jejich reálná hodnota – jsou úročeny méně, než činí inflace,“ připomněl Dolejš.

„Svěříte bance své peníze a ony vám tam moc nevydělají. Poplatková politika, rozdíl mezi úročením kreditu a deposit, transakce na mezibankovním trhu – to vše ovlivňuje ziskovost banky. Zisk je pak posílán jako podíl z dividend mateřským bankám,“ upozornil pak politik ještě v této souvislosti.

Podle něj je však logické, že v době nejistoty na finančních trzích dochází i v Česku k odklonu od peněžních úložek k tzv. tezauraci, tedy k nějaké nepeněžní komoditě, která není ovlivněna obchodem s penězi a bankrotem banky.

Převést majetek do forem, kde nebude ohrožen

„V takovém případě se rozhoduji podle toho, zda chci pouze převést svůj majetek na formu, která není ohrožená (tezaurace je možná do slitků drahých kovů, do realit, do umění, diamantů atp.), anebo chci investovat do nějakých lepších výnosů, než které dosahují různé finanční produkty,“ zmínil Dolejš. Že se ale investice do zlata vyplatí, tak na to kývl, i když i tady je podle něj nějaké ale.

„Jenže v tom případě mne musí zajímat situace na komoditním trhu – zde co ovlivňuje cenu investičního zlata. Aktuálně zlato není úplně nejjistější forma – ceny nejsou zrovna stabilní (je to otázka chování producentů zlata a deprivované poptávky), ale k dlouhodobé tezauraci bez větších zhodnocovacích ambicí taková zlatá cihlička asi stačí,“ dodal Dolejš.

Kupní síla neubývá

V této souvislosti je však třeba připomenout, že cena zlata neletí nahoru jen nyní, ekonomové zaznamenali jeho růst již od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí přes tisícovku. A kupují se i brilianty, jejichž cena také dlouhodobě roste, mají roční zhodnocení asi čtyři až pět procent.

Ale zpět ke zlatu. „Hlavní výhoda tohoto způsobu spoření je v tom, že kupní síla neubývá,“ uvedl nedávno pro ParlamentníListy.cz Martin Kahoun, který je jednatelem firmy Zlate-investovani.cz, která zlato již dlouhodobě prodává.

„Druhá věc je, že vám to nemůže stát zabavit. Ani banka. A máte to ve vlastní správě. Tady si nespoříte na určitý spořící produkt. Nikdo vám nebude říkat: Teď nemůžete použít část vkladu… Máte to ve své správě, jste svůj vlastní pán,“ připomněl pak Kahoun jednu z dalších výhod zlata.

Hrozí i pády celých ekonomik států

Jeho slova potvrdil i ekonom Vladimír Pikora ze společnosti NextFinance. Ten zase zmínil možné pády ekonomik různých států.

„Strach bude enormní. Navíc centrální banky budou opět pumpovat peníze do ekonomiky. To v minulosti vždy vedlo ke zdražení zlata. Lidé se totiž budou bát, že všude o peníze přijdou. Takový strach by navíc oslabil i korunu. Investice do zlata by pak mohla být pro korunové investory ještě zajímavější,” řekl před časem pro server iDnes.cz Pikora.

Vývoj ceny zlata ale vzbuzuje v investorech velké emoce. Jedni argumentují, že další tištění peněz přinese znehodnocení měn, a hodnota zlata proto bude stoupat. Druzí mluví o tom, že je cena zlata ovlivněna především úrokovými sazbami, které by měly růst. Je tak možný i velký pád ceny zlata?

„Riziko existuje vždycky, ale ten argument s bublinou na trzích se zlatem se opakuje desítky let a vždycky se ukázalo, že i když cena zlata sem tam kolísá, tak že dlouhodobým trendem je naopak růst. Prodělat se dá ale vždy na všem. Ve světě stabilita a bezrizikovost neexistuje. Ovšem v dnešní době – kdy vám mohou z bankovního účtu jednoduše zmizet peníze – viz již zmíněný případ Kypru – tak je zajištění z dlouhodobého hlediska, i kdyby cena zlata klesla, záruka bezpečných úspor na rozdíl od penzijních systémů,“ dodal ekonom Šíma.

Jedna unce zlata = kvalitní pánský oblek?

Další ekonomové pak zdůrazňují ten fakt, že se na zlatě dá i slušně vydělat. Hlavním důvodem je to, že je do určité míry ochráněno před inflací. Uvádí se, že před 100 lety bylo možné ve Spojených státech koupit za unci zlata velmi kvalitní pánský oblek, stejně jako před 2 000 lety ve starém Římě. Podobné srovnání pak platí i dnes.

Vedle ropy a dalších komodit je zlato považováno za mnohem konzervativnější investici a investoři ho dokonce často nazývají “bezpečným přístavem”. Proč? Na rozdíl od ropy jeho cena tolik nekolísá. Naopak, pokud jsou trhy neklidné, cena zlata roste. Výjimkou byl například rok 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers. Tehdy cena zlata klesala i přes paniku na finančních trzích. Poté už jen stoupala i když – jak už jsme uvedli – cena zlata může i krátkodobě klesat. To se například stalo v loňském roce. I na zlatu se tedy dá prodělat.

Zlato lze nakupovat v různých formách, také do něj “jen” investovat

Fyzické zlato lze nakupovat ve formě cihel, šperků, zlatých mincí nebo medailí. Možností jsou ale i klasičtější – třeba investice do společností, které zlato těží, podobně jako u ropy. Většina investorů, kteří chtějí mít kovy v portfoliu, ale využívá nákup takzvaných ETF – tedy fondy obchodované na burze, které se na takovou investici zaměřují.

„Centrální banky mají na trhu své agenty, kteří krátkodobě manipulují. Takže proto to lítá sem tam. Když má někdo tendenci sledovat to každý den, tak je to problém,“ vysvětlil pak v této souvislosti pro ParlamentníListy.cz jednatel firmy Zlate-investovani.cz Martin Kahoun. Podle něj je proto ideální vývoj cen a svých úspor sledovat jednou, dvakrát ročně a pak se na grafu objeví zhodnocení.

„Když na to budete koukat každý den nebo obden, tak se z toho zblázníte,“ dodal Kahoun.

Výhodné je kupovat i slitky, či destičky

Pokud se rozhodnete pro investiční zlato, podle obchodníků je pak kromě cihliček výhodné kupovat i slitky, tedy destičky, nebo mince. Na slitku by měly být uvedené tyto hodnoty – značka slévárny, váha, výrobní číslo, které je unikátní, certifikát pravosti a ryzost. Investiční zlato musí mít 24 karátů. Ryzost určuje příměs jiných kovů ve slitku.

„Nejčastěji narazíte na slitek o hmotnosti jeden gram až jeden kilogram. Zcela nejtypičtější jsou slitky o váze jedna trojská unce – tedy 31,103 gramů. V této jednotce se zlato obchoduje i na burzách. Zlato se prodává i v daleko větších cihlách, to je ale ve většině případů určené centrálním bankám,“ informují weby, které se obchodováním se zlatem zabývají.

Ekonomové pak zdůrazňují ten fakt, že zlato, a komodity obecně, by v investičním portfoliu složeném z několika instrumentů, rozhodně neměly tvořit většinu. Mělo by spíš jít o doplňkovou investici. Zlato pak podle nich konkrétně může sloužit jako zajištění nebo uchovatel hodnoty. I oni ale upozornili, že zlato je vhodnější pro dlouhodobější investice. Je proto vhodné zvolit alespoň pětiletý investiční horizont.

Zlaté cihly a mince pak nabízejí od roku 2009 i některé nestátní české banky. Jako první zahájila prodej Komerční banka, která lidem nabízí cihly vedle cenných papírů a investičních fondů. „Reagujeme tím tak na čerstvou vlnu zájmu o drahé kovy, které jsou v nejistých dobách populární,“ uvedla tehdy mluvčí Komerční banky pro média.

Šperky od Tiffanyho? Proč ne?

Rostoucí zájem o zlato a drahé kameny pak prý láká do Česka i mezinárodní šperkařské řetězce. Z pěti největších otevřely svůj obchod v Praze už čtyři, což z Prahy učinilo ve srovnání s ostatními postkomunistickými státy střední Evropy naprostý unikát.

„Letos jsme otevřeli v Evropě dvě pobočky. V Nice a Praze. Je tu kulturní centrum střední a východní Evropy a taky věříme, že tu je mnoho zákazníků, které potěší šperky od Tiffanyho,” doplnil v této souvislosti ředitel společnosti Tiffany Michael Kowalsky.

Na dračku jdou i zlaté slitky

A kupodivu šperky pak prý kupují i běžní Češi. Za zlato, stříbro a luxusní šperky Češi prý loni utratili víc než tři miliardy korun. Na „dračku“ pak šly prý i slitky.

„Naše firma zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno asi 600 kilo investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem,” uvedl nedávno Libor Křapka ze společnosti Safina.