Británie v pasti imigrantů, aneb Tak už máte, co jste chtěli…?

Násilí, které o víkendu ochromilo chudou londýnskou čtvrť Tottenham a následně se přelilo do dalších několika částí metropole, vypuklo kvůli smrti devětadvacetiletého Marka Duggana. Toho zastřelili v akci policisté. Byl to zločinec, který založil místní gang, tvrdí britský server telegraph.co.uk. Duggan byl dealer cracku. Byl prostě známá firma, bezpečnostní složky Duggana velmi dobře znaly a nebyl podle nich v podsvětí žádné béčko. V jeho rodině byl zabit ubodáním už i bratranec Kelvin Easton a současně člen Hvězdného Gangu …

Londýn se vrátil v čase. Některé jeho části vypadají dnes skoro stejně, jako před sedmi desítkami let, kdy metropoli bombardovali nacisté. Hitler 30. srpna 1940 zrušil zákaz bombardování Londýna a dal Luftwaffevolnou ruku. Ještě schází čtyři desítky roků, ale Velkou Británii už nyní mrazí z toho, co se bude dít v roce 2050. Může za to program EUROMED (Euro-Mediterranean Partnership), nazývaný “barcelonským procesem”, jenž počítá s přistěhováním až 80 milionů muslimů do zemí sedmadvacítky. Jako by krize EU a eura, biliony vyhozené za líné Řeky, Španěly, Italy a další vyčůránky, nestačily…

Předběžný přistěhovalecký odhad těchto imigrantů má vyrovnat demografický úbytek v celé Evropě. Když se přistěhuje nějaký Arab, dostane občanství Francie nebo Británie, počet obyvatel se zvýší a národ nevyhyne po přeslici. Viz Česko, kde to byli právě imigranti, kteří způsobili, že u nás už tři roky neumírá víc lidí, než kolik se jich narodí. Muslimky porodí v průměru pět dětí, Evropanky necelé dvě… Zrada křesťanské tradice Evropy? Vypočítavost Barrosových socialistů? Kam vítr, tam plášť, vlastně čádor a nikáb…?

Po Manhattanu, Madridu či Moskvě, otřásly atentáty rovněž Londýnem. Dne 7. července 2005. Tři pumy vybuchly v metru a jedna v autobusu. S dvaapadesáti oběťmi na životech a asi sedmi sty zraněnými to bylo největší krveprolití v Londýně od konce války a zároveň nejhorší atentát teroristů v britské historii. Pachateli byli čtyři britští muslimové většinou původem z Pákistánu.

Procházel jsem po Oxford Street, v jednom knihkupectví jsem si koupil knížku o princezně Dianě. Byl to v roce 1991 bestseller. A pak jsem prošel kolem Hyde Parku a druhou doleva zamířil do mírného kopce po ulici Globcester k domku, na jehož zvonku bylo jméno: Karel Kyncl. Zpravodaj Čs. rozhlasu Praha v Londýně. Seděli jsem v jeho mininahrávacím studiu, z něhož namlouval své fejetony přímo do vysílání. Dostal jsem knížku: Moje Británie. Byly to jeho odvysílané texty pro pořad zahraničních zpravodajů.

“Loni dosáhla zločinnost v Británii rekordu, tedy v Anglii a Walesu bylo spácháno celkem čtyři a půl milionu trestných činů, o pětinu víc než předloni. Znamená to pět set trestných činů za hodinu…” řekl mi, protože věděl, že jsem z Ostravy, takže abych věděl, že tam u nás jsme proti Britům žabaři. Kdoví, kolik trestných činů napočítají tomuto běsnícímu davu imigrantských pomatenců.

“Byl jsem první český novinář na světě, který navrhoval Václava Havla za našeho prezidenta. Napsal jsem totiž v únoru 1989 do The Independente recenzi na anglické vydání Havlových Dopisů Olze. Bylo to zrovna v době, kdy Havla zrovna na Václaváku zavřeli. A já tu recenzi končil tím, že v Československu je tradice T. G. Masaryka, která byla na dlouhou dobu přerušena. A pokud bychom chtěli mít hlavu státu na úrovni blížící se Masarykovi, měl by to být právě Havel…” Kdoví, jaký fejeton by napsal o dnešní noci rabovačů a 16 000 policistech, kteří jim v tom budou chtít zabránit…

Proč tedy cizinci žádali o azyl, když se jim ve vybrané zemi nelíbí a nechtějí akceptovat její zákony? Nikdo jim nebrání, aby posbírali svých pět švestek a šupajdili tam, odkud přišli. Jsou sociálně vyloučení a proto nepřizpůsobiví. Kdo za to může, že jsou chudí? Co proti tomu dělají? Není to tím, že nechtějí chodit do škol, berou drogy, jsou alkoholici…? A proč jsou chudí všude, kam přijdou, i když dostávají peníze ve formě sociálních dávek, aniž by hnuli prstem? Dostávat něco za nic je amorální. Těm spratkům je to evidentně šumafuk. Neznám jediného vzdělaného Roma, černocha či asiata, který by neměl slušnou a dobře placenou práci. Kdo není líný studovat, není líný ani pracovat. Zkrátka válka civilizací – té gramotné a negramotné… Ovšem může být někdo civilizovaný, když neumí číst ani psát…?

Mnohé už ani nepřekvapila v minulých dnech zveřejněná zpráva londýnského Centra pro sociální soudržnost, která ukázala, že britští muslimští studenti se příliš neliší od svých blízkovýchodních fundamentalistických vrstevníků. Zpráva, nazvaná „Islám na univerzitě: Průzkum britského studentského názoru”, ukázala, že přibližně třetina z 1.400 dotazovaných studentů souhlasila s názorem, že člověk může zabít ve jménu náboženství. Studie rovněž zjistila, že téměř polovina studentů podporuje zavedení islámského práva šaríja v Británii, stejně jako světový chalífát – koncept světové islámské vlády.

Těšil jsem se na londýnský Hyde Park, hlavně na jeho nezávislé řečníky ve Speaker’s corner. Ti se tam ale už téměř nevyskytovali; místo nich byly louky tohoto proslulého prostranství, vyhrazeného během druhé světové války pro pěstování rajčat, plné muslimských přistěhovalců. Těch je v Anglii už pět milionů. Seděli v trávě, konzumovali hranolky s kuřetem a vydrželi tak v siestě po dobu svých pěti denních modliteb. Muži v galábiích, ženy většinou v černých nikábových róbách až na paty, s úzkým průzorem pro své oči. Vytlačili rodilé londýňany z jejich oblíbeného místa relaxace do britsky konzervativního, ale čistějšího St. James’s Park…

Po atentátech z 11. září 2001 byly jen ve Velké Británii zablokovány účty více než 250 charitativních organizací, soustředěných u islámských fundací, u nichž hrozilo, že získané peníze investují do terorismu. Ti mají napilno hlavně v současném krizovém světě. V těchto dnech bylo odhaleno, že charitativní dary od fondu stanice BBC Children In Need ve výši mnoha tísíc liber, dostali v k dispozici nejen na svou propagandu bomboví atentátníci, kteří zaútočili v červenci 2005 v londýnském metru. Teroristé se odpálili v soupravách metra a na horní palubě dvoupatrového autobusu, přičemž zabili 52 lidí. Fond daroval během roku 1998 dvacet tisíc liber škole Leeds Community v Beestonu.

Ta pak financovala islámské bratrstvo. V něm pracovali dva z atentátníků – Shehzad Tanweer a Mohammed Sidique Khan, jenž působil také v jednom ze školních klubů. Škola dostávala peníze i z dalších veřejných zdrojů. Vyráběla za ně propagandistická videa a financovala výcvikové pobyty islámských radikálů v severním Walesu. Kosmopolitní město na Temži tak odevzdává daň své demokracii, možná neuváženému multikulturalismu… Jak se do lesa volá… až se ucho utrhne. Viz. podhoubí xenofobie v Norsku, z něhož se “vylíhl” brutální vrah Breivik… Kolik se z těchto teenagerů vyklube domácích britských rowdies…?

Pouliční bitky v Londýně a ostatních britských městech ve mně vyvolávají vztek, jak banda mladých hajzlíků v sobě má spoustu energie na to, aby rozbíjeli výklady, rabovali obchody, házeli molotovovými koktejly po policajtech a ničili práci jiných. Je to naštěstí jen primitivní dav svoloče bez mozků. Doufám, že jim policie ukáže, zač je toho loket. Kdyby to byla demonstrace se vším všudy, měli by šanci něco dokázat. Takto jen plivají po zemi, která jim podala pomocnou ruku a poskytla jim azyl, status uprchlíka. Dala jim najíst, poskytuje jim sociální dávky a počítala s tím, že budou ctít zákony země, kterou si dobrovolně zvolili jako svůj nový domov. Nejhorší je, že vedle imigrantů řádí i potomci původních bílých obyvatel. Svoloč na barvy nehledí…

Ale rvát se jen proto, že byl zabit gangster z jejich řad, je jen slabá záminka, která vyprchala s první ranou obuškem. Šlo jen o důvod, jak něco rozbít, zapálit, ukrást, zničit… Typičtí angličtí fotbaloví rowdies, naštěstí nejsou na Heysel Stadionu v Bruselu, kde došlo před výkopem finále Poháru Mistrů Evropských Zemí mezi Juventusem Turín a FC Liverpool došlo na stadionu k násilnostem. Liverpoolští fanoušci před zápasem prolomili plot a zaútočili na fanoušky Juventusu. Ti se bránili únikem, v cestě jim ale stála zeď, která se prolomila. Zemřelo 39 lidí (fans Juventusu) a 450 dalších bylo zraněno.

Odjakživa existovala řevnivost mezi Francií a Anglií. Suchopární Britové nikdy neměli šanci se srovnávat s bujarými Francouzi. A to platí i ve srovnání řádění gangů v Londýně a okolí s organizovanou stávkou pařížských studentů v roce 1968. Stojí za to si událost, nazývanou válkou, připomenout…

Univerzita Nanterre v Paříži vyloučila kvůli aktivitám proti válce ve Vietnamu několik studentů. Ti vzápětí svolali protestní demonstraci. Příjezd osmdesáti policistů rozlítil mnoho studentů, jenž nechali výuky a přidali se k bitce, aby policisty vystrnadili pryč z univerzity. Den nato se studenti z Nanterre sešli v Sorbonnské univerzitě v centru Paříže. Pokračující policejní represe a zatčení více než pěti set lidí vyvolaly hněv, jenž vyústil do pětihodinové pouliční bitvy, během níž policie obušky a slzným plynem útočila i na náhodné kolemjdoucí.

Tisíce lidí pomáhali stavět barikády, ženy, dělníci, okolostojící lidé v pyžamech tvořili živé řetězy, které přinášejí kameny, dřevo a železo. Po celonoční bitvě bylo zraněno 350 policistů. Sedmého května se pochod 50 000 lidí proti policii změnil na celodenní bitvu v úzkých uličkách latinské čtvrti. Na slzné granáty policistů je odpovídáno molotovými koktejly a skandováním hesla „Ať žije pařížská komuna!“ V ulicích se však objevilo na 60 barikád a ke studentům se přidali mladí dělníci. Rozsáhlé demonstrace po celé Francii pak vyvrcholily 13. května milionovým shromážděním v ulicích Paříže a 14. května uzamkli dělníci ze Sua-Aviation management v jejich kancelářích a obsadili továrnu.

Továrny Cleon-Renault, Lockhead-Beauvais a Mucel-Orleans je následovaly druhý den. Tu noc bylo také obsazeno pařížské Národní divadlo, které se stalo stálým shromážděním pro masovou debatu. Jako další byla obsazena největší francouzská továrna Renault-Billancourt. Rozhodnutí vstoupit do neomezené stávky byla často přijímána samotnými dělníky bez porady s odborovými úředníky, 17. května byla v rukou dělníků již stovka pařížských továren, o víkendu jich bylo 122. Následující den se stávka stala generální a účastnilo se jí šest milionů lidí.

Jakmile byl obsazen Renault, studenti z okupované Sorbonny se okamžitě připravili na přidání se k dělníkům a čtyři tisícovky jich s anarchistickými černorudými transparenty vyrazily k okupované továrně. Na třicet tisíc lidí pochodovalo na Palace de la Bastile. Policie ministerstvo za použití slzného plynu a obušků ochránila, ale pařížská burza zůstala bez policejní přítomnosti – a několik demonstrantů ji zapálilo. Nejvyšší generálové tajně povolaly dvacet tisíc loajálních vojáků pro nasazení v Paříži.

Policie obsadila komunikační centra jako televizní stanice a poštovní úřady. Byl podniknut útok na oceláře z Flinsu, po kterém následovala čtyřdenní bitva. Na jejím konci zůstal jeden mrtvý dělník. O tři dny později policie střílela na dělníky z Renaultu a dva z nich zabila. Následně vláda garantovala pětatřiceti procentní zvýšení minimální mzdy v průmyslu a všeobecné navýšení mezd o 10 procent. Stávka skončila vítězstvím, navzdory obětem na životech…

Inu, Británie je v pasti imigrantů, aneb Tak už máte, co jste chtěli…

Více článků:

Světoví vůdci jsou děvky prodejné, aneb Psychopati posedlí násilím?¨

EU se oddala islámu; chová se jako zrádce křesťanské Evropy…?

Je Evropská unie jen zfušovaným klonem RVHP…?

Londýně v “doubledeckerech” jako v teplických lázních v Čechách…?

zdroj:http://olser.blog.idnes.cz/c/204566/Britanie-v-pasti-imigrantu-aneb-Tak-uz-mate-co-jste-chteli.html