“Nejslabší sluneční cyklus za téměř 200 let”

Slunce se chová bizarně a vědci nemají ponětí proč. Sluneční aktivita je v postupném poklesu, což je změna oproti normě, která v minulosti spustila 300 let dlouhou dobu mini-ledovou. Teď bychom měli být na vrcholu aktivity u slunečního maxima. Současná situace je však mimo normál a počet slunečních skvrn vypadá, že je v neustálém poklesu. Slunce upadlo k „bizarnímu chování“, říká Dr. Craig ze společnosti DeForest . „Tohle je nejmenší sluneční maximu, jaké jsme spatřili za 100 let,“ řekl Dr. David Hathaway z NASA. – Dick Ahlstrom, The Irish Times, 12 July 2013

Propad aktivity slunečních skvrn má však potenciál ovlivnit počasí k horšímu, říká Dr. Elliot. „Všechno to poukazuje snad i na novou malou dobu ledovou,“ říká. „Vypadá to, že nejspíš vstoupíme do období velice nízké sluneční aktivity a to by mohlo znamenat, že se na nás chystají velice studené zimy.“ I když výzkumníci v US říkají, že data ukazují na pokles aktivity, nemají prostředky k predikci, co by to mohlo znamenat pro budoucnost. – Dick Ahlstrom, The Irish Times, 12 July 2013

„Jsme v novém věku sluneční fyziky,“ říká David Hathaway z NASA’s Marshall Space Flight Center in Huntsville, Alabama, který analyzoval ta samá data, aby dospěl k těm samým závěrům. „Nevíme, proč dochází ke Gleissbergově cyklu, ale jeho pochopení je teď ohniskem našeho zájmu.“ Co se týče toho, kdy by mohlo dojít k novému Mauderovu minimu, DeToma nebude hazardovat hádáním. „Pořád ještě nevíme, jak a proč Mauderovo minimum začalo, a tak nemůžeme to příští předpovídat.“ – Stuart Clark,New Scientist, 12 July 2013

Ti, kdo doufají, že by nás slunce mohlo zachránit před klimatickou změnou vypadají, že si zadělali na zklamání. Nedávný oddech sluneční aktivity není začátkem desetiletí trvající absence slunečních skvrn – propadu, co by mohl ochladit klima. Spíš to představuje kratší, méně hluboký propad, k němuž dochází asi tak každé století. – Stuart Clark,New Scientist, 12 July 2013

Mnozí autoři si myslí, že slunce pravděpodobně směřuje k velkému minimu podobnému Maunderovu minimu 1649-1715. To by se mohlo projevit už v roce 2020. Existují studie, které se pokouší o projekci dopadů na globální teploty. Zde je přiložena studie od Meehl et al. 2013. Autoři si všímají zhruba 0,25% úbytku Celkového slunečního osvitu (TSI) mezi lety 2020 a 2070: Vložili to do klimatických modelů: výsledek globální teploty by měly spadnout kolem 0,2-0,3 stupně celsia s místními vrcholy až 0,8°C, zvláště ve středních a vyšších zeměpisných šířkách severní polokoule. – Frank Bosse, NoTricksZone, 14 July 2013

Až se bude psát historie strašení globálním oteplováním, tak by se měla kapitola věnovat způsobu, jak se to jejich poselství muselo předělávat, aby se ten jejich teátr udržel v chodu. Globální oteplování se stalo klimatickou změnou tak, aby bylo možno jej obviňovat i z chladných vln a jak deštivých sezón, zrovna tak jako z horkých dnů. Pak, aby si udrželo nějaké otevřené možnosti, začalo to hnutí povídat o „extrémním počasí“. Ti, co si vydělávají na živobytí plašením, a až dosud se jich už nashromáždilo hodně, přepnuli na jinou taktiku a teď už skáčou na jakoukoliv nezvyklou událost v počasí, ať je to bouřka, sucho, vánice nebo povodeň, a obviňují z ní člověkem způsobené emise oxidu uhličitého. – Matt Ridley, The Australian, 10 July 2013

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: wattsupwiththat.com

AC24