Čtvrtou “obyvatelnou” planetu našli astronomové na základě analýz dat z Evropské jižní observatoře. Navíc na ní mohou být podle všeho téměř totožné podmínky jako na Zemi. Hvězda GJ 667C přitom leží “jen” 22 světelných let daleko.
To mimo jiné znamená, že pokud by lidstvo disponovalo kosmickými loděmi, schopnými dosahovat rychlostí blízkých rychlosti světla, mohla by lidská posádka teoreticky letět tam i zpět. Ovšem, zda by tam našla život, není jisté. Vědci zatím nemohou s jistotou říci, zda na planetě existuje voda, jakkoli je to pravděpodobné. V systému jsou ještě další tři planety, zřejmě plynní obři.
Hvězda GJ 667C je sice červeným trpaslíkem třídy M, a vyzařuje tak méně tepla než naše Slunce, ale objevená planeta krouží své hvězdě blíž a podle výpočtů absorbuje podobné množství energie jako Země. A to z ní dělá dosud nejnadějnějšího kandidáta na rozvoj mimozemského života, přestože je téměř čtyřikrát větší než Země.
“Množství energie z hvězdy dává planetě správnou teplotu, a pokud má ještě vlhkou atmosféru a pevný povrch s vodními plochami, má esenciální podmínky pro vznik života,” cituje ABC News profesora Chrise Tinneye z Univerzity v Novém Jižním Walesu.
Nicméně někteří odborníci zpochybňují, že by se mohl na planetách u červeného trpaslíka rozvinout život, protože hvězdy této třídy vysílají do svého okolí smrtící erupce provázené silnou radiací. Tyto erupce jsou mnohem častější a silnější než u našeho Slunce.
Astronomové si tak rozšiřují databázi možných prostředí a konfigurací, v jakých se ve vesmíru objevují planety v obyvatelné zóně. Již v květnu oznámili francouzští vědci ve stejné oblasti objev planety v obyvatelné zóně u hvězdy Gliese 591, která je vzdálena 20 světelných let. Švýcarští astronomové pak přidali na seznam potencionálních nositelek života planetu u hvězdy HD 85512 ve vzdálenosti 36 světelných let. Také NASA si připsala nález obyvatelné planety Kepler22b, ovšem ve vzdálenosti 600 světelných let.
