Anizotropní vesmír je Sjednocená Teorie Všeho, (“Grand Unified Theory”), jejíž autorem je Nikolaj Levašov. Tato teorie je unikátní v tom, že nabízí radikálně nový pohled na svět, vysvětluje mnohé fenomény s němiž si soudobá věda neví rady, a nadto byla celkem nedávno ze sta procent experimentálně potvrzena objevy uznávaných vědců, kteří navíc o existenci této teorie nevěděli a zřejmě dosud ani nevědí, tudíž jejich zájmy či očekávání těch “správných výsledků” zde nijak nemohly ovlivnit jejich závěry.
Mimo klasické hádanky soudobé fyziky jako je temná hmota, náboj elektronu, permamentní magnet nebo podstata elektrického proudu, tato teorie čistě a jasně vysvětluje i mnohem exotičtější koncepty jako je vědomí, pamět, vznik inteligence a dokonce i tak “nefyzikální” pojmy jako karma, reinkarnace, duše a podobně. Tato teorie je nastíněna v knize Finální Apel Lidstvu (1994), a poté detailně rozvedena v knize Anizotropní Vesmír (2006) a souvisejících publikacích.
Tato teorie je dnes jediná skutečně fungující Sjednocená Teorie Všeho, která nejen že vysvětluje všechny tzv. neřešitelné rozpory nebo hluchá místa v moderní vědě, ale hlavně poskytuje funkční, harmonický a vysoce přesný pohled na mnohem “hlubší” otázky, jako je podstata vědomí, paměti, emocí, vznik života, mechanismy vzniku planet, hvězd a galaxií, a obecně vzato téměř všechny jevy a zákony vesmíru. Autor nejenže našel správné odpovědi na tyto komplikované otázky, ale hlavně je do detailu popsal v knihách a publikacích, takže jsou nyní dotupné každému, kdo má zájem.
Základní princip této teorie je existence sedmi tzv. primárních hmot (A,B,C,D,E,F,G), z nichž je tvořen náš vesmír. Jejich vzájemnou interakcí vznikají různé kvalitativní stavy a oblasti, a teprve vzájemnou interakcí všech sedmi primárních hmot vzniká v daném bodě prostoru fyzická hmota. 9/10 hmoty ve vesmíru tvoří volné primární hmoty, jež nejsou vázány ve fyzické hmotě. Toto ostatně potvrzuje i soudobá věda, která však kromě tvrzení, že 9/10 hmoty ve vesmíru tvoří záhadná “Temná hmota”, nenabízí žádné další vysvětlení a, jak sama přiznává, o její podstatě neví vůbec nic.
Právě vnímání a schopnost interakce s těmito primárními hmotami člověku umožní vnímat i tzv. další úrovně reality, jak v praxi výborně ilustruje N. Levašov na svých seminářích.
“Náš vesmír vznikl jako výsledek interakce sedmi primárních hmot. S tímto souvisí fakt, že bílé světlo se láme do sedmi základních barev, a oktáva sestává ze sedmi not. A je to také přičina, proč fyzikálně pevná hmota pokud je zničena, rozpadne se do fotonů sedmi barev. Během procesu interakce, sedm primárních hmot vytvořilo několik hybridních forem hmoty v našem vesmíru. Takzvaně “fyzikálně pevná hmota” je pouze jedna z forem hmoty v našem vesmíru, a vzniká prolnutím všech sedmi primárních hmot. Podobně, ostatní formy hmoty vznikají jako prolnutí šesti, pěti, čtyřech, třech a dvou primárních hmot. Všechny tyto formy hmoty jsou stejně skutečné a reálné jako fyzická hmota, kterou vnímáme. Liší se od sebe jen ve své kvalitativními a kvantitativní kompozici”
( “Our universe appeared as a result of the confluence of seven primary matters. This is related to the fact that white light disintegrates into seven basic colors and an octave consists of seven notes. And that is why physically solid substance, when destroyed, disintegrates into photons of seven colors. During their mergence, primary matters created several hybrid forms of matter in our universe. So-called “physically solid matter” is only one of our universe’s six hybrid forms that appeared after the merging of the seven primary matters. Accordingly, other hybrid forms appear as a result of the merging of six, five, four, three and two primary matters, respectively. All these hybrid forms are as real and material as physically solid matter. They differ from one another in their quantitative and qualitative composition .” )
– N. Levašov
Některé ilustrace z knihy Finální Apel Lidstvu, Anizotropní Vesmír, a Duše a vědomí:
Země v oblasti prolnutí sedmi primárních hmot, tvořící dohromady naši fyzickou, spolu s dalšími úrovněni reality
Lokální dimenzionalita prostoru
Toky primárních hmot v živé hmotě, “jemnohmotná” těla buňek
