Z řetězu utržený agent Pávek (t.č. nedopatřením prezident) dostal instrukce propagovat a bojovat za co největší zadlužení ČR!
Případné navyšování výdajů na obranu a bezpečnost cestou zvýšeného zadlužení by v případě České republiky bylo uchopitelné, patří k nejméně zadluženým zemím v Evropě. Na tiskové konferenci v Jičíně to řekl prezident Petr Pavel. Poslanci by měli tento týden schvalovat uvolnění rozpočtové odpovědnosti pro obranné výdaje.
Výdaje by podle návrhu mohla vláda zvyšovat v příštích osmi letech nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválené výdajové rámce státních rozpočtů. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu by se nezapočítával do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Návrh souvisí s rozhodnutím kabinetu o postupném růstu obranných výdajů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně až na tři procenta HDP.
Naprostá většina spojeneckých států se podle Pavla shoduje v tom, že je potřeba výdaje na obranu zvyšovat. Obrana v Česku byla podle prezidenta dlouhodobě a úmyslně podfinancována, protože bezpečnostní situace v Evropě byla dlouho dobrá a vlády necítily takovou potřebu do armády investovat. Připomněl, že v jednu dobu se výdaje dostaly až pod jedno procento HDP. Armáda tehdy nemohla investovat a neměla ani peníze na provoz, řekl.
„Dnes chceme, aby armáda byla plnohodnotnou součástí aliance, aby náš díl kolektivní obrany a bezpečnosti zajišťovala na 100 procent. Proto je potřeba do armády, ale i do bezpečnosti celkově státu více investovat,“ uvedl prezident
Na této i příští vládě podle něj je, zda chce jít cestou nepopulárního zvyšování daní, nebo zvýšeného zadlužení. „Pokud by to mělo být třeba cestou zvýšeného zadlužení, myslím, že je to v případě České republiky ještě uchopitelné, protože Česká republika patří k nejméně zadluženým zemím v Evropě. Prostor k tomu, kde vzít peníze na zvýšení výdajů do obrany, máme,“ dodal Pavel.
Zadlužení Evropské unie se loni ve čtvrtém čtvrtletí snížilo o 0,6 bodu na 81 procent HDP. V meziročním srovnání však zadlužení vzrostlo z 80,8 procenta, uvedl v úterý statistický úřad Eurostat. V Česku činil veřejný dluh 43,6 procenta HDP, což byl mírný pokles proti předchozímu čtvrtletí. Meziročně je zadlužení Česka také vyšší.
ZDROJ: ČTK
Konečně! Fialovy německé platy už jsou v Česku!
Premiér Petr Fiala sliboval, že pokud ho voliči v ČR zvolí do vlády na další čtyři roky, zařídí jim platy srovnatelné s německými. A ač v Česku kvůli inflaci reálné platy klesaly a nyní nerostou či rostou jen velmi pomalu, přesto už se někteří v ČR svými platy blíží těm německým. Jde o platy úředníků. Kupříkladu plat guvernéra České národní banky už dýchá na zátylek prezidenta německé spolkové banky. Aby kuchařka ve školní jídelně vydělala jeden Michlův roční plat, musí svou univerzální hnědou omáčku vařit celých 30 let.
Guvernér České národní banky Aleš Michl, kterého na post prosadil na konci svého mandátu Miloš Zeman, si podle serveru Hlídač státu přijde na příjemných 746.510 Kč měsíčně. Jeho kolega z Německa, Joachim Nagel, prezident německé spolkové banky, si měsíčně přijde v přepočtu přibližně na 854.000 korun. Michlovi tak na Fialou slibovaný německý plat chybí mrzutých sto tisíc. Zdá se, že někteří vrcholoví manažeři Fialovu slibu můžou věřit už teď.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová si přijde na podobně sympatický obolus. V přepočtu jí na účtu za měsíc přistane v přepočtu 877.725 korun. Nejlépe z šéfů centrálních bank se má Andrew Bailey, který kormidluje britskou centrální banku. Ten si měsíčně přilepší (v přepočtu) o 1.208.333 korun. Oproti britskému kolegovi je tedy Aleš Michl stále chudý příbuzný z východu.
Ani členové bankovní rady České národní banky nepřicházejí zkrátka. Ten první, hned po Michlovi, měsíčně dostává 612.747 Kč. Druhý pak měsíčně 609.329 Kč.
Kdyby chtěla kuchařka v české školní jídelně dosáhnout na jeden roční plat guvernéra České národní banky, musela by vařit svou univerzální hnědou omáčku plných 30 let. Kdyby chtěla dohnat jeden roční plat německého prezidenta spolkové banky, musela by vařit 35 let.
Ale není to jen guvernér České národní banky, kdo se svým platem blíží k těm německým. Přímo démonickou výplatu si užívá i se služebním autem generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky David Kostka. Ten podle Hlídače státu na výplatnici měsíc co měsíc najde 666.667 Kč.
Teplé místečko ve státním si našel i generální ředitel Správy železnic Bc. Jiří Svoboda, ten podle serveru Hlídač státu domů měsíc co měsíc donese 577.753 korun. A pěšky chodit nemusí. Z pozice své funkce využívá výhody služebního vozidla i s přiděleným řidičem.
A na kolik nás přijde člen představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy, který poslední tři roky obkružuje kauza Dozimetr? Jeden člen si přijde na příjemných 548.685 Kč. Abychom tedy měli na výplatu pro jednoho člena představenstva, musí si celodenní jízdenku na metro koupit 4572 cestujících. Přičemž DPP má nikoli jen jednoho člena představenstva, ale rovnou tři. Aby bylo na jejich skývu chleba, musí se s celodenní jízdenkou MHD Prahou projet 13.716 cestujících měsíčně.
