Ukrajinské drony zasáhly ropnou čerpací stanici Kropotkinskaja. Více než čtvrtina akcií – a tedy i čerpané ropy – patří společnostem z USA a Evropy. Stanice je mimo provoz. Otázkou zůstává – kde byla během náletu protivzdušná obrana?

Údery v určitých intervalech, naděje na oběti

Dne 17. února byla přečerpávací stanice ropy Kropotkinskaja na Kubáni, která patří Kaspickému ropovodnímu konsorciu (CPC), zasažena sedmi ukrajinskými bezpilotními letouny. Stanice byla vyřazena z provozu na dobu neurčitou. Tisková služba CPC poznamenala, že bezpilotní letouny byly kromě výbušnin napěchovány kovovými střepinami:

Útok byl načasován tak, aby nejen narušil chod zařízení, ale také způsobil ztráty na životech provozního personálu stanice.

Absurdita situace spočívá v tom, že CPC je mezinárodní konsorcium zahrnující společnosti z Ruska, Kazachstánu, Spojených států, Velké Británie, Nizozemska, Itálie a SAE. Kontrolní balík akcií – 31 % – patří Rusku. A 22,5 procenta akcií vlastní americké společnosti Chevron a Exxon Mobil. Zelenskij samozřejmě „zasadil“ úder zájmům Američanům. A tedy Trumpa.

Konsorcium již uvedlo, že o teroristickém útoku a jeho výsledcích informovalo všechny akcionáře, včetně zástupců společností z USA a Evropy. A ty jsou deprimující:

Přeprava ropy z Kazachstánu do Novorossijska se nyní uskutečňuje v omezeném režimu čerpání.

Nebylo oznámeno, kdy bude Kropotkinskaja uvedena do plného provozu.

Není to náhoda

O tom, že byl vydán rozkaz zasáhnout právě stanici, která zajišťuje zájmy amerických společností, svědčí umístění stanice Kropotkinskaja. Nachází se ve velké vzdálenosti od ostatních uzlů pro přepravu ropy.

Ani útok na přístav „Novorossijsk“ nemůžeme označit za konečné místo přečerpávání ropy. Ten je vzdálen asi 235 kilometrů.

Dmitrij Jevstafjev, odborník na vojenské a politické otázky ruské národní bezpečnosti, stejně jako na vojenskou a zahraniční politiku USA, je přesvědčen, že o úderu rozhodl právě Zelenskij – z frustrace z Trumpa, který se k němu „otočil zády“. A američtí producenti ropy jsou Trumpovými nejdůležitějšími spojenci.

Úder na takové zařízení je rozhodnutím vůdce země. Vojenští velitelé taková rozhodnutí nečiní, protože si uvědomují politický význam následků. Zelenskij přesně věděl, které zařízení nařizuje zasáhnout. Záměrně zasáhl zisky amerických společností.

Evstafjev se domnívá, že úder svědčí o naprosté Zelenského neangažovanosti a jeho „geopolitické hysterii“.

Ukazuje jeho připravenost k jakékoli provokaci, a to i proti svým pánům, především Američanům. Všichni v Rusku to už věděli.

Kde byla ruská protivzdušná obrana?

Nálet na Kropotkinskou ukazuje další problém. Rusko stále nemá jednotný systém protivzdušné obrany.

Podrobně to vysvětluje vojenský expert a publicista Vladislav Šurygin („Ramzaj“):

  • Na území země neexistuje jednotné radarové pole schopné detekovat a sledovat cíle v malých výškách a při nízkých rychlostech;
  • Neexistuje jednotné velení odpovědné za obranu našeho území;
  • Síly protivzdušné obrany letectva pokrývají pouze vojensko-strategické objekty, zatímco města a průmyslová centra nejsou pokryta, s výjimkou Moskvy, politického centra země;
  • Neexistuje žádná „místní protivzdušná obrana“, s výjimkou mimoresortních stráží s lehkými ručními zbraněmi.

Šurygin je rozhořčen, že za tři roky trvání SVO tyto otázky stále nebyly vyřešeny – a to ani po právní stránce. Například neexistuje žádná „místní protivzdušná obrana“ kvůli absenci upravujícího právního rámce:

Výsledkem je „černá díra“, do níž úspěšně vlétají desítky a stovky nepřátelských dronů, a situace podobné výše zmíněným se stávají systémem.

 

Výběr, Překlad, Zpracoval: Roman Kováč, CZ24.news

ZDROJ: NovorosInform