Abaddon

V židovských a křesťanských tradicích je Abaddon popisován jako bezedná propast nebo ztělesnění destrukce.

Abaddon ve Starém zákoně

Jméno Abaddon má kořeny v hebrejštině a znamená „zničit či ničit“. Ve Starém zákoně je zmíněno celkem šestkrát.

Přísloví 15:11: Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?

Přísloví 27:20: Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.

Job 26:6: Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.

V Žalmech je Abaddon asociován s mrtvými.

Žalm 88:11: Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?

Job jej zase popisuje jako místo plné ohně.

Job 31:12: Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

Výše uvedené biblické verše popisují Abaddona jako spíše neživou věc, avšak pokud v Jobovi zalistujeme o pár kapitol nazpátek, najdeme pasáž, která jej jednoznačně personifikuje.

Job 28:22: Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

Abaddon ve Zjevení

Ve Zjevení je Abaddon považován za krále bezedné jámy a velí armádě kobylek. Je také součástí konce světa, a to sice, když pátý anděl zatroubí na svou trumpetu a z nebe začnou padat hvězdy; právě v tomto okamžiku se otevře peklo. Z jámy se následně vyvalí kouř, ze kterého vylétnou kobylky. Ty mají za úkol mučit osoby, které nemají na čele boží znamení.

Zjevení 9:11: Měly pak nad sebou krále, anděla propasti, jemuž jméno židovsky Abaddon a řecky Apolyon.

Ačkoli se jméno Apolyon v řecké literatuře až tak hojně neužívalo, pravděpodobně má určitou spojitost s Apollónem, jenž byl bohem věštění, zákonů a očisty; dříve se také věřilo, že může na lidstvo seslat mor a pak jej posléze vyléčit.

Kupříkladu v Iliadě, poté, co Agamemnón zajme Chrýseovnu, se její otec Chrýsés pokusí s Řeky

vyjednávat o výkupném. Oni však odmítnou a tak požádá Apollóna, aby na ně seslal devítidenní morové střely. Zřejmě právě tady vznikla paralela s Abaddonem, coby ničitelem.

Křesťanští teologové spojují Abaddona s postavou Satana. V knize Commentary Critical and Explanatory on the Whole Bible z roku 1871 se uvádí (stran Zjevení 9:11):

„Abaddon je zkáza nebo destrukce. Kobylky jsou nadpřirozeným nástrojem mučení v Satanových rukou, které souží bezvěrce po zaznění trumpety pátého anděla. Stejně jako v případě zbožného Joba, je i zde Satanovi dovoleno sužovat lidi také různými boláky, jež je však nesmí ohrozit na jejich životech.“

Abaddon je taktéž zmíněn v Talmudu, jako druhý ze sedmi vládců podzemí (Sheol, Abaddon, Baar Shachath, Bor Sheon, Tit Hayavon, Tzalmoveth a Eretz Hatchachthith).

V roce 1671 se o něm také zmínil Milton ve svém Ztraceném ráji.

Hierarchie pekla

Z výše uvedených informací lze říci, že Abaddon je tedy ve většině případů popisován jako místo v podzemí. Louis Ginzberg jej však popisuje jinak, a to sice jako součást sedmi pekelných divizí. Podle něj sídlí v pekle sedm legií: Sheol, Abaddon, Beer Shahat, Tit ha-Yawen, Sha’are Mawet, Sha’are Zalmawet a Gehenna – jsou doslova naskládané jedna na druhou. Jako podlaží. Platí tam tyto zákonitosti:

-cesta od první legie k poslední či od poslední k první zabere 300 let

-pokud by se všechny divize postavily vedle sebe, přejít takovýto kus země by zabralo 6300 let

-každá divize má sedm subdivizí

-každá subdivize má sedm řek, ve kterých se mísí oheň a krupobití

-každá z těchto řek je spravována 90000 Anděly zkázy

– každá subdivize má 7000 jeskyní, v nichž žijí jedovatí škorpioni

-v pekle se nachází pět typů ohňů: (1)požírající a absorpční, (2)požírající, (3)absorpční, (4)bez požírání a absorpce, (5)oheň požírající oheň

-peklo je plné hor a kopců uhlí

-peklo má mnoho řek plných síry a dehtu

Abaddon v magických knihách

Francis Barrett popsal ve své knize The Magus devět nejnebezpečnějších démonů, přičemž Abaddona umístil na místo sedmé. Uvedl také, jak vypadá jeho tvář (nejedná se o popis obličeje, jelikož je i v tomto případě Abaddon považován za místo a ne postavu):

„Je zde sedm panství, které patří bohyním pomsty, jež ovládají zlobu, svár, válku a zpustošení, přičemž jejích vládcem je ten, který je řecky nazýván Apolyon a hebrejsky Abaddon, což znamená zkázu a destrukci.“

I král Šalamoun jej zmiňuje, a to v souvislosti s Mojžíšem, který jej vyvolal proto, aby přinesl zkázonosný déšť:

„…Mojžíš jej vyvolal pod jménem Abaddon a vznesl se náhle prach k nebesům, který způsobil velký déšť, jenž padl takovou silou na všechny muže, dobytek a stáda, že všichni zemřeli.“

Abaddon