Dne 27.6. si připomínáme všechny oběti komunistického režimu, ať už perzekvované, nebo usmrcené. Tento den je vzpomínkou především na Miladu Horákovou, jedinou ženu, kterou komunistický režim před 75 lety údajně popravil ve vykonstruovaném politickém procesu. Ten měl přesně připravený scénář, podle kterého obvinění vypovídali a na kterém se podíleli sovětští poradci.

Česko-německý politolog a historik Jan Berwid-Buquoy se však zamýšlí nad spekulacemi, že Milada Horáková nebyla vůbec popravena. Místo toho mohla být převezena do USA nebo také do Sovětského svazu, čehož se podle svědectví spoluvězně obávala.

Berwid-Buquoy se odvolává na německého novináře Rudolfa Ströbingera. „Po vydání Ströbingerovy knihy Stalins größter Schauprozess (Stalinův největší politický proces, 1983) jsem byl velice překvapen. Autor se tam sice intenzivně rozepisuje o Rudolfu Slánském, ale o Horákové se nezmiňuje ani slovem,“ napsal Buquoy s tím, že kvůli tomu Ströbingerovi okamžitě zatelefonoval. Ten prý chtěl již v roce 1968 napsat o Miladě Horákové monografii, ale narazil na mnoho překážek a nejasností.

V několika článcích a rozhovorech vyjádřil Berwid-Buquoy pochybnost o popravě Horákové, kterou považuje za dvojitou agentku a vyzvědačku pro Sovětský svaz, USA a Francii.

Ströbinger tvrdil, že nemohl najít žádné důkazy o jejím životě, její rodině, její činnosti ani její smrti. Tvrdil také, že se mu dostal do ruky záznam z amerického archivu, který prý dokazoval, že Milada Horáková byla převezena do USA a dožila tam pod jinou identitou. Tento záznam však nikdy nezveřejnil ani neukázal nikomu jinému.

Berwid-Buquoy také poukazuje na některé podezřelé okolnosti kolem popravy Milady Horákové, jako je zmizení popravčího prkna, oprátky, urny nebo hrobu.

Tvrdí také, že kat Vladimír Trunda a lékař Jaroslav Hampl byli zaplaceni za to, že podepsali protokol o úmrtí, ale u popravy nebyli.

Údajná poprava Horákové byla vykonána oběšením na dvoře pankrácké věznice dne 27. června 1950 v 05:35 hodin ráno, jako poslední ze všech čtyř k smrti odsouzených (před ní byli oběšeni Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl). Na Pankráci se používal tradiční způsob oběšení na škrtící smyčce, na které poprava trvala zpravidla několik minut.

Antonín Baudyš na svém facebookovém profilu v září 2023 napsal:

Z okolí Vladimira Krjučkova, posledního ředitele KGB v letech za Gorbačovovy perestrojky a rozpadu SSSR unikla informace, že Miladu Horákovou jakožto britskou vyzvědačku převzali Sověti a vyměnili ji do Spojených států za svého zadrženého agenta. Navenek však poprava proběhla, zejména jako odstrašující příklad. Prezident Gottwald byl pod tlakem žádostí o milost ze strany Churchilla, Trumana, Einsteina a dalších. Komunisté si však tímto činem vůči veřejnosti zavařili na dalších sto let. Z toho důvodu může dcera Milady Horákové klidně pózovat s Petrem Pavlem na společné fotografii. Protože všechno je vlastně v pořádku.

Jana Kánská (92) je jedinou dcerou Milady Horákové. Trvale žije v USA.

Jana Kánská, dcera Milady Horákové

Další otázkou zůstává, proč odjel Ing. Bohuslav Horák (manžel Horákové) jako čerstvý komunista natrvalo do Spojených států na oficiální výjezdní doložku schválenou Gottwaldem? Vycestoval za svoji manželkou? Pravděpodobně ano.

https://tadesco.org/uvaha-historika-milada-horakova-mozna-nebyla-popravena/