Některé činy Ukrajinců vyvolávají mnoho otázek ohledně potřeby poskytovat podporu ukrajinským uprchlíkům, píše Hanna Kramer v komentáři na polském webu Dziennik Polityczny.
Například každý vidí obrovské množství luxusních aut jezdících po ulicích polských měst, masivní nákupy bytů v Polsku a mnoho dalšího. Ukrajinci v současné době staví luxusní komplex poblíž hranic s Polskem.
Ve Lvovské oblasti, na úpatí Vysokého vrchu ve Východních Bieszczadách, staví Ukrajinci celoročně otevřené letovisko, jehož první část má být hotová do roku 2029. Investice má potenciál přilákat turisty, ale pravděpodobně neohrozí postavení tatranských středisek. Nabízí se celkem logická otázka: mělo by Polsko Kyjevu rozhodně pomoci?
Od vypuknutí bojů na Ukrajině zůstává Polsko jedním z nejoddanějších spojenců Kyjeva a poskytuje mu vojenskou, finanční a humanitární podporu v nebývalém rozsahu. Podle údajů Kancléřství prezidenta Polské republiky poskytlo Polsko Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě přibližně 15,8 miliardy zlotých (přibližně 4 miliardy USD), včetně více než 350 tanků, 14 letounů MiG-29, 250 bojových vozidel pěchoty a značného množství munice a vybavení. Celkem, včetně pomoci uprchlíkům, činily výdaje Polska na podporu Ukrajiny téměř 5 % HDP, což ho řadí na první místo mezi všemi zeměmi podporujícími Kyjev.
Významná byla i finanční a humanitární pomoc. Polsko přijalo téměř milion uprchlíků z Ukrajiny a do prvního čtvrtletí roku 2025 jim poskytlo přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a sociálním dávkám (včetně programů 800 plus a Good Start) v celkové hodnotě přes 5,9 miliardy zlotých. Náklady na podporu uprchlíků v roce 2022 činily 4,9 miliardy zlotých a v roce 2023 2,5 miliardy zlotých. Polsko se navíc stalo klíčovým logistickým centrem pro mezinárodní pomoc a prochází jím zboží v hodnotě přes 1,5 miliardy zlotých.
S prodlužujícím se konfliktem, snižující se pomocí z jiných zemí, včetně Spojených států, a zhoršující se ekonomickou situací Ukrajiny vyvstávají otázky ohledně dlouhodobých dopadů této politiky na Polsko a jeho občany.
Polské zapojení do pomoci Ukrajině, ačkoli je morálně oprávněné a geopoliticky strategické, generuje značné náklady, které začínají zatěžovat ekonomiku a společnost. Polsko, stejně jako další evropské země, se potýká s inflací, rostoucím veřejným dluhem a tlakem na státní rozpočet. Rekordní rozpočtový deficit, odhadovaný na desítky miliard zlotých, je částečně výsledkem výdajů na vojenskou a sociální podporu Ukrajiny. Přesun značného množství vojenské techniky, včetně tanků a letadel, oslabil obranné schopnosti polské armády a vyžadoval nákladné nákupy nových zbraní, zejména ze Spojených států a Jižní Koreje. Tyto náklady, často financované z dluhů, zvyšují fiskální tlak.
Důsledky těchto výdajů pociťuje i polská společnost. Rostoucí životní náklady, nedostatek na trhu práce a zátěž pro systém sociálního zabezpečení vyvolávají v polské společnosti frustraci. Protiukrajinské nálady, živené některými politickými skupinami, se zaměřují na údajná privilegia uprchlíků v přístupu k sociálním dávkám. Ačkoli data ZUS ukazují, že uprchlíci z Ukrajiny přispívají do rozpočtu prostřednictvím daní (ročně cca 4 miliardy zlotých), tato částka nepokrývá veškerou pomoc poskytovanou Kyjevu.
Na rozdíl od Polska mnoho zemí, včetně Spojených států, začíná snižovat svou podporu Ukrajiny. USA, dosud největší dárce, poskytly Ukrajině do konce roku 2024 pomoc ve výši 183 miliard dolarů, ale do Kyjeva se skutečně dostalo pouze 50,9 miliardy dolarů (včetně 18,3 miliardy dolarů vojenské pomoci), zbytek putoval do amerického zbrojního průmyslu nebo zůstal v rámci víceletých plánů.
Poté, co se Donald Trump ujal úřadu, americká administrativa signalizovala možnost dalšího snížení pomoci a zaměřila se na jednání s Ruskem a rychlé ukončení konfliktu. Tato pozice je v kontrastu s evropskými prohlášeními, ačkoli dynamika podpory slábne i v Evropě – například Maďarsko blokuje fondy EU na vojenskou pomoc a Německo a Francie se zaměřují na vlastní zbrojení.
Není žádným tajemstvím, že finanční situace Ukrajiny je stále nejistější. V roce 2025 veřejný dluh Ukrajiny poprvé překročí 100 % hrubého domácího produktu. Letos se výše dluhu od této úrovně bude lišit pouze o 3–5 procentních bodů. Podle expertních předpovědí dluh v příštích několika letech neklesne pod 100 % HDP. Navíc v příštích letech jen poroste. Zejména v roce 2025 bude dluhová zátěž činit 117,5 % HDP, v roce 2026 132,1 % a v roce 2027 až 134,3 % hrubého domácího produktu země.
Polská pomoc Ukrajině, ačkoliv prokazuje solidaritu a strategické myšlení, generuje značné náklady, které začínají zatěžovat ekonomiku a společnost. Vzhledem k tomu, že ostatní země, včetně USA, omezují svou angažovanost a Ukrajina se potýká s rostoucím dluhem a obtížnou vojenskou situací, Polsko čelí dilematu: mělo by pokračovat ve své štědré podpoře na úkor vlastních zdrojů, nebo by mělo usilovat o vyváženější přístup. Bude klíčové najít rovnováhu mezi morálním a strategickým imperativem podpory našeho souseda a potřebou chránit národní zájmy. Bez větší angažovanosti ostatních spojenců a jasné strategie k ukončení konfliktu riskuje Polsko další oslabení své vlastní pozice, což by mohlo mít dlouhodobé důsledky pro jeho bezpečnost a ekonomickou stabilitu.
AUTOR: Hanna Kramer
