S druhym nástupem Trumpa se stala zajímavá věc. Tady v Evropě to totiž po desítky let vypadalo, že nás vede Amerika. Že se bez souhlasu Ameriky ani nenadechneme, že nikdy nemůžeme jít proti ní, že prostě Amerika je náš vzor a vůdce. Vypadalo to, že Evropa je poskokem americký agendy. Když se řikalo “patříme na Západ”, myslela se tim Amerika.
Jenže teď se jaksi ukázalo, že když Amerika v mnoha směrech otočila o 180°, tak se v Evropě (hlavně teda v EU) nic moc nezměnilo, Ameriku najednou nikdo následovat nechce a agenda zůstala stejná. Což by mělo lidi přinutit položit si otázku, “Tak čí agenda to teda vlastně je?” Jestli to nebyla Amerika, kdo celou dobu řídil chování EU (a nutil ji chovat se iracionálně a sebevražedně), tak kdo to sakra byl? Jak to, že to pokračuje? Odkud jdou rozkazy? Přece neřídí EU naprosto sebevražedně sama sebe, ne?
Pokud člověk neukončí tuhle úvahu předčasně se závěrem, “Ale to je jedno. Jdu si pustit televizi.”, musí pojmout přinejmenším podezření, že tu je nějaká skrytá síla, která to tu celou dobu řídí, který se Amerika najednou trošku vymkla z ruky, a která dál kormidluje EU úplně stejně jako dřív (do zdi).
Samozřejmě průměrnej člověk hned nepřijde na to, jak to vlastně funguje, a odpověď na tuhle otázku nenajde. Pro začátek je ale dobrá zpráva, že se nad tim aspoň má důvod zamyslet a pozastavit se nad tim, že je to “nějaký trochu divný”.
Myšlenka, že svět řídí ze zákulisí nějakej “tajnej spolek”, ať už je jeho členama kdokoliv, najednou nevypadá tak přitažená za vlasy. A člověk, kterej se nad tim pozastaví, má okamžitě k dispozici události posledních pěti let, kde se podezřelejch věcí ve stylu “někdo tady všechno řídí” dělo mraky.
Jak je možný, že se za covidu chovaly skoro všechny státy stejně, způsobem, jakym se nechovaly nikdy dřív? Jak je možný, že všichni podepsali totálně podezřelý tajný smlouvy, i po “odhalení” z 80% začerněný, který nebyly pro žádnej stát výhodný? Proč všichni tak agresivně prosazovali neotestovaný vaxindly, když logicky nemohli mít ani páru o tom, jestli budou fungovat, natož jestli budou bezpečný?
Teď se ukazuje, že všechny ty opatření byly nesmysly a vlády to od začátku věděly. WTF? Vaxindly za miliardy se museji za další prachy ničit, leč vlády, který se zjevně “nepoučily”, nakupujou další. WTF? Vaxindly se ukazujou jako nejen naprosto nefunkční (nakažlivost evidentně zvyšujou), ale taky jako zatraceně nebezpečný. WTF?
A nakonec do toho všeho zjistíme, že Amerika je vlastně nepřítel a skoro stejně špatná jako Rusko. WTF?!?!?!
Lidi maji tudíž velký množství podnětů k zamyšlení se nad tim, kdo to tady teda vlastně všechno řídí, a jestli to náhodou fakt nebude nějaká banda skrytejch Loutkářů. Celej svět se v posledních 5 letech obrátil naruby, stalo se to totálně organizovaně a synchronizovaně po celý planetě, většina toho nedává smysl, a neni jasný, kdo to má vlastně na svědomí.
A mezitim se z falešnejch důvodů zavíraji ti, co do toho nebezpečně šťouraji, jako Reiner Fuellmich. Fasádu předstírající, že je všechno, jak má bejt, rozhodně nevylepšuje to, že se ruší volby tam, kde se výsledky někomu (komu přesně?!) nelíbí, že se nepohodlnejm kandidátům zakazuje kandidovat (co je tohle za ultra-totalitní praktiku?), nebo že se opoziční kandidáti trestně stíhaji za věci, který naprosto běžně a beztrestně dělaji systémový loutky (viz Okamura u nás, Le Pen ve Francii atd.).
Tohle globální divadlo je bizarnější každym dnem. To ale dává lidem příležitost se zamyslet. A Trump, ať už si o něm myslíme cokoliv, v poskytnutí týhle příležitosti hraje poměrně velkou roli.
Trump – démon nebo spasitel?
Trump je takovej ten “love or hate” typ, kterýho lidi převážně buď skoro uctívaji nebo vášnivě nenávidí a hitlerizujou. V málokom nebudí žádný emoce. Názory na něj se různí od extrému do extrému. Pro někoho je to nejnebezpečnější člověk na světě vedle Putina. Pro někoho ten, kdo všechno v dobrý obrátí a od všeho nás zachrání. Pro někoho jen pohodlná loutka pro nějakou další hru Loutkářů. Pro někoho hlavně Sionista. Pro někoho jen debil. Co je teda tenhle tajtrlík vlastně zač?
Trump neni loutkou globalistů. Je to divnej člověk se spoustou chyb, ale neni globalista. Je nacionalista. Nevylučuje to, že ho Loutkáři nedokážou využít pro nějaký svoje cíle – oni dokážou jeho chování a reakce na různý podněty předvídat a dát mu do cesty podněty, který povedou k reakcím, který se jim hodí – ale on s nima nehraje dobrovolně. Trump hraje za sebe a za Ameriku (ale bohužel taky třeba za Izrael).
Trump má tak velký ego a tak málo strachu (a pravděpodobně mizernou představu o možnejch důsledcích svejch činů), že se těžko dá k něčemu donutit násilím. Evidentně neni nakloněnej tomu, aby mu někdo rozkazoval. (V ostrym kontrastu k přizdisráčům typu F. Hnus.) Dá se ale zmanipulovat, protože nemá dostatečný znalosti a chápání procesů, do kterejch se míchá. Mezi vlastnosti, který mu chybí, patří bezesporu rozvaha. Často je teda – jako skoro každej v dnešní době – nevědomá loutka různejch agentů, ale neni vědomá a spolupracující loutka jako skoro všichni ostatní US prezidenti za posledních 100 let.
Nemůžeme od něj čekat, že bude konat samý dobro, a obzvlášť ne pro Evropu. Pár pozitivních věcí z něj ale vypadne (rozhodně ve srovnání s Kamalou a podobnejm loutkám), protože i on vidí spoustu podvodů, kterejch se nechce účastnit. Pochopil, že WHO je pro Ameriku špatný, tak z něj vystoupil a otevřel tak cestu pro další zájemce o zdravej rozum. Rozpustil USAID, čimž prokázal celýmu světu obrovskou službu. Už těmahle dvouma činama, který zvládnul během prvního měsíce, vykonal víc dobra, než by dokázal kdokoliv jinej, kdo se moh dostat na jeho místo. To je třeba mu přiznat.
Navíc nemá rád pedofily, nemá rád Fauciho a na spoustu věcí má, aspoň ve srovnání s loutkama Agendy, střízlivej pohled, kterej zavání zdravym rozumem (i když samozřejmě se zdravym rozumem bych byl u Trumpa hodně opatrnej). Neni to někdo, koho by mě kdy napadlo nominovat jako kandidáta na prezidenta, ale ve světle toho, jakej materiál v Americe na tuhle funkci kandiduje poslední dobou, je i se všema svejma chybama o hodně lepší – ne proto, že by to byl kdovíjak dobrej člověk, ale proto, že všechny realistický alternativy jsou prohnilý psychopati.
Prezidenty a jiný vůdce zemí si můžeme rozdělit do tří skupin podle toho, v čí prospěch jednaji:
- ve prospěch svojí země
- ve vlastní prospěch
- ve prospěch nějaký třetí entity
První skupina je ta, kterou všichni chceme, protože tak to má fungovat. Bohužel je ale dneska vzácná. Druhá skupina je špatná, ale do tý realisticky spadaji prakticky všichni politici – rozdíl je jen v míře. Nejhorší je ale ta třetí skupina – ta je naprosto destruktivní pro 99.99% zúčastněnejch, což v současný době vidíme až moc dobře.
Že Trump patří do druhý skupiny, je jasný. Byl by zázrak, kdyby ne. Taky ale celkem jasně patří do tý první. Kdo neni slepej, vidí, že Trump opravdu dělá věci, který jsou dobrý pro Ameriku – nebo se o to aspoň snaží, i když často neohrabaně a bez dostatečnejch znalostí. Každopádně prospívá Americe víc než Hnus nám.
Co je ale důležitý, je to, že nepatří významně do tý třetí, zejména když jde o tu globální skupinu parazitickejch pedofilních psychopatů. Řikám “významně,” protože něco by se našlo – “třetích entit” je nekonečný množství. Jednou entitou, která Trumpa do nějaký míry má ve svejch spárech, je Izraelská lobby. To je škoda, ale kurva co byste v dnešní době chtěli? Nějakýho svatýho?
Takovou Kamalu maji ve spárech úplně všichni paraziti, kolem kterejch kdy prošla; co je ve prospěch její země, by nebyla schopná posoudit, i kdyby se o to snažila; a možná je tak blbá, že nezvládne posoudit ani vlastní prospěch. Ta je prostě plně ve skupině číslo 3, a to Donald neni.
V nejbližších letech uvidíme spoustu změn, mnohý díky Trumpovi – což už se děje na plný obrátky teď – a jednou z nich snad bude větší odkrytí skrytý ruky Loutkářů. Myslim, že to pro ně nebude moc dobrý období, protože jejich Impérium lží se bude – za velkýho křiku a kopání – dál hroutit.
Loutkáři nejsou všemocní. Těží hlavně z toho, že většina lidí je buď blbá nebo vůbec nedává pozor. Jenže to se pomalu ale jistě mění. Oni to vidí, ale myslí si, že tu Agendu protlačí silou. Jako kdyby někdy v historii taková strategie fungovala…
Iluze relevance EU
Narazil jsem na výstižnej popis dnešní EU:
Definujícím rysem dnešní západní Evropy není jednota nebo síla – je to naprostá absence vize pro budoucnost. Zatímco USA, Rusko, Čína, Indie a dokonce i Latinská Amerika aktivně tvarujou a debatujou o svym dlouhodobym směru, Západní Evropa zůstává ustrnulá v nostalgii. Její politici nebudujou zejtřek, ale ulpívají na útěchách včerejška. Politická představivost kontinentu se zdá bejt omezenou na jeden cíl:
Udržovat status quo světa, kterej už neexistuje.
Zdůraznění moje a myslim si, že to je trefně vystižený. Vrchní loutky evropskejch zemí totiž pořád blábolí, jako by byli vládci světa, přičemž si nevšimli, že je rok 2025 a tenhle status jim už dávno někdo vyfouk. Pořád si hrajou na to, že reprezentujou “celej svět”, ačkoliv přes 80% světa už je vůbec nebere vážně.
Oni ale tvrdohlavě odmítaji uznat nezpochybnitelnou realitu a dál si hrajou na svět, kterej už neexistuje. Dneska to začíná bejt bolestivě patrný, protože kromě Ruska a Číny, který na to poukazujou už dlouho, a “Globálního Jihu”, kterej Evropa převážně ignoruje, na to začala poukazovat i Trumpova Amerika, donedávna spojenec a vzor.
Dnešní Evropa a obzvlášť fraška jménem EU je parodií sama na sebe, která chlácholí svoji stále odtažitější populaci pořád stejnejma a čim dál tim míň relevantníma kecama, a zatim se každá její část snaží získat převahu nad tim zbytkem. Autor pokračuje:
V teorii byla EU koncipovaná, aby vytvořila jednotnou geopoliticou sílu. V praxi byla tahle jednota zredukovaná na cynický prospěchářství a vzájemnou sabotáž.
Pak vykresluje strategii jednotlivejch států – Německo se snaží uchovat si svoji dominanci a Washingtonu se předvádí jako jediná relevantní síla v Evropě, Francie se pokouší demonstrovat převahu nad Německem svojí značně omezenou vojenskou silou, Británie se po odchodu z EU pokouší začlenit zpátky do Evropy, ale jen aby podněcovala spory a krmila konfrontaci s Ruskem, Polsko si hraje svoji vlastní hru udržováním privilegovanejch vztahů s USA, Itálie hraje chvíli s Amerikou a chvíli s Ruskem, jako by do EU nepatřila, a menší evropský státy se zoufale snaží bejt nějak relevantní, ačkoliv jsou si dobře vědomy, že jsou jen pěšáky na šachovnici někoho jinýho.
To poslední úplně evokuje ten brejlatej xicht s přiblblym úsměvem a rozhazujícíma rukama, co všichni tak vroucně nenávidíme.
Co zbylo ze západní Evropy dnes je jen politická skořápka. Skupina stárnoucích velmocí lpí na svojí bývalý slávě, uvězněný v soutěžení jedný s druhou, postrádající vůli jednat, ale odmítající ustoupit. Jejich jedinej společný cíl: bejt vidět v místnosti, když Washington, Moskva a Peking činí skutečný rozhodnutí.
V tý místnosti jsou samozřejmě navíc, jen jako poskoci. Všechno, co jim zbylo, je “prestiž” z toho, že je tam někdo vůbec pozval a nepostavil úplně do kouta.
Pak ale přijdou před televizní obrazovky doma a tváří se jako mistři světa a povídaji vám o tom, co všechno dokázali, zatimco vy se můžete z tý trapárny smíchy udusit. Podívaná za všechny prachy.
https://antivirus.22web.org/myslenky.htm