Většina z vás jistě zaznamenala zprávu o smrti papeže, který byl jednou nejkontroverznějších postav ve vedení katolické církve – a to možná již od jejího založení.
Mnozí pozorovatelé vnímají jeho působení jako snahu nejen o změnu církve, ale přímo o její zničení, aby později mohla na jejím „popelu“ povstat nová globální církev.
Zhodnocení působení papeže by mělo být spíš na věřících (což nejsem), nicméně nebylo možné celé roky sledovat, jak moc se jeho působení shodovalo s nastolenou agendou.
Ať už se jednalo o žehnání Pačamamy, sdružování s islámem, oddávání homosexuálů, krytí pedofilních kněží, podporu klimaalarmismu či Covidismu – na vše uvedené a mnohé další reagovali zejména konzervativní křesťané s rozpaky až zděšením.
Kontroverzních kroků dnes zesnulého papeže bylo mnoho, dnes si připomeneme ty, které asi rezonovaly mezi konzervativními katolíky nejvíc.
Nejprve si připomeneme vyhlášení Argentince Jorge Maria Bergoglia papežem, které již samo o sobě proběhlo velmi nezvyklým způsobem. A to nejen proto, že nahradil náhle odstoupivšího papeže Benedikta XVI., ale i vzhledem k tomu, jak probíhal samotný ceremoniál…
Kardinál Jorge Mario Bergoglio, který byl 13. března 2013 vyhlášen 266. papežem katolické církve, byl zvolen právě druhý den konkláve. Mnozí tvrdili, že jeho zvolení bylo výsledkem dlouhodobého a koordinovaného plánu tajné skupiny St. Gallen nebo mafie.
Bergoglio jako svůj důvod uvedl zájem o chudé a zvolil si nové papežské jméno František napodobující svatého Františka z Assisi, i když do té doby ve skutečnosti nikdy Assisi nenavštívil.
Když František promluvil k davům na Svatopetrském náměstí večer při svém nástupu na trůn, vyhnul se použití výrazu „papež“ a místo toho se představil jako „římský biskup.“
„Víte, že povinností konkláve bylo dát Římu biskupa. Zdá se, že moji bratři kardinálové odešli až na konec světa, aby ho získali, ale jsem tady… Děkuji vám za přivítání. Diecézní společenství Říma má nyní svého biskupa.“
Jeho zjevení na balkoně svatého Petra bylo pozoruhodné svým odklonem od tradice: pryč byly papežovy červené boty, které symbolizovaly mučednickou smrt; pryč byly papežský prsní kříž a prsten, Bergoglio si místo toho vybral svůj vlastní; pryč byla také tradiční červená mozzetta.
Upustil také od obvyklého řádu papežského požehnání a požádal shromážděný dav, aby se za něj modlil, než udělí požehnání.
Večer byl objevný a mnoho komentátorů již poznamenalo, že nový papež nerespektuje zvyky.
A to, jak nerespektoval zvyky, se ukázalo na mnoha jeho kontroverzních rozhodnutích, níže si uvedeme jen velmi krátký výčet z nich:
Homosexualita a LGBT
Záznam zesnulého papeže o homosexualitě a její zjevné propagaci má rozměry, které dříve Vatikán neviděl. LGBT aktivisté ho opakovaně chválili za pravidelné komentáře, které se zdají být v rozporu s církevním učením proti homosexualitě a genderové ideologii.
Tento záznam neslavně začal jeho komentáři „ koho jsem já, abych soudil“ v roce 2013, když se ho zeptali na existenci gay lobby ve Vatikánu a praktikování homosexuality.
Tato podpora se výrazně zvýšila po reakci CDF z března 2021, která odsuzovala „požehnání osob stejného pohlaví“, když papež František učinil četná veřejná prohlášení, která chválila a podporovala zastánce ideologie LGBT a občanských svazků osob stejného pohlaví.
V rámci své LGBT advokacie opakovaně přivítal ve Vatikánu významné LGBT aktivisty.
Františkovy záznamy v otázkách LGBT byly takové, že generální ředitel jedné z nejvlivnějších pro-LGBT nátlakových skupin v USA – GLADD, která se sama označuje za „největší světovou organizaci pro obhajobu LGBTQ médií“ – jej během setkání Světového ekonomického fóra v Davosu v roce 2025 pochválil za jeho činy.
Papežské Pačamama modlářství
Během synody o Amazonii, která se konala ve Vatikánu v roce 2019, byli katolíci šokováni, když se pohanské modly dostaly do centra pozornosti modlářského obřadu. Jedna z obětí pro modly byla později umístěna na oltář v bazilice svatého Petra.
V pátek 4. října se papež František zúčastnil „vysoce symbolického obřadu sázení stromů“ ve vatikánských zahradách, během kterého se amazonská skupina klaněla před řadou soch, včetně dvou téměř identických dřevěných soch Pačamamy znázorňujících nahou těhotnou ženu.
Papeži Františkovi byla nabídnuta socha, které požehnal; pak odložil svou připravenou řeč na akci a místo toho jednoduše zarecitoval Otče náš.
Pačamama je pohanská bohyně „životní postavy“, incká bohyně plodnosti a je uctívána mezi domorodými skupinami.
Tato událost vyvolala okamžité zděšení a pobouření mezi věrnými katolíky, laici a preláti odsuzovali akt zdánlivého modlářství, kterého se účastnil a částečně vedl papež.
Řada soch Pačamamy byla uložena v kostele Santa Maria v Traspontině, několik set metrů po silnici z Vatikánu.
21. října však rakouský katolík Alexander Tschugguel a jeho přítel vynesli sochy Pačamamy z katolického kostela a hodili je do Tibery.
Tato akce si získala chválu mnoha prelátů, včetně biskupa Athanasia Schneidera, arcibiskupa Carla Maria Viganò a kardinála Raymonda Burkeho.
Papež František se nenechal odradit a omluvil se za to „lidem, kteří byli tímto činem uraženi“ a tvrdil, že v jejich použití nebyl žádný „modloslužebný úmysl.“
František uvedl, že sochy byly získány z řeky, a dokonce navrhl, aby byly vystaveny v bazilice svatého Petra během závěrečné mše synody.
To se nestalo, ale papež František místo toho nařídil misku rostlin – spojenou s Pachamamou na základě toho, že byla „nabídnuta“ pohanskému falešnému bohu během obřadu 4. října – aby byla umístěna na papežský oltář pro závěrečnou mši synodu 27. října.
Oltář se nachází přímo nad hrobem sv. Petra.
„Mnozí viděli v této misce okultní znamení, oběť démonovi, která byla skandálně umístěna na Boží oltář, na kterém papež přináší svatou oběť mše,“ napsal Dr. Maike Hickson z LifeSiteNews.
Dr. Hickson také poznamenal, že ani na konci roku 2020 nebyl oltář používán pro mši od amazonské synody a od nechvalně známého uctívání soch Pačamamy.
Absenci jakékoli mše u oltáře od synody popsal profesor Armin Schwibach, vatikánský korespondent, který žije v Římě více než tři desetiletí, jako „symbolickou prázdnotu.“
Ekumenické bratrství s islámem
Islám neuznává žádná jiná náboženství, která ve své podstatě považuje za rouhání, případně za podřadná. Cílem islámu je všechny lidi na planetě konvertovat na islám, což se rozhodně neslučuje s jakýmkoli „bratříčkováním.“
Papež František svým dokumentem Abu Dhabi o lidském bratrství (2019) a Fratelli Tutti (2020) vydal určující rys své papežské vlády – totiž formu „bratrství“ a „jednoty“, která se zdála být odtržená od katolické víry.
Dokument z Abú Zabí, podepsaný Františkem a jeho přítelem, velkým imámem Ahmadem el-Tayebem, neslavně uvádí: „Puralismus a rozmanitost náboženství, barvy pleti, pohlaví, rasy a jazyka jsou chtěny Bohem ve své moudrosti, skrze kterou stvořil lidské bytosti.
V reakci na jeho vydání v roce 2019 jeden dominikánský teolog známý LifeSite tvrdil, že dokument „ve svém zjevném smyslu je nepravdivý a ve skutečnosti kacířský.“
Text z Abu Dhabi byl také popsán tak, že se zdá, že „převrací doktrínu evangelia“ svou podporou rovnosti náboženství ve formě „bratrství.“ Podobně Fratelli tutti byl odsouzen arcibiskupem Carlo Maria Viganò, protože propagoval „rouhačskou“ formu bratrství bez Boha a také náboženskou lhostejnost.
Publikace Fratelli Tutti, která znovu propaguje „bratrství,“ se setkala s chválou španělské zednářské lóže a zednáři ji nazvali „poslední encyklikou“ papeže Františka, ve které „přijímá Univerzální bratrství, velký princip moderního svobodného zednářství.“
Společně se tyto dva dokumenty staly páteří řady následných aspektů Františkovy činnosti, zejména s ohledem na narůstající události, papežské cesty a vztahů s muslimy.
Dokumenty daly vzniknout domu nazvanému „Abrahamic Family House“ ve Spojených arabských emirátech: místě ekumenického setkání, kde se katolíci, muslimové a židé scházejí k bohoslužbám v „nové fázi v dějinách náboženství“ (přechod k jednomu světovému náboženství?).
Zvládání pedofilie a zneužívání
Fráze, která se během Františkova pontifikátu často opakovala, byla „nulová tolerance“, což byl způsob, jakým papež popsal svou politiku a politiku církve v reakci na případy zneužívání…
S přibývajícími léty jeho pontifikátu se však nezdálo, že by realita podporovala „nulovou toleranci“.
Papežovo řešení případu argentinského kolegy biskupa Gustava Zanchetty je významným příkladem. Zanchetta byl jedním z prvních jmenování nového papeže v roce 2013.
V roce 2015 byl Zanchetta povolán do Říma poté, co byly v jeho telefonu nalezeny pornografické snímky „homosexuálního sexu“ spolu s „nahými selfie“ samotného Zanchetty. František přijal Zanchettovo prohlášení, že biskup byl obětí hackerských útoků.
Příští rok několik kněží v diecézi Zanchetta svědčilo o důkazech o Zanchettově zneužívání chlapců a popsalo ho jako „osobního přítele Svatého otce.“ Když Zanchetta v roce 2017 rezignoval na svůj stolec, František vytvořil nové místo pro biskupa ve Vatikánu a obhajoval biskupa po další dva roky.
Biskup prošel kanonickým soudem, bez zveřejnění výsledků. Když se konečně podrobil civilnímu procesu v Argentině, Vatikán odmítl spolupracovat.
Nakonec byl odsouzen do vězení za „přitěžující pokračující prosté sexuální zneužívání,“ přičemž komentátoři uváděli, že „se mu od Františka dostalo mimořádné míry osobní pozornosti a ochrany.“
Bývalý papežský nuncius americký arcibiskup Carlo Maria Viganò prozradil o Františkovi, že věděl o případech sexuálního zneužívání ze strany exkardinála Theodora McCarricka. Věděl o omezeních, která na něj uvalil Benedikt, a že tato omezení František záměrně zrušil.
Viganòvo svědectví z roku 2018 Církev a velkou část světa šokovalo, přičemž 11stránkový text jmenoval řadu prominentních prelátů a obviňoval Františka, že z McCarricka udělal svého důvěryhodného rádce.
Dlouho očekávaná McCarrickova zpráva, zveřejněná v listopadu 2020, odhalila, že – na rozdíl od Františkových prohlášení – byl ve skutečnosti informován o nemorálním chování Theodora McCarricka, ale nejednal podle toho.
Nedávno byla Františkova důvěryhodnost v této otázce dále otřesena případem jezuitského kolegy otce Marka Ivana Rupnika. Rupnik byl obviněn z psychického a sexuálního zneužívání řeholních sester v řádu, jehož byl spoluzakladatelem.
V samostatném provinění byl Rupnik také automaticky exkomunikován a soudem CDF shledán vinným z osvobození ženy, se kterou měl sexuální styk, ve zpovědi.
František byl obviněn z přímého zapojení do případu a dokonce z toho, že během „několika hodin“ zasáhl, aby zvrátil exkomunikaci. V lednu 2023 František popřel svou účast na případu, což je krok, který Messa in Latino – který vedl zpravodajství o případu Rupnik – popsal jako „diplomatické lhaní.“
Rupnik byl později vyloučen od jezuitů, ale přestože jeho oběti svědčily o tom, že jeho umělecká díla byla „hluboce spojena“ s jeho zneužíváním, František pokračoval v propagaci jeho obrázků v různých videích.
Teprve poté, co v říjnu 2023 došlo k mezinárodnímu pobouření kvůli inkardinaci Rupnika do slovinské diecéze, František oznámil, že Vatikán zahájí vyšetřování kněze.
Uzavírání kostelů a další vystupování v éře COVIDu
V kroku, který mnozí spojovali s aktem modloslužby z října 2019 vedeným papežem, papež František dohlížel na uzavření katolických kostelů v Římě v reakci na COVID-19.
Papežův čin byl kopírován po celém světě, katolíci byli vyloučeni ze svých kostelů po celé týdny a dokonce i měsíce.
S příchodem COVID-19 do Itálie oznámil kardinál Angelo De Donatis – papežův vikář pro římskou diecézi – 12. března 2020, že všechny katolické kostely v Římě budou uzavřeny do 3. dubna 2020.
Rozhodnutí bylo učiněno pouze se souhlasem papeže Františka, podle De Donatise. Mše byly živě přenášeny online a rozlehlé baziliky a kostely zůstaly bez věřících.
Papež František slavně uspořádal speciální modlitbu a požehnání Urbi et Orbi na deštěm zalitém vatikánském náměstí 27. března 2020, během níž se modlil před dvěma starověkými náboženskými obrazy Říma.
Ikona Marie Salus Populi Romani – uložená v papežské bazilice Panny Marie – spolu se zázračným krucifixem uchovávaným v kostele San Marcello.
Po vystavení krucifixu ze 14. století dešti se objevily silné obavy, že bude neopravitelně poškozen, ačkoli následná analýza zjistila, že poškození nebylo tak vážné, jak se původně myslelo.
Papež František ve svém projevu v březnu 2020 řekl, že věří, že pandemie koronaviru je způsobena přírodou, která „má záchvat“ v reakci na znečištění životního prostředí.
Opakoval to o několik týdnů později a popsal vznik COVID-19 jako „určitě reakci přírody“ na to, co označil jako vliv člověka na životní prostředí.
Později se stal papež horlivým propagátorem takzvaných Covid vakcín, které byly ve Vatikánu povinné. Na památku nechal dokonce vydat i „očkovací“ pamětní mince.
Propagace klimatické agendy
Jedním z opakovaných a velmi viditelných ústředních bodů Františka během jeho působení na papežském trůnu byla jeho podpora politik zaměřených na „změnu klimatu“ a podporu „ekologické spirituality.“
Jeho encyklika Laudato Si‘ z roku 2015 se stala referenčním textem pro řadu vatikánských a papežských iniciativ zaměřených na zelenou agendu. František v ní hovořil o „skutečném ekologickém přístupu,“ který naslouchá „jak křiku země, tak křiku chudých.“
Dokument dal později vzniknout Hnutí Laudato Si‘, jehož cílem je „proměnit encykliku papeže Františka Laudato Si‘ v akci pro klima a ekologickou spravedlnost, protože masový odklon od fosilních paliv je inspirován papežovými spisy o životním prostředí.“
4. října 2023 vydal František druhou část k Laudato Si‘ ve formě apoštolské exhortace s názvem Laudate Deum.
Papež také několikrát vyzval světové vůdce, aby podpořili Pařížskou dohodu o změně klimatu, přičemž zdůraznil negativní dopady změny klimatu a ekologický dluh, který vyžaduje financování klimatu, dekarbonizaci v ekonomickém systému a v životech lidí.
Po mnoha letech takové rétoriky se Vatikán v roce 2022 oficiálně připojil k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížské dohodě o klimatu.
František obhajoval tento kontroverzní krok slovy, že „matka země pláče a prosí nás, abychom ukončili naše zneužívání a její ničení.“
Tolik jen malý výběr z mnoha kontroverzních kroků, které doprovázely působení dnes zesnulého papeže.
Nyní se hovoří o volbě jeho následníka. Vzhledem k tomu, že se František během dlouhých let svého působení stihl obklopit názorovými souputníky, lze očekávat, že právě z jejich řad bude nový nejvyšší zástupce katolíků pocházet.
Vždyť i kardinálové, kteří již nejspíš brzy ohlásí jméno nového papeže, byli pečlivě vybráni tak, aby odráželi jeho progresivistické názory…
https://necenzurovanapravda.cz/2025/04/nejkontroverznejsi-ciny-zesnuleho-papeze-frantiska/
