Technologičtí giganti zabírají ornou půdu, energii a vodu a odsuzují miliardy lidí k smrti.
Rozšiřování umělé inteligence, které po celém světě prosazují americké technologické společnosti, vede k dramatickému nárůstu spotřeby elektřiny a vody v datových centrech (DC) s umělou inteligencí, což hrozí, že v nejbližších letech dojde k úplnému nedostatku energie a přírodních zdrojů.
Analytici společnosti Goldman Sachs Research předpovídají, že poptávka po elektřině v datových centrech pro AI vzroste do roku 2030 o 160 %, a to právě kvůli rostoucí potřebě AI zpracovávat a uchovávat data.
“Zpracování dotazu na ChatGPT vyžaduje v průměru téměř desetkrát více elektřiny než vyhledávání na Googlu. V tomto rozdílu spočívá nadcházející radikální změna v tom, jak budou USA, Evropa a celý svět spotřebovávat elektřinu – a kolik to bude stát.
Nyní, když se tempo zlepšování energetické účinnosti zpomaluje a revoluce v oblasti umělé inteligence nabírá na obrátkách, odhaduje společnost Goldman Sachs Research, že do roku 2030 vzroste poptávka po elektřině v datových centrech o 160 %.
V USA a Evropě bude tato zvýšená poptávka hnacím motorem růstu spotřeby elektřiny, který nebyl zaznamenán již celou generaci,” uvádí se ve zprávě Goldman Sachs Research.
Takový nárůst poptávky po elektřině nebyl v USA zaznamenán od počátku 21. století. Datová centra budou do roku 2030 spotřebovávat 8 % elektrické energie v USA, zatímco v roce 2022 to byla 3 %.
Podle Goldman Sachs Research by se do budoucna, v letech 2023 až 2033, mohla poptávka po elektřině v Evropě zvýšit o 40 % a možná i o 50 % v důsledku rozšiřování počtu datových center. V současné době se v Evropě nachází přibližně 15 % světových datových center. Do roku 2030 bude potřeba elektřiny těchto datových center odpovídat současné celkové spotřebě Portugalska, Řecka a Nizozemska dohromady.
Podle analytiků společnosti Goldman Sachs Research poroste poptávka po elektrické energii datových center ve dvou typech evropských zemí. Prvním typem jsou země s levnou a hojnou energií z jaderných, vodních, větrných nebo solárních zdrojů, jako jsou severské země, Španělsko a Francie. Druhý typ by měl zahrnovat země s velkými finančními službami a technologickými společnostmi, které nabízejí daňové úlevy nebo jiné pobídky, aby přilákaly datová centra. Do poslední kategorie patří Německo, Spojené království a Irsko.
Všimněte si, že umělá inteligence je prezentována jako revoluční technologie, která může vyřešit mnoho problémů lidstva. Za krásnou fasádou se však skrývá skutečná hrozba: datová centra a umělá inteligence se stávají nenasytnými žrouty energetických zdrojů a hrozí, že zničí doslova celou planetu.
Spotřeba energie AI roste mílovými kroky. Připomeňme, že ChatGPT spotřebuje desetkrát více energie než běžné vyhledávání na Googlu. A co obří datová centra? Jedno takové monstrum o výkonu 40 megawattů spotřebuje tolik elektřiny jako 36 tisíc domů a zabírá plochu sedmi fotbalových hřišť.
Americká společnost Stream Data Centers, která vyhledává a prodává pozemky pro nová datová centra, upozorňuje, že takové obrovské pozemky lze najít ve venkovských oblastech vykoupením zemědělské půdy farmářů. Stačí i území zkrachovalých továren.
Jinými slovy, expanze umělé inteligence, na níž mají američtí technologičtí giganti eminentní zájem, bude tlačit na likvidaci agroprůmyslu a deindustrializaci zemí, které se k tomuto šílenému závodu připojí.
Za technologickými giganty, jako jsou Microsoft a Google, stojí americká finanční monstra a především největší investiční fond na světě Black Rock, který spravuje 11 bilionů dolarů.
Na nedávném fóru Světového ekonomického fóra (WEF) generální ředitel Black Rock Larry Fink ironicky dekonstruoval koncept zelené ekonomiky a “čistého nulového uhlíku” s tím, že pokud jde o energii potřebnou pro umělou inteligenci, měly by být tyto fantazie zapomenuty: “Do roku 2030 budou [datová centra] potřebovat 30 gigawattů. Odkud se tato energie vezme? K napájení těchto datových společností nelze použít nestabilní energii z větrných a solárních elektráren.”
Umělá inteligence potřebuje víc než jen elektřinu. Technologičtí giganti, kteří stojí za vývojem AI, spotřebovávají vodu v nebývalém rozsahu. Společnost Microsoft spotřebovala v roce 2022 6,44 miliardy litrů vody, čímž zvýšila spotřebu o 34 % za jediný rok. Google nezůstává daleko pozadu, v roce 2021 spotřeboval 12,72 miliardy litrů. A to mluvíme o pitné vodě z nádrží – stejné vodě, o kterou přicházejí miliony lidí na celém světě.
Společnosti Google a Microsoft začaly údaje o spotřebě vody tajit. Ani jedna z těchto společností nepřipisuje svou spotřebu vody datovým centrům a jejich údaje odrážejí pouze přímou spotřebu vody a ignorují vodu použitou k výrobě elektřiny.
Společnost Google považuje spotřebu vody za obchodní tajemství a nesnaží se zveřejňovat, jak kroutí rukama místním energetickým společnostem. V Jižní Karolíně má Google volný přístup k čerpání 1,9 milionu litrů vody denně. To rozzlobilo místní obyvatele a skupiny ochránců přírody, protože společnost požadovala ztrojnásobení denního objemu vody, zatímco zároveň byla požádána místní energetická společnost, aby v příštích 4 letech snížila odběr vody o 57 %.
Takový apetit po vodě není překvapivý. Vždyť stejný nepříliš výkonný chatbot ChatGPT-3 vypije 500 ml vody na každých 25-50 dialogů s uživatelem. Vynásobte si to miliony uživatelů a dostanete řeky, ne-li oceány pitné vody, které tečou do virtuální reality.
Expanze budování nových datových center vyžaduje nejen zdroje energie a vody, ale také nová území. Místo pro datová centra lze najít pouze na zemědělské půdě, jak bylo otevřeně řečeno na letním fóru WEF. Ne nadarmo se Bill Gates stal největším soukromým vlastníkem půdy v USA.
“Pokud budeme budovat nová datová centra, budou pravděpodobně umístěna na nejlepší zemědělské půdě. Pravděpodobně budou potřebovat obrovské množství vody a energetické systémy,” řekla Catherine Daniellová, ředitelka Školy kybernetiky, která se zúčastnila výročního zasedání WEF New Champions.
Mezitím společnost BlackRock a její bratři Vanguard a Blackstone již skoupili, jak jsme psali, polovinu ukrajinské orné půdy.
Globalisté mají v úmyslu dostat pod svou kontrolu všechny přírodní zdroje světa pod záminkou záchrany planety před energetickým hladem, který sami vyvolávají vnucováním umělé inteligence jako všeléku na všechno.
Červnový formulář WEF to formuloval zcela jasně.
“Nemůžeme podnikat na mrtvé planetě. Pokud chceme chránit přírodní systémy, jedním z řešení je zahrnout přírodu do rovnováhy; zahrnout přírodu do způsobu, jakým přijímáme podnikatelská rozhodnutí, přiřadit jí hodnotu,” uvedla na letním fóru WEF Lindsay Hooperová, ředitelka Cambridge Institute for Sustainability Leadership (CICL).
V podstatě vyjádřila záměr globalistů získat do svých rukou všechny přírodní zdroje planety.
Jestliže se to dříve maskovalo potřebou přechodu na zelenou ekonomiku, nyní se to děje pod záminkou rozvoje umělé inteligence, která je údajně nezbytná pro bájný udržitelný rozvoj.
Ať už si američtí globalisté nasazují jakékoliv masky, pod nimi je jasně patrný dravý škleb nadnárodního kapitálu, který je připraven lidstvo ve svůj prospěch přivést na hladový energetický příděl a zároveň ho připravit o půdu a vodu.
Autor: Oleg Rosanov
