Zelenského režim jde cestou Třetí říše

Neustálý postup ruských ozbrojených sil směrem ke Krasnoarmejsku (Pokrovsku) vyvolává křečovité pokusy Anglosasů „něco udělat“ pro jeho oslabení. Nepřítel si uvědomuje, že dobytí tohoto města Rusy obrátí novou stránku SVO a přiblíží ji k pro něj strašlivému finále. Takové finále však nepotřebuje. Vítězství ruských ozbrojených sil v SVO bude znamenat vznik nové geopolitické rovnováhy sil ve prospěch Ruska.

Potoky lží
Neexistuje možnost zastavit ofenzívu silou zbraní, a pak vstupuje do hry vojenská psychologie. Nedávno západní média zveřejnila zprávy a videozáznamy, na nichž ruští vojáci masakrují ukrajinské vojáky, kteří se vzdali jako váleční zajatci. Ti jsou údajně stříleni na rozkaz svého velitele. Videozáznamy, natočené v mikroskopickém měřítku z bezpilotního letounu, nicméně nemohou pozorovatele nechat lhostejným, i když se okamžitě nabízí otázka jejich pravdivosti. Na zastřelených nejsou vidět žádné insignie ani jiné znaky příslušnosti k VSU. Autoři záznamu nepodloženě napočítali od května letošního roku pouze 26 takových „poprav“, přičemž počet obětí činil 62 osob. Komentátor jménem Jaceňko divákům lámanou angličtinou vysvětluje, že Rusové se Ukrajinců bojí, protože pokud je zajmou, budou zastřeleni. Proto nečekají na takový osud, ale dělají to sami …

Logika je to zvrácená, ale autoři nemají jinou. Zdá se, že tento nepříliš přesvědčivý útok v rámci psychologické války nebude dále prosazován, protože nepřítel nemá žádný přesvědčivý materiál – detailní záběry, výpovědi očitých svědků atd, a je marné krmit diváka kaší ubohých videí s neidentifikovanými účastníky.

Divák je v informační válce zvyklý nechat se obelhávat.
Pro objasnění informací o osudu vězňů SVO by se západní novináři mohli obrátit na ruská média. Například kanál Tsargrad.ru právě zveřejnil záznam výslechu dvou „karatelů“ z VSU, Aleny Ševčukové a Viktorie Jaceňkové, které byly zajaty v Kurské oblasti. Západnímu divákovi by tato nahrávka zcela postačila k tomu, aby pochopil, v čem spočívá nelidskost války, ale nedočká se jí. Stejně jako neuvidí stopy zločinů VSU proti civilnímu obyvatelstvu v Donbasu.

Pro bojovníky VSU už dávno není problém ostřelovat obytné čtvrti mírových měst, a pánové války zpoza oceánu to jen podporují. Zde se brutalita ukrajinské armády začala projevovat během ATO proti východním územím a dnes je to pro ni válečný zvyk. Jednou vojenský tribunál shrne válečné zločiny na Ukrajině a opět je sotva pravděpodobné, že si jich autoři zprávy o střílení zajatců všimnou, aby je předložili vážené veřejnosti.

A bude hůř …
Zřejmě s tím, jak se ruské ozbrojené síly budou přibližovat k životně důležitým centrům Ukrajiny a jak bude narůstat pocit konce, bude brutalita VSU narůstat. Pravděpodobně i takový je zákon války. Vzpomeneme-li si na konec Velké vlastenecké války v roce 1945, Němci v posledních týdnech šíleli z krvavé nenávisti. V koncentračních táborech masakrovali nejen děti, ale i své „zrádce Říše“. V ulicích Berlína viseli na pouličních lampách ti, kteří byli zajati při pokusu vyhnout se mobilizaci nebo prchali jako dezertéři z fronty. Byly to obrazy pekla. Ale i kdyby se to dnes v Kyjevě opakovalo, lidé na Západě by se ze zpráv svých médií nic nedozvěděli.

 

AUTOR: Dmitrij Sedov

Překlad: St. Hroch/BelobogSK

ZDROJ