Je známo, že jednotlivé země měly za Covidu zhruba stejné instrukce, ale většinou už bylo na dané vládě, jak dalece bude v jejich plnění důsledná. V něčem byly zřejmě vlády „papežštější než papež,“ jindy se držely instrukcí a občas si přidávaly i nějaké další restrikce.
Příkladem je zavedení prachových respirátorů v pouhých třech evropských zemích – u nás, v Rakousku a Německu. Zatímco u nás se tím později už nikdo nezabýval, v Rakousku a Německu šli příslušní politici před soud za to, že tuto protiprachovou pomůcku využili ke značnému finančnímu obohacení.
Zde šlo o zavádění něčeho, co nebylo nařízeno centrálně, ale politici v tom viděli ideální zdroj „přivýdělku.“ Lid se podřídil a politikům se naplnila konta.
Nejinak tomu bylo i v případě některých dalších restrikcí a jejich uplatňování. Například délka lockdownů byla různá, což se týkalo jak různých podniků, tak i zavírání škol. Někde nebyly zavřeny téměř vůbec, jinde se nechodilo do školy téměř dva roky.
Pak zde byly takzvané „vakcíny.“ Ve většině zemí je vnucovali na základě diskriminace neočkovaných – a někde k tomu přidali i povinné očkování pro některé skupiny nebo – jako v případě Rakouska – pro všechny.
V Holandsku nyní odtajnili některé dokumenty z „doby Covidové“ a – podobně jako v případě německé RKI – nyní zjišťují zajímavé informace například o tom, jak daleko sahaly úvahy tvůrců covidové politiky, kteří v jednu dobu velmi vážně uvažovali, že zavedou restrikce, které někteří nazvali „sadismem.“
Ministerstva pracovala na různých covidových opatřeních, která se nakonec nezavedla. Například horliví úředníci ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a sportu přišli s nápadem zavřít celou populaci a umožnit jim vycházet ven pouze v případě, že k tomu mají velmi dobrý důvod, přičemž ven by mohli jen ve vyhrazené denní hodiny.
Úředník se domníval, že právní základ (který byl ve skutečnosti již příliš slabý pro zákaz vycházení) by mohl být pro tento účel rozšířen.
„Mohli byste tato pravidla rozšířit tak, že byste nejen zavedli zákaz vycházení, ale také byste zakázali lidem cestovat na více než x kilometrů od místa bydliště.
Mohl by jedině na pracoviště, ale jen tam, kde nemůžete pracovat z domova nebo by mohli k lékaři.“ napsal úředník 17. ledna 2021.
Ti, kteří by vyšli ven, by u sebe museli mít formulář, aby bylo jasné, proč a kam jedou.
„Spravedlnost a bezpečnost tomu nebude nakloněna, článek 8 zákona Wbbbg (zákon o mimořádných pravomocích civilních orgánů) také neposkytuje výslovný základ pro omezení základních práv, ale je to myslitelná cesta,“ dodal úředník.
Kromě toho NCTV a NKC zkoumaly, zda by nebylo možné lidem nasadit náramky.
Ve zveřejněných dokumentech o tomto „sledování na dálku“ se uvádí:
„Důvody pro pokračování v tomto zásahu byly nedostatečné. Byl proveden výzkum vlivu náramku venku (v nákupním centru). Jednalo se o velmi omezenou studii. Efektivitě nebyla věnována žádná pozornost: chovají se lidé jinak, když nosí náramek nebo když vidí, že ho nosí jiní lidé? Budou lidé ten náramek nosit i o týden později?’“
„Jací sadisté. Dejte někomu pocit moci a vyjde z něho to nejhorší,“ reaguje sestra z psychiatrie. „Jak se museli bavit a smát, když přišli s takovou ponižující věcí.“
K uvedeným restrikcím v Holandsku nakonec nedošlo, nebyly zavedeny náramky ani formuláře na cesty.
To, co navrhovali ohledně lockdownů, bylo v podstatě něco podobného jako u nás, když bylo zakázáno jezdit z okresu do okresu (podobné nařízení zdaleka nebylo všude, mnohé země nic podobného nezaváděly).
Ovšem sledovací náramky, o kterých v Holandsku také uvažovali, nezavedl snad nikdo, což však neznamená, že o nich nikdo další neuvažoval. Je škoda, že u nás nebyly dokumenty z té doby zveřejněny.
Možná bychom se také divili, kdybychom zjistili, s jakými nápady chtěli přijít naši covidoví totalitáři….
Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda
