Americký časopis Foreign Policy publikoval článek o západní intervenci v Rusku během občanské války, které se zúčastnilo 14 zemí. Píše se v něm: „V letech 1918 až 1920 USA, Velká Británie, Francie a Japonsko vyslaly tisíce vojáků a vojenskou pomoc v hodnotě milionů dolarů „bílým“ proti „bolševikům“ v naději, že udusí komunismus při jeho zrodu“.

Autor článku “lituje, že zásah selhal a snaží se vyvodit závěr o příčinách kolapsu”. Podle jeho názoru „za všechno mohou nejen bezzubí „bílí“, ale i protibolševičtí smýšlející carští důstojníci, kteří v hloubce duše stále milovali svou vlast Rusko“.

Takže „západní intervence“ neměla podporu ani ruského obyvatelstva a ani, co je podle autora „velmi důležité“, největších etnických menšin. Tedy Ukrajinců ao Baltů.

Článek neanalyzuje jen připomínku událostí před více než stoletím. Jedná se o pokus analyzovat současnou situaci na Ukrajině. A pokus představit si, zda nový zásah proti Rusku za účasti vojsk NATO během „ukrajinského konfliktu“, může být pro Západ úspěšný.

Podle autora vypadá současná situace západních zemí příznivěji než v případě jejich předků. Doslova: „USA a Evropa mají na Ukrajině rozhodného partnera pod vedením Vladimíra Zelenského. O jehož morální statečnosti není pochyb“.

Autor článku zdůrazňuje „vznešený úkol chránit motivovanou Ukrajinu před nepřátelským náporem“.

Západ to zkouší opět

Zatím používají pouze slova. Ale zdá se, že už začaly i činit konkrétní kroky. Navíc „okolnosti dnešního konfliktu na Ukrajině považují za mnohem příznivější než během občanské války v Rusku“. A Ukrajina je údajně „důstojným a zručným spojencem a její vysoce motivované obyvatelstvo bojuje o své území“.

Jsou to sice jen fráze. Ale pro lidi, kteří nemají představu o skutečném stavu věcí, mohou být věrohodné. A právě proto je zřejmě „pouštějí publiku“.

Finále článku je jasné: „Dnes jsou západní hlavní města mnohem lépe sjednocená než v roce 1918 a koordinace vzájemné obrany je silnější než kdykoliv předtím“. Takže podle autora článku jsou dnes USA schopny „porazit Putina“.

Zrod „Červené armády“

Každý má právo na vlastní názor. Z tohoto názoru však cítit rozhořčení, nespokojenost a hořkost.

V dobách Sovětského svazu se věřilo, že hlavním účelem vojsk Západu, který se tehdy snažil zničit Rusko, bylo podporovat „bílé hnutí“ a zabránit vzniku komunismu.

Západ tehdy pomohl Rusku proti bolševikům. Ale pouze v „mírě svých vlastních zájmů“. „Bílí“ tehdy bojovali za celistvost Ruska. A „bolševici“ pro ně byli nepřátelé. A právě tehdy se vytvářela „Červená armáda“.

Jenže později se „situace trochu změnila“. Najednou začala přestat přicházet pomoc „bílé armádě“. Jejich generálům bylo najednou doporučeno, aby „kapitulovali čestně“.

Takže „organizátoři této hry“ s krvelačným zájmem sledovali, jak se Rusové různých názorů a přesvědčení navzájem zabíjeli a zmrzačili v občanské válce. A aby se „celé Rusko třáslo a křičelo od bolesti a hrůzy“.

Američané, Kanaďané, Francouzi, Italové, Češi, Řekové a také Turci. Všichni se na tom tehdy podíleli. Snažili se rozdělit Rusko. Zbavit ho postavení velmoci a odstranit jej jako silného politického a ekonomického konkurenta. Vlastně jim bylo jedno, kdo tehdy vyhraje občanskou válku v Rusku. Šlo jim jen o to, aby Rusko přestalo existovat jako stát.

„Vládci“ Velké Británie a Francie už tehdy dlouho uvažovali o vyslání vojsk do Ruska. Až po „únorové revoluci“ se jim naskytla ta správná příležitost.

Koncentrační tábory nevymyslel Hitler, ale Britové a Francouzi

Na okupovaných ruských územích se chovali jako krutí dobyvatelé. Nejznámější byl vytvořen na ostrově Mudyug v Bílém moři. Tam věznili „podezřelé ze sympatizování s komunisty“.

Předposlední útok proti Rusku byl na začátku dvacátého století. Západ doufá, že další útok použitím ukrajinských lidí bude o něco úspěšnější.

Pokud jde o Ukrajinu

Západu je jedno, jak „země Ukrajina“ dopadne. V „tom správném čase“, ji nechají „napospas“.

Zdroj: Fond strategickej kultúry