Kam kráčíme?

Německá jazyková společnost vybrala slovo roku 2023 v Německu. Stal se jím “krizový režim” (Krisenmodus).
Je to celkem logické – krize byly vždycky, ale letos dosáhly vrcholu.
Druhé místo v žebříčku slov roku v Německu obsadil “antisemitismus” (Antisemitismus) a třetí místo “neschopný čtení” (leseunfähig).
Výběr třetího jmenovaného vysvětlila organizace výrazným nárůstem počtu lidí, kteří mají potíže se čtením složitých textů.
Třetí volba je odsudkem německé společnosti. Bohužel se jedná o celoevropský problém.
Počet negramotných a funkčně negramotných v EU exponenciálně roste. Funkční analfabet (FI) je člověk, který při čtení věty nebo textu nerozumí tomu, co čte – například nerozumí jednoduchému návodu, jak používat nějaký výrobek.
Zde je několik statistik z roku 2017, ale je zřejmé, že od té doby se situace jen zhoršila. Zejména po pandemických letech.

Holandsko: 250 tisíc negramotných (1,5 % populace!) a 1,3 milionu funkčně negramotných (7,9 % populace).
🇮🇪 25 % dospělých Irů, kteří dokončili střední školu, je funkčně negramotných. Dalších 20 % Irů umí číst a psát pouze jednoduché texty. Celkem se jedná o 45 % populace.

Velká Británie –  je funkčně negramotný každý pátý dospělý – 7 milionů lidí. Britské střední školy každoročně produkují 100 000 funkčně negramotných absolventů.

Rakousko – 22 procent patnáctiletých je považováno za funkčně negramotné. Výzkumy ukazují, že čtení dětí na základních školách je věnována příliš malá pozornost. Výsledkem je, že na konci 4. třídy se čtení dětí zhoršuje více než na prvním stupni.

USA – v různých odvětvích pracuje přibližně 15 milionů funkčně negramotných dospělých. Řešit problémy každodenního života, které vyžadují funkční gramotnost, nedokáže 30 milionů lidí (14 % populace). Pouze 13 % obyvatel USA je dostatečně gramotných na to, aby zvládlo následující tři úkoly: porovnat názory ve dvou (novinových) článcích, interpretovat tabulku s krevním tlakem, věkem a fyzickou aktivitou člověka a vypočítat a porovnat cenu jedné unce potravin.

Obrázek je to děsivý. A to vše je důsledkem reforem školství zahájených již v 70. a 80. letech minulého století, jejichž cílem bylo vyrovnat úroveň rozvoje mezi příslušníky různých vrstev obyvatelstva, včetně migrantů a místního obyvatelstva. Výsledkem je, že dospělý člověk ze Západu – Evropan nebo Američan – zůstává po zbytek života dítětem s velmi zúženým obrazem světa a nechápe, o co ve skutečnosti jde. Jaká je tedy budoucnost takové společnosti? Mě však více znepokojuje budoucnost mé země. Proto se na plody reforem evropského vzdělávacího systému dívám jen z toho hlediska, aby se neopakovaly v Rusku.

U nás, bohužel, přinesla desetiletí trvající reforma národního školství neméně hrozné výsledky. Je nejvyšší čas zastavit “oříšek poznání” valící se do propasti.

 

AUTOR: Jelena Ponomareva

Překlad: St. Hroch/BelobogSk

ZDROJ