Virologie nebo virovíra?

Virologie je věda, která se odmítla vyvíjet a ustrnula na důkazy nepodloženejch dogmatech, jichž se za žádnou cenu nechce vzdát. O co víc jsou její předpoklady vyvracený, o to víc jsou její zastánci agresivní v útocích na kohokoliv, kdo poukazuje na její problémy a nedostatky. Jak se z ní vytrácí vědecká metoda, tak se v ní posiluje autoritářství. Čím víc je evidentní, že tvrzení virologů jsou nepodložený nesmysly, tím víc jsou zesměšňováni ti, co požadujou rigorózní vědeckej postup.

Souvisí s tim i fakt, že virologie v současnej podobě je výbornej nástroj na manipulaci, ovládání a omezování lidí. To se samozřejmě hodí politikům a hlavně těm, co politiky vlastní a ovládaj, neboli globální elitě bilionářů. Všichni jsme viděli, co všechno se dalo lidem sebrat a k čemu všemu se dali donutit pod záminkou Convidu. Tenhle nástroj si (j)elita nedá sebrat. A když globalističtí bilionáři něco chtěji, tak to tak bude a “vědci” se podřídí (nebo přijdou o práci a občas i o život).

Kdyby širší veřejnost pochopila hloubku toho podvodu s virama, sesypala by se nejen celá ta šaškárna kolem Convidu, ale začalo by se globalistům sypat i všechno ostatní, neboť by ztratili důvěru lidí nejen politici a média (kterejm bůh ví proč pořád ještě někdo věří), ale i vědci a doktoři a další “odborníci”. Politici by lítali z oken jak z kanónů a Bill Gates a jemu podobní by nemoh vylézt mezi lidi.

Lež gigantickejch proporcí

Ačkoliv i ti nejhloupější tuší, že se jim v některejch věcech lže, většina lidí pořád nemá ani páru, jak hodně se jim lže, a pořád si nějak (naprosto stupidně) myslí, že o některejch věcech by jim vládnoucí jelita nelhala, a už vůbec ne odborníci jako doktoři a vědci. Jenže i mezi vědci a doktory jsou dvě třetiny autoritáři a většina z toho zbytku zbabělci, takže těch, co ty podvody prokouknou a postaví se proti nim, je vždycky málo. A když se nějací objeví, mediální mafie se postará o to, abyste o nich buď neslyšeli vůbec, nebo o nich slyšeli jen ty nejhorší věci.

Dogma virologie je neustále podporovaný masivní propagandou, která se zdaleka neomezuje na chorobný výplody retardovanejch médií. Začíná to ve škole, kde vás “učí” stovky věcí podávanejch jako “fakta”, ačkoliv jsou to ve skutečnosti jen teorie a často už dávno vyvrácený. Ale ve škole do vás zároveň hustí to autoritářství, abyste věřili a moc o tom nepřemejšleli.

Často se nám tvrdí, že školy podporujou samostatný myšlení. Je to bohapustá lež, kterej může uvěřit jen někdo, kdo se samostatně myslet nikdy nepokusil. Samostatný myšlení mě ve škole vždycky dostávalo jen do průšvihů, což může určitě potvrdit i spousta dalších s podobnejma zkušenostma. Zpochybňování předkládanýho materiálu nevedlo ke konstruktivní diskusi, ale k povýšenejm odmítavejm reakcím ze strany vyučujících a často až výsměchu. Škola do vás prostě všechny ty kraviny nahustí za každou cenu. Když je nepřijmete, koledujete si o spoustu problémů.

Ale to je jen začátek. Dogma virologie se podporuje i všude v populární kultuře. Stačí se podívat na všechny ty Hollywoodský filmy o epidemiích, kde vám znova a znova podsunujou tu samou teorii, která se ve skutečnosti zakládá na bludech, a indoktrinujou vás těma kecama, že při epidemii vás zachrání jedině hrdinové z vlády a CDC (což je ve skutečnosti bezedná studna korupce), kterejm samozřejmě jde o vaše dobro a všemu hrozně rozumí. Většina lidí si prostě nedokáže představit, že by to všechno moh bejt podvod. Kdo to řek… soudruh Goebbels? “Čím větší lež, tím spíš jí lidi uvěří.” Virologie je jedna z těch opravdu masivních.

Takže si to rozebereme trochu do detailu a přezkoumáme, co se nám to tu podsouvá a jestli je to podložený nějakejma faktama.

Co je vlastně ten virus?

Tohle je zásadní otázka, na kterou vám 99% lidí bude odpovídat na základě autoritářský víry a předpokladů a ne faktů. Lidi vám budou papouškovat věci, který slyšeli v lepším případě ve škole, v horším případě v médiích nebo filmech, přičemž nikdy nestrávili ani 5 minut tim, že by si z toho něco ověřili nebo si o tom něco sami nastudovali. My se tu zaměříme na fakta a na to, co o těch virech opravdu víme.

V první řadě, i podle oficiální doktríny, virus neni organismus. Virus neni životní forma. Neni živej v žádnym slova smyslu. Neni schopnej žádný aktivity. Nedejchá, nemá žádnej metabolismus, a nedokáže se sám ani pohybovat. Je to jen genetická informace, něco jako text napsanej na kusu papíru.

Tohle je třeba vždycky mít na paměti, když slyšíte cokoliv o tom, co ten virus dělá. Virus, tak jak je morfologicky definovanej, sám od sebe nedělá vůbec nic. Proto tvrdit, že virus napadl buňku, je jako tvrdit, že popsanej kus papíru napadl člověka. Jasně, nějakej jinej člověk vám může ten kus papíru narvat do krku a třeba vás i udusit, ale kdo je ten útočník? Ten člověk, nebo ten papír?

Zatímco bakterie je živej organismus, virus je neživá věc. Žádnej vědec na světě nedokáže popsat jedinou životní funkci viru, protože virus žádnou nemá. Je to jen kus RNA (nebo DNA) s nějakou membránou a proteinem. Takže se můžete zamyslet nad tím, co vám v televizi tvrdí, když se vám snaží nakukat, že virus může přežít na klice od dveří 5 dní, nebo nějakou takovou blbost.

O čem opravdu mluví, když říkají, jak dlouho kde virus přežije, těžko říct. Věc, která nežije, nemůže přežít žádnou dobu. Takže asi jediná relevantní otázka je, jak dlouho to může existovat, než se to prostě rozpadne. I ten popsanej papír se časem rozpadne na prach. Papíru to bude trvat třeba stovky let, ale co ten virus?

Jelikož tam máme RNA a proteiny, tak jak dlouho tyhle věci vydrží? Podle toho, co jsem objevil při studiu mikrobiologie, proteiny jsou stabilní den nebo dva uvnitř buňky, a RNA se rozloží během minut. Mimo buňku je to všechno mnohem míň stabilní. Takže pokud by virus existoval ve vzduchu nebo někde na stole, začal by se rozkládat téměř okamžitě. Představa, že virus někde tři dny leží, vystavenej venkovnímu prostředí, a pak ho vdechnete a onemocníte, je naprosto směšná. Obzvlášť když vezmeme v úvahu, že to množství toho vdechnutýho viru by bylo naprosto minimální a vaše tělo by si toho stěží vůbec všimlo.

Existujou vůbec viry?

Jestli viry existujou, záleží v první řadě na tom, jak je definujeme. Obvykle je virus definovanej jako patogen, což znamená, že k prokázaní jeho existence je třeba nejen nějakýho fyzickýho objektu, kterýmu říkáme virus, ale taky důkazu, že tahle věc způsobuje nějakou nemoc. Pokud je podmínkou existence viru jeho schopnost způsobit nemoc, tak to s nima vypadá bledě.

Jelikož se ale v dnešní době definice věcí často mění podle toho, kolik lží už je neudržitelnejch (jako se změnily oficiální definice slov “pandemie” a “vakcína”, protože se starejma definicema nebylo možný lidem nalhat, co jim bylo třeba nalhat), začaly se vymejšlet blbosti jako latentní infekce a podobně, aby se nějak okecalo, že milióny lidí v sobě maj údajný viry a přitom jim nic neni.

Osobně je mi celkem jedno, jak se ten virus definuje, protože sám se podstaty věci doberu tak jako tak (na rozdíl od autoritářů, kteří si nikdy nic nenastudujou a zuby nehty se drží oficiálního dogmatu), ale jelikož lidi popadá amok podstatně víc, když se řekne, že viry neexistujou, tak se přiklánim k tomu, že viry existujou, jakožto nějaká fyzická struktura z RNA a proteinů, a zaměřuju se na to, jestli způsobujou nemoci, protože to je to hlavní, oč tu běží.

Je ale dobrý si uvědomit, že pokud chybí důkaz, že virus způsobuje nějakou nemoc, tak potom jeho existence jako taková je celkem bezvýznamná.

Obrázky virů

Přibližně 99.9% všech obrázků virů je vygenerovanejch na počítači na základě fantazie autora. Tyhle obrázky nemaj s realitou nic společnýho. Reálný jsou (možná) pouze fotky zpod mikroskopu a těch je zatraceně málo. Můžete si sami zkusit, kolik jich najdete.

Jak asi všichni ví, pod světelnym mikroskopem viry nejdou pozorovat, neboť jsou moc malý. Elektronovej mikroskop (EM) má dostatečný rozlišení, ale nakolik jsou pod nim viděný věci reálný a jasně identifikovatelný, toť otázka. V první řadě, pod EM nelze zkoumat živou tkáň. Ten vzorek je napreparovanej, otrávenej, rozmixovanej a kdo ví co ještě. Je nejasný, nakolik něco takovýho vůbec může reprezentovat reálnou situaci v lidskym těle.


Někteří vědci, jako například Harold Hillman, dokonce zpochybňujou i existenci struktur, jako jsou ribozomy nebo endoplazmatický retikulum, na bázi toho, že pod EM neni možný s jistotou říct, jestli to nejsou jen artefakty. Na to, abych tohle posoudil, nemám dostatečný prostředky, takže prostě nevim, ale pointa je, že i vědci nedokážou najisto říct, že něco pod EM je opravdu to, co to má bejt, a to i o větších věcech, než jsou viry.

(Pozn.: “To je ale blbost! To se jako (skoro) všichni vědci pletou?” neni platnej argument.)

Představa, že EM poskytuje nějaký jasný důkazy o virech, je teda dost mylná a zakládá se opět spíš na autoritářství než na faktech. Na obrázku napravo je údajně fotografie viru HIV. Tohle je zhruba to nejlepší rozlišení, s jakym něco takovýho můžeme pozorovat. Jak teda někdo ví, že to kolečko je opravdu virus? Neví. Jenom si to myslí. Kdokoliv se nechá přesvědčit, že tenhle obrázek dokazuje existenci viru HIV, je totální idiot. Ten obrázek dokazuje existenci nějaký kulatý struktury v rozmixovanym a otrávenym vzorku tkáně. Co přesně ta struktura je, je věc názoru, a co dělá, už se vůbec nedá říct. Kdo se nechá oblbnout tim, že k tomu někdo nakreslí šipku a řekne, že je to virus, ten se nechá oblbnout čimkoliv.

Ve světle toho, že viry nikdo neizoluje, jak jsme si vysvětlili minule (i tady na obrázku vidíme, že se tu vedle údajnýho viru vyskytujou i další buněčný struktury), neni možný říct vůbec nic o funkci toho kolečka na obrázku, a o jeho samotný identitě neni možný říct víc, než co je patrný z toho obrázku, tj. zhruba, že je to malý a kulatý. Vše ostatní je otázka víry.

Genetická sekvence viru

Jak jsme též viděli minule, genetická sekvence viru nepochází z čistýho viru, protože ho nikdo neizoluje, ale z tý břečky složený ze vzorku nějaký tělní tekutiny, buněčný kultury, antibiotik a kdo ví čeho ještě. Jelikož vzorek je z nemocnýho člověka, přítomnost exozomů je prakticky jistá i bez přidání těch dalších věcí a stoprocentně jistá s jejich přidáním. Víme, že exozomy maj prakticky identickou strukturu jako viry a vědci nemaj žádnou spolehlivou metodu, jak je od sebe rozeznat. (Rozhodně ne koukáním do mikroskopu.)

Tahle studie se k tématu vyjadřuje jasně:

Pozoruhodná podobnost mezi EV [Extracellular Vesicle – mimobuněčné vezikuly, což zahrnuje exozomy] a viry způsobila poměrně dost problémů ve studiích zaměřených na analýzu EV uvolněných při virové infekci. Dnes je téměř nemožné oddělit EV od virů prostřednictvím obvyklých metod jako diferenciální ultracentrifugace, protože jsou často smíchány dohromady díky jejich podobné velikosti. […] K dnešnímu dni neexistuje žádná spolehlivá metoda, která by mohla garantovat kompletní separaci.

Nemáme teda absolutně žádnej podklad pro tvrzení, že genetická sekvence třeba toto SARS-CoV-2 pochází z nějakýho viru. Je to naprosto nespecifická sekvence, pocházející ze směsi mnoha věcí. Nevypovídá o ničem jinym, než o tom, že v buňkách některejch lidí se taková sekvence dá najít. A jak jsme viděli v průběhu koronapandy, nachází se ve zdravejch lidech asi tak stejně často (ne-li častějc) jako v těch nemocnejch. Tahle sekvence, která byla jediným referenčním bodem pro detekci C19 (a jeho odlišení třeba od chřipky), nepochází z čistýho viru, je nespecifická, a nemá absolutně nic společnýho s jakoukoliv nemocí, neboť se běžně nachází ve zdravejch lidech.

A stejně je to nejen se starším SARS-CoV-1, ale i se všema ostatníma virama. Dr. Stefan Lanka, Dr. Andy Kaufman, Dr. Thomas Cowan, Dr. Sam Bailey a další se pokoušeli ve vědeckej literatuře najít důkaz izolace alespoň nějakýho viru za posledních pár desítek let, ale marně. Nikdo to nedělá.

Dr. Lanka to udělal sám u jednoho “viru”, kterej objevil v moři. Zjistil, že ten “virus” nezpůsobuje žádnou nemoc a naopak je pro hostitelskej organismus prospěšnej. To ho vedlo k mnoha otázkám a dalšímu výzkumu, jehož výsledkem bylo, že dospěl k závěru, že virologie je podvod.

Izolace viru není tedy úplně nemožná (i když s ohledem na exozomy je evidentně dost náročná). Kdysi dávno pár experimentů s izolací viru proběhlo, ale nikoho se tim virem nepodařilo nakazit, tak s tim “vědci” přestali. V současnej době nenajdete jedinou studii, která by opravdu izolovala virus. Genetický sekvence jsou získaný z nespecifický břečky a ještě náhodně splácaný dohromady z nějakejch menších nalezenejch segmentů. Kdo ví, který segmenty tam patří a který ne? Nikdo.

Mutace… čeho?

Jestliže je “původní” genetická sekvence takříkajíc vycucaná z prstu, tak jakej význam maji její mutace? Co že to mutuje? Obsah tý břečky, ze který tu sekvenci tahaj? Tak to se dá čekat, že tam budou nějaký náhodný variace. Ono to vlastně funguje tak, že když tam najdou něco podobnýho, tak tomu říkaj mutace, a když jim ta břečka nedá dostatečně podobnou sekvenci, tak řeknou, že tam virus neni.

Je to tak trochu jako kdybyste zkoumali sněhový vločky, a když najdete dvě, který jsou si podobný, tak řeknete, že jedna je mutace tý druhý, a když si podobný nejsou, tak je to jinej druh. Sice nemáte žádnej důkaz, že nějaká vločka má jakejkoliv přímej vztah k tej podobnej, ale jelikož vás nezajímá vědeckej postup a někdo vám za tyhle kraviny platí, tak vám to je jedno a produkujete ty výsledky, který se od vás očekávaj.


Soňa Peková ukázala, že ty údajný mutace našeho slavnýho korunaviru na sebe ani nenavazujou. Mutace se v jednom kmenu objeví, v tom dalším zmizí a objeví se jiný, a tak dál. Což je samozřejmě naprostá pitomost, protože takhle mutace nefungujou.

Dává to ale perfektní smysl, když si uvědomíte, že je to nějaká sekvence z nespecifický břečky a ne z čistýho viru. Je třeba si uvědomit, že vědci se prostě snaží poskládat tu sekvenci z nějakejch kousků, a celá “identifikace” spočívá v tom, že když se jim to zdá dostatečně podobný, tak řeknou to je ono, a když ne, tak řeknou to neni ono.

Na nějaký detaily, jako že ty mutace na sebe nenavazujou, asi nebyl čas. Pro nás je to ale jasná známka toho, že si tu někdo dost vymejšlí, a v kontextu toho, jak opravdu probíhá “izolace viru”, jsou tyhle nesrovnalosti lehko vysvětlitelný.

Kdyby ty sekvence pocházely z čistejch virů, mutace by na sebe musely navazovat. Pokud jsou z nějaký nespecifický břečky, nic na sebe navazovat nemusí.

Odkud pochází viry? Zvenku nebo zevnitř?

Ze všeho, co jsme si řekli, vyvstává mimo jiné otázka, jestli jsou viry vůbec něco, co se do našeho těla dostane zvenku, nebo spíš něco, co za určitejch okolností vyrábí naše buňky. Díky podobnosti virů s exozomama se nabízí otázka, jestli jsou viry vůbec něco jinýho, než exozomy. Někteří se přiklání k názoru, že viry jsou prostě exozomy. Podle jinejch jsou viry ve skutečnosti jen fragmenty rozpadající se buňky. Současný vědecký metody nám ale nedokážou dostatečně jasně tyhle teorie potvrdit nebo vyvrátit, takže budu předpokládat, že viry opravdu jsou něco samostatnýho, ačkoliv čím víc se tím člověk zabejvá, tím míň opodstatnění pro tuhle teorii vidí.

Viry nikdy nikdo nenašel na stole nebo ve vzduchu. Detekovaný (pokud se tomu tak dá vůbec říkat) jsou ve vzorcích ze živejch organismů a jejich genetická sekvence je získaná ze směsi všeho možnýho. Na bázi čeho může někdo tvrdit, že tam ty viry přilítly odněkud zvenku? Důkaz o tom rozhodně žádnej nemáme. Je to domněnka založená na teorii, která má víc děr než ementál.

S ohledem na vlastnosti RNA a proteinů je silně nepravděpodobný, že by se nějakej virus vůbec moh dostatečně dlouho vyskytovat někde ve volnym prostředí, odkud by ho někdo moh vdechnout. Z analýzy vzorku nějaký tělní tekutiny neni možný nijak zjistit, jak se tam ty věci dostaly. Exozomy jsou vylučovaný buňkama a viry jsou od nich k nerozeznání. Tak proč někdo věří tomu, že ten virus přiletěl zvenku? Kde je nějakej důkaz?

Antoine Béchamp nám svojí teorií polymorfismu, potvrzenou přinejmenším Naessensem a Rifem, ukázal, že mikrozymy se přeměňujou na viry a bakterie podle toho, co se děje v těle. Neboli virus je něco, co produkuje naše tělo v reakci na prostředí, například při nemoci. Účelem viru pak je tu situaci nějak napravit, neboli asistovat s navrácením organismu do rovnováhy. Naessens tyhle procesy desítky let pozoroval a popsal. Stejně jako bakterie požíraj mrtvý buňky, čímž pomáhaj regeneraci nemocný tkáně, viry maj podle něj podobnou roli. Podle některejch výzkumníků viry asistujou s rozkládáním elementů, který jsou pro bakterie moc toxický. Virus neni živej, tudíž mu toxicita nevadí. (Je to trochu jako když ve Fukušimě hledali rozteklý reaktory roboti, protože lidi by to zabilo, nebo jako když armáda místo živejch vojáků pošle někam drony.)

Podle různejch teorií teda může virus bejt exozom, fragment rozpadající se buňky, nebo stádium mikrozym. Problém s rozlousknutím týhle otázky je ten, že vlastně nemáme dostatečně jasnou definici toho, čemu přesně se má říkat virus. Tradiční definice jsou totiž založený na teoriích, který v praxi selhaly. Virologové říkaj virus něčemu, co nikdy neizolovali, což je výsměch vědě. K vyjasnění otázky virů bude třeba spousty výzkumu a pravděpodobně lepší technologie, neboť dnešní mikroskopy, včetně elektronovejch, jsou značně neadekvátní.

Bohužel teda nemáme moc přímejch důkazů, který by na situaci virů vrhly jasnější světlo, protože většina lidí nemá k dispozici odpovídající laboratoř, a ti, co jí maji, se tim odmítaj zabejvat. A kdyby chtěli, tak jim na to nikdo nedá prachy. Skutečná funkce virů je teda poněkud nejistá, ale teorie polymorfismu aspoň poskytuje vysvětlení, který dává smysl. Virus vyrábí tělo za nějakym užitečnym účelem. O tom, že na nás virus útočí zvenku, nemáme žádnej důkaz. A podle Ockhamovy břitvy je mnohem pravděpodobnější, že virus pochází zevnitř těla (protože tam jsme ho našli), než zvenku (kde ho nikdy nikdo neviděl).

Spojitost viru s nemocí

Je evidentní, že příčinná souvislost mezi virem a nemocí je pouze domnělá, fiktivní a bez podložení jakýmkoliv důkazem. Je to jen účelová pohádka. Bez izolace viru příčinnou souvislost s nemocí ani nelze dokázat. Metodama dnešních virologů snad neni možný dokázat ani korelaci, protože jejich metody nedokážou zjistit, jestli zkoumanej vzorek vůbec nějaký viry obsahuje.

Dr. Lanka ukázal kontrolníma experimentama (se kterejma se ostatní virologové nikdy neobtěžujou, což je neklamnou známkou nevědeckosti jejich postupu), že vzorky ze zdravejch lidí maj při použití standardních virologickejch metod stejně cytotoxickej efekt, jako vzorky z nemocnejch lidí. Zřejmě k velkýmu překvapení všech virologů a jinejch pavědců, směs toxinů bez viru je stejně toxická jako směs toxinů s “virem”. Kdo to moh tušit? Rozhodně ne virologové, protože je nikdy nenapadlo tuhle možnost prozkoumat. NIC z jejich výsledků nedokazuje ani přítomnost viru, natož nějakej vztah k něčemu.

Pokud jsou viry nacházený ve zdravejch lidech, je to důkaz, že nejsou příčinou nemoci. To je celkem jednoduchá rovnice, kterou by měl bejt schopnej pochopit snad kdokoliv. (Nutno ale opět poznamenat, že bez izolace neni možný říct, jestli tam ty viry opravdu bylynalezený.) Pokud tam vůbec existuje nějaká korelace mezi virem a nemocí, je otázkou, co ta korelace znamená. Škodí tam ten virus nějak? Nikdo nedokáže ukázat žádnej pozorovatelnej proces, jakym virus “škodí” buňce. Jenom nepodložený spekulace a pohádky. Cytotoxicita je zjevně důsledkem něčeho jinýho, než viru. Že by tam ten virus pomáhal, jako pomáhaj hasiči u požárů?

Podstatný je, že neexistuje důkaz, že by nějakej virus způsoboval nějakou nemoc.

Symptomy běžnejch “virovejch” onemocnění

Jaký jsou běžný symptomy chřipek a podobnejch onemocnění, sváděnejch bez důkazů na viry? Rýma, kašel, tvorba hlenů, horečka, únava, bolesti svalů a dalších částí těla, nevolnost, apod. O tom, co ty symptomy opravdu signalizujou, už jsme si řekli, ale projdeme si to znova.

Kašel dostává nežádoucí látky z těla ven, stejně jako kejchání. Hleny obalujou nežádoucí látky a dostávaj je z těla ven. Horečka je známkou toho, že tělo na něčem těžce pracuje, a zvýšená teplota způsobuje pocení, který opět dostává nežádoucí látky z těla ven. Neboli všechno jsou to symptomy vylučování nežádoucích látek, neboli detoxikace. Únava a všelijaký bolesti jsou logickym důsledkem toho, že tělo pracuje a vynakládá spoustu energie na vyloučení toxinů z těla. Všechny tyhle symptomy jsou známkou naprosto přirozenejch procesů a nemaj nic společnýho s virama.

Symptomy různejch “virovejch” onemocnění se spolu překrejvaj, a pacienti stejný “virový” nemoci maj různý kombinace symptomů, takže korelace virů a symptomů je naprosto náhodná a stejná jako u detoxikace a spousty dalších nemocí. Neexistuje žádnej symptom, kterej by se vyskytoval jen u chřipky nebo jen u C19 a ne u žádný jiný nemoci. Jsou to prostě jen symptomy toho, že se tělo snaží zbavit nějakýho svinstva a nemaj žádnou specificitu.

Ty míň častý symptomy, jako ztráta chuti, se vyskytujou jen u menšího procenta pacientů, a tudíž se dá těžko argumentovat, že nějak charakterizujou nějakej virus. Třeba jedna moje kolegyně při “kovidu” ztratila čich a chuť, trvalo dlouho, než se nějak vrátily, a po dvou letech pořád necítí tak, jako dřív – všechno prej smrdí a chutná jinak. Takže se ptá, co to teda je, když ne kovid, protože tohle jí chřipka nikdy neudělala.

Jenže v práci měli oficiálně C19 skoro všichni (mám takovej pocit, že asi všichni kromě mě, protože já nelezu k doktorům, aby mi nekomplikovali průběh detoxu, takže mi nemohli na bázi falešnýho testu říct, že mám jakejsi C19), a tenhle problém nikdo jinej nemá, takže pokud to nějak souvisí s virem, tak proč má nějakej symptom jeden člověk z padesáti? Ten symptom je specifickej pro toho člověka, ne pro nějakej pseudovirus.

Tvrdit, že nějaký symptomy jsou znakem nějakýho virovýho onemocnění, nedává žádnej smysl, když neni jedinej symptom, kterej by byl specifickej pro nějakej virus, žádnej virus neprodukuje ve všech lidech stejný symptomy, a většina těch symptomů je převážně jen známkou detoxikace organismu.

Infekce virem je neprokázaná

To, že nákaza je jen domnělá a neni nijak prokázaná, jsme si ukázali tady. Je to jen příběh podloženej nějakou (dost pochybnou) korelací. Korelace neznamená příčinnou souvislost, a tu u virů nikdo nijak nedokázal.

Infekce virem je podle všeho blbost. Zdravýmu člověku nemůže virus nic udělat, i kdyby ho třeba sněd hromadu. Což by se dalo lehko vyzkoušet, ale to by musel někdo izolovat ten čistej virus, což se evidentně nikomu nechce.

Nakazit někoho virem se například pokoušel před více než 100 lety Dr. Milton Rosenau. Zkoušel to všema možnejma způsobama, ale nikdo neonemocněl.

Zde připomínám, že způsob, jakym dnes pavědci dokazujou, že je virus (kterej neizolovali) nakažlivej a patogenickej, je, že aplikujou toxickou břečku na zdravý buňky, a když pozorujou toxickej efekt, říkaj tomu nákaza. Nezkouší nikoho nakazit normální cestou, kterou prej lidi ten virus chytaj, tj. například, že by někdo na někoho dejchal a podobně. To právě dělal Dr. Rosenau a nefungovalo to. Místo toho zkoušej toxicitu něčeho, u čeho Dr. Lanka ukázal, že je to toxický vždycky, ať je tam údajnej virus nebo ne. Testujou jen tu cytotoxicitu – ne jestli někdo onemocní.

Epidemie španělský chřipky (která byla asi stejně španělská jako je “ukrajinská zmrzlina” ukrajinská) měla mnohem víc než s virem společnýho s elektromagnetickým zářením a očkováním.

Virus spalniček neobstál ani u soudu

Jak popsal tenhle článek, když Dr. Lanka vyhlásil odměnu 100,000 € tomu, kdo prokáže existenci viru spalniček, a někdo se přihlásil s pár studiema, Nejvyšší soud v Německu rozhodl, že dotyčnej a jeho studie nesplnili zadaný kritéria.

Někde jsem viděl nějakej “fact check”, kde se oháněli tim, že soud nepotvrdil, že virus spalniček neexistuje, ale jen to, že kritéria daný Lankou nebyly splněný. Všichni soudci prej “věřili, že ten virus existuje”. (Takže je všechno v pořádku a můžete spát dál.)

Kontrolní otázka pro lidi, kteří se nechaji snadno oblafnout podvodníky zvanými “fact checkeři”: co je relevantní v otázce existence viru – jestli jsou splněný kritéria zadaný virologem, nebo víra soudců, kteří maj v oblasti virologie odbornost na bodu mrazu?

(Tohle jen dokresluje, co za chátru jsou fact checkeři. Je to jen levná propaganda.)

Mimochodem, za izolaci koronaviru je nabídnuto 1.5 miliónu €! Buď nikdo nepotřebuje peníze, nebo nikdo nedokáže izolovat koronavirus.

Tvrzení studií často nemaj nic společnýho s tim, co se opravdu stalo

Jelikož při dohledávání informací stále narážim na vědecký studie, který tvrdí, že izolovaly SARS-CoV-2, řekl jsem si, že se na jednu podívám. Takže jsem otevřel namátkou tuhle, která tvrdí, že izolovala SARS-CoV-2 z moči pacienta.

První odstavec je reklama na pandemii a vypráví, do kolika zemí se virus rozšířil a kolik lidí zabil. Netušim, jak je to pro studii relevantní a co nám tim chtěli soudruzi říct. Možná, že si myslí, že když vám zopakujou věci, který jste už 1000krát slyšeli, budou vám připadat věrohodnější. Těžko říct.

Co ale opravdu udělali? Prej našli SARS-CoV-2 v moči pacienta. Jak ho identifikovali? No přece tim PCR testem, co je úplně k hovnu. Pak ho prej “izolovali”. Jak? No, smíchali tu moč hádejte s čim. Správně, s buňkama opičích ledvin. Po třech dnech pozorovali cytopatickej efekt.

Takže jak vidíte, je to úplně to samý, jako ty ostatní studie, o kterejch jsme mluvili. Žádná izolace neproběhla a virus je “prokázanej” cytotoxickým efektem, kterej, jak ukázal Dr. Lanka, je tam vždycky, i bez viru. A pod tuhle kravinu se podepsalo 29 Číňanů. Nevěřte ničemu, co tvrdí název studie. Nic to neznamená. Přečtěte si to celý.

HIV nezpůsobuje AIDS

Tohle by ani nemělo nikoho překvapit, protože to zdaleka neni jen případ HIV, ale v podstatě všech virů. U HIV je to ale dost nápadný a spousta vědců na to poukazuje už desítky let (Stefan Lanka, Karry Mulis, Peter Duesberg, atd.).

Tohle video udává 10 důvodů, proč HIV nezpůsobuje AIDS.

1. HIV (jako jiný viry) je neškodnej po vzniku protilátek
2. HIV nezabíjí T-buňky, který infikuje
3. HIV neinfikuje dostatek T-buňek, aby to způsobilo AIDS
4. HIV nemá žádnej gen, kterej způsobuje AIDS
5. Neexistuje žádnej “pomalej virus”
6. HIV neni novej virus, takže nemůže zapříčinit “novou” epidemii
7. HIV nesplňuje Kochovy postuláty
8. AIDS se i po 12 letech omezuje na stejný rizikový skupiny
9. Mezinárodní profil AIDS pacientů je nekonzistentní
10. AIDS se objevuje bez HIV; většina lidí s HIV nikdy nedostane AIDS

Bod 5 naráží na to, že někdo “dostane” AIDS třeba 10 let potom, co u něj najdou HIV. Myšlenka, že viru někdy jen tak náhodou trvá 10 let, než způsobí tu nemoc, kterou způsobuje, je prostě přiblblá a z vědeckýho hlediska nedává žádnej smysl. Je to typická kravina, kterou si zastánci dogmatu vymejšlí, když se pozorovaný fakta odmítaj přizpůsobit jejich stupidním teoriím.

Bod 9 se týká toho, kdo kde má AIDS. V USA jsou to převážně homosexuální muži, kteří se od rána do večera cpou drogama. V Africe je to s pohlavím 50/50 a s drogama to nijak nesouvisí. Takže buď je virus v Americe sexistickej feťák a v Africe uznává rovnoprávnost, nebo je to o něčem úplně jinym.

Jelikož AIDS je v podstatě zničení imunitního systému, neni těžký vysvětlit, proč jsou data z USA a Afriky tak rozdílný. V USA maj imunitní systém zničenej lidi s extrémně nezdravym životním stylem, což je naprosto logický. V Africe jsou obecně rozšířený podvýživa, chudoba, mizerná lékařská péče a další související věci, což jsou evidentní předpoklady pro oslabení imunitního systému (což je v podstatě jen jinej termín pro zdraví). S virem to nemá nic společnýho.

U HIV se taky změnily pravidla toho, jak fungujou viry. U všeho ostatního, když máte protilátky na virus, jste imunní. U HIV, když máte protilátky, máte AIDS a umřete. Aspoň takhle to tvrdí ctihodná věda virologie. Že to nedává smysl, by mělo dojít každýmu, kdo se obtěžuje se nad tim aspoň na chvíli zamyslet.

Všechny tvrzení autorit je třeba zpochybňovat a přezkoumávat. Třeba když vám tvrdí, že AIDS se přenáší pohlavním stykem. Jak to jako vědí? S jejich metodama, kdy ten virus nedokážou ani izolovat, natož prokázat nějakou spojitost s nemocí, a nemaj podle čeho říct, jestli přišel zvenku nebo byl vyrobenej v těle, opravdu si myslíte, že nějak poznaj, že se “šíří pohlavním stykem”? Jakou vědeckou metodu na to používaj?

Žádnou vědeckou metodu nemaj. Používaj metodu “netušíme, jak to funguje, tak si vymyslíme něco zajímavýho, co nám lidi uvěří”. Pak stráví desítky let tim, že se to neúspěšně snaží dokázat.

Proto mimochodem výzkum AIDS, stejně jako rakoviny, postupuje tak pomalu. Když začnete s debilníma teoriema a odmítáte se jich vzdát, a tudíž vůbec nechápete, co se opravdu děje, tak není divu, že se váš výzkum moc nevyvíjí.

Nejlepší mikroskopy potvrzujou polymorfismus

Jak už jsem psal minule, Antoine Béchamp popsal polymorfní povahu mikrozym, nejmenších jednotek života, který se transformujou na viry nebo bakterie podle potřeby a pak zase zpátky. Royal Raymond Rife a Gaston Naessens, kteří vynalezli a vyrobili mnohem lepší mikroskopy, než jaký se používaj dnes, a mohli pozorovat věci velikosti virů v živej tkáni v reálnym čase, tuhle teorii potvrdili.

Ukázali, že tito mikrobi nejsou “útočníky zvenku”, ale stálejma obyvatelema našich buněk, že za normálních okolností nijak neškodí, ale naopak jsou prospěšní, a že patogenní formy vznikají jen v důsledku nemocí, způsobenejch toxicitou, stresem, atd.

Lidi by mělo trknout to, že vynálezy, který trumfnou ty současně používaný, by jednoznačně posunuly vědu dopředu, a že ten fakt, že se nevyrábí a ještě před veřejností tají, zatraceně smrdí. Co je to za společnost, která je zamilovaná do virů, ale odmítá používat mikroskopy, kde se ty viry daj naživo pozorovat? Je to společnost, která vám lže.

Shrnutí

Tady jsou shrnutý základní fakta:

1. Virus neni živej organismus.

2. Fotografie “virů” zpod elektronovýho mikroskopu nedokazujou nic než přítomnost malejch, kulatejch struktur. Nedokážou nám říct nic o jejich funkci.

3. Virologové nikdy neizolujou čistej virus.

4. Genetická sekvence “viru” nepochází z čistýho viru, ale z nespecifický směsi.

5. Mutace virů nemaji žádnou reálnou hodnotu, když ty viry v první řadě nikdo neizoloval. Jsou to jen podobný nespecifický sekvence.

6. Neexistuje žádnej důkaz, že viry způsobujou nemoci. Bez izolace čistýho viru je takovej důkaz nemožnej.

7. Cytotoxicita směsi mnoha věcí (údajně obsahující i ten virus) není důkazem, že virus způsobuje nemoc. Experimenty ukázaly, že ta samá směs bez viru má přesně ty samý cytotoxický účinky.

8. Nemáme žádnej důkaz toho, že virus se do nás dostává zvenku a nevyrábí ho naše buňky.

9. S žádnym virem nejsou spjatý žádný unikátní symptomy.

10. Pokusy nakazit někoho virem normální cestou selhaly.

11. Odměnu 100,000 € za prokázání existence viru spalniček, ani odměnu 1,500,000 € za izolaci jakýhokoliv koronaviru si stále nikdo nevyzved.

12. Polymorfismus, včetně přeměny mikrozym na viry a bakterie, byl potvrzenej s pomocí nejlepších mikroskopů.

13. Názvy virologickejch studií regulérně tvrdí věci, který studie samotná vyvrací.

 

Literatura a weby

Knihy:

Béchamp or Pasteur – A Lost Chapter in the History of Biology – Ethel Hume
The Persecution and Trial of Gaston Naessens – Christopher Bird
Virus Mania – Torsten Engelbrecht, Claus Köhnlein, Samantha Bailey, Stefano Scoglio
The Contagion Myth – Thomas S. Cowan
The Poisoned Needle – Eleanor McBean
Neviditelna-duha – Arthur Firstenberg

Další relevantní autoři a vědci:
Royal Raymond Rife, Wilhelm Reich, William P. Trebing, Florence Nightingale, Barry Lynes

Weby:

resetheus.org (česky)
viroliegy.com
spacebusters (videa)
Dr. Sam Bailey (videa)
resetheus (videa česky)

Pokud máte zájem o další videa (hlavně v angličtině), hledejte rozhovory, kde se objevuje Andy (Andrew) Kaufman, Tom (Thomas) Cowan, Stefan Lanka, Sam Bailey, Amandha Vollmer, nebo Kate Sugak. Je toho na video platformách dost.

https://antivirus.22web.org/cassiopaea.htm