Tajné dohody mezi vládou USA a mimozemskými civilizacemi mohou být legitimní, tedy platné, a to jak podle amerických, tak dle mezinárodních zákonů, což je zcela v rozporu s vnímáním široké veřejnosti. Tento šokující závěr se vynořil po právním zkoumání postavení smluv, kterých dosáhl úřad USA. Tedy prezident a daný šéf výkonné moci nějaké zahraniční mocnosti.
Podle výpovědi informátorů, které byly zdokumentovány v knize „Galactic Diplomacy: Getting to yes with E.T.“, se prezident Dwight Eisenhower sešel a dosáhl dohody se zástupci přinejmenším dvou mimozemských civilizací. Podle Galactic Diplomacy se těmto smlouvám nedostává legitimnosti, protože nebyly nikdy ratifikovány Senátem USA, jak vyžaduje americká ústava. Článek II.2. Ústavy vyžaduje, že jakákoli mezinárodní dohoda podepsaná exekutivním odborem potřebuje poradu a souhlas dvou třetin senátu USA:
Prezident … má pravomoc s poradou a se souhlasem Senátu činit dohody, za předpokladu shody dvou třetin senátorů.
Následkem toho se usoudilo, že smlouvy dosažené mezi Eisenhowerem a mimozemskou delegací byly sporné podle amerického zákona. Přinejlepším se usoudilo, že byly pololegální, protože byly pouze podepsány, ale nikoli ratifikovány, jak požaduje Článek 2.II. Ústavy:
… toto ústavní ustanovení [2.II] se obešlo sérií exekutivních příkazů a kongresních kroků, které smlouvám umožňují podepsání a realizaci bez souhlasu dvou třetin Senátu a bez vědomí veřejnosti. Tyto extra ústavní dohody mají pochybné právní postavení, a zatímco mohou platit po nějakou kratší dobu jako jsou národní mimořádné události, je extrémně nejisté, zda jejich právní postavení by bylo dostačující pro polo-trvalou dohodu, která existuje po téměř 60 let (Galactic Diplomacy, str. 24).
Nedávný výzkum však objevil, že právní koncepce a praxe „exekutivní dohody“ vylučuje takovéto odůvodnění.
Podle internetových stránek ministerstva zahraničí:
„Mezinárodní smlouvy uvedené v platnost s ohledem na USA na ústavní bázi, a to ty, jež jsou jiné než s poradou a souhlasem Senátu, jsou „mezinárodními smlouvami jinými než dohodami“ a často se na ně nahlíží jako na „exekutivní dohody.“
“Exekutivní dohody” umožňují prezidentovi USA dosáhnout dohody se zahraniční mocností bez porady a souhlasu senátu USA. Navíc podle mezinárodního zákona, exekutivní dohody se považují za platné, i když byly prováděny tajně. Také Nejvyšší soud USA rozhodl, že exekutivní dohody jsou platné, i když nejsou konzultovány s Kongresem USA.
V případě Exekutivní dohody mezi prezidentem Rooseveltem a Sovětským svazem (Spojené státy v. Belmont 301 U.S. 324 [1937]) Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch prezidentovy kompetence podepisovat exekutivní dohody bez konzultace nebo získání souhlasu amerického senátu. Odůvodnění tohoto rozhodnutí z pohledu justice bylo shrnuto takto:
„Prezidentův čin při uznání sovětské vlády a doprovodných smluv představoval, jak řekl soud – mezinárodní kompakt, kterým byl prezident „jako jediný orgán“ mezinárodních vztahů Spojených států zplnomocněn takto jednat bez konzultace se Senátem. Ani státní zákony a politika nečiní žádné rozdíly v takových situacích, protože zatímco upřednostnění dohod je ustanoveno Ústavou v expresních termínech, přesto stejná pravidla vládnou „v případě všech mezinárodních kompaktů a smluv ze samého faktu, že úplná moc nad mezinárodními záležitostmi je v národní vládě a není a nemůže být předmětem žádného omezení ani zasahování ze strany jednotlivých států.“
Znepokojivým závěrem je, že exekutivní dohody podepsané prezidentem Eisenhowerem a jeho nástupci se zástupci mimozemské civilizace mohou být zákonné, a to jak podle mezinárodního, tak dle amerického vnitrostátního práva. Jedinou námitkou je, zda exekutivní smlouva neporušuje americkou Ústavu, pak by ji mohl Nevyšší soud zrušit. Avšak, je-li exekutivní smlouva přísně tajná, pak je vysoce nepravděpodobné, že se dostane před Nevyšší soud k nějakému rozhodnutí. To v podstatě odstraňuje jediný známý justiční mechanizmus pro zrušení exekutivní smlouvy, podepsané prezidentem USA.
Podle výpovědi informátora, výměnnou za to, že prezident Eisenhower poskytl mimozemšťanům právo zbudovat základny, těžit pozemské zdroje a vést omezený biologický výzkum na lidech, obdržely Spojené státy asistenci při studiu mimozemských technologií a reverzního inženýrství. Následkem toho se USA účastnila na vývoji tajné vesmírné flotily, která operuje v hlubokém vesmíru a vede diplomatické vztahy s mimozemskými civilizacemi. Podle jednoho informátora tajná vesmírná flotila je součástí organizace nazvané „Obranná složka Země“, zatímco jiní informátoři ji nazývají „Solar Warden.“
Myšlenka, že tajné “exekutivní smlouvy“ dosažené mezi americkými prezidenty a mimozemskými civilizacemi mohou být ústavní, asi mnohé šokuje. Žel, exekutivní smlouvy jsou platné podle mezinárodního práva a dokonce uznané Nejvyšším soudem USA. Tudíž je pravděpodobné, že existuje rozsáhlé množství tajných „exekutivních smluv“ dosažených mezi USA a možná dokonce i dalšími vládami se zástupci mimozemských civilizací. Je potřeba naléhavě něco vykonat/podat žalobu za účelem odhalení těchto smluv, aby se eliminovala jakákoli špatná činnost a aby se zajistilo, že vyhovují Ústavě Spojených států, mezinárodnímu právu a zásadám lidských práv.
© Copyright 2014 – Michael E. Salla, Ph.D.
http://exopolitics.org/secret-us-alien-agreements-may-be-valid-under-international-law/
Překlad: Karel Rašín
