Byl jsem v Údolí králů a Královen 3x. Zejména pak Údolí králů je opravdu zvláštní a mnohdy pochmurné místo asi tak jako, když se projdete hřbitovem. Je ale otázkou do jaké míry je tento pocit vyvolán projekcí nás lidí (turistů), kteří do Údolí králů chodí a do jaké míry to má něco společného s realitou.
Chris Dunn mne v závěru své knihy Zapomenuté technologie stavitelů pyramid přivedl na několik velmi cenných myšlenek:
My nevíme, kdy tyto podzemní komplexy byly reálně postaveny. Jsou to kamenné stavby a pro jejich dataci používáme pouze referenční informace z nápisů a nebo organických materiálů. V obou případech ale nejsme schopni určit, zda dané věci byly sem dány již během stavby a nebo mnohem později, kdy někdo využil již hotové místo pro svůj záměr. Je to podobné jako, když sprejer počmárá svým grafity betonové zdi.
Staří Egypťané se připravovali celý život na smrt. Tak praví oficiální doktrína soudobé egyptologie. Dunn ale nabízí jinou interpretaci. Představte si velice rozvinutou civilizaci starou více jak 100 tisíc let, která si je plně vědoma toho, že se blíží její zánik vlivem nějaké kataklyzmatické katastrofy, kterou nemůžou všichni přežít. Jednou z takových velkých katastrof byla Potopa světa v době kolem 11000 lety před naším letopočtem. Tato civilizace udělala všechno proto, aby ti kteří přežijí, měli šanci se dozvědět a předávat jejich znalosti dál. Vytvořili tedy v horách podzemní města a paláce (údolí králů je skutečně v horách), kde na zdi zanechali svá poselství budoucím generacím. Některé texty se opakují, tzn. byly důležité. Daná místa ve finále skutečně posloužila jako pohřebiště, ale to rozhodně neznamená, že to byl jejich jediný účel a že faraóni, kteří se zde nechali pohřbít, byli též autory daných lokací. I samotní egyptologové připouštějí, že v tomto směru fungovala mezi faraóni soutěživost, kdy si navzájem vykrádali hrobky.
I dnes existují kmeny lidí, kteří žijí společně s mrtvými a to doslova. Těla svých předků mumifikují a skladů v domě, kde se normálně žije. Je tedy vhodné připustit i možnost, že tyto Egyptské komplexy byly víceúčelové a nebo spíše v průběhu času svůj účel měnily. Připomeňme si, že existence podzemních měst není věci ojedinělou jen pro Egypt. V Turecku se nachází například v Derinkuyu rozsáhlá síť chodeb a místností, které rozhodně fungovaly jako podzemní město. Podobně je na tom komplex pod Jerusalemem.