Strašní vodní lidé, bytosti předcházející člověku, míjející se věky a mnoho dalšího je obsahem Tajné nauky H. P. Blavatské, jejíchž základech vyrostla theosofie a pozdější antroposofie. Kde Blavatská získala informace jdoucí z hlubin věků? Údajně od tajných tibetských mistrů — mahátmů. Později bylo její učení mnohokrát zpochybněno a označeno jako podvrh. Přesto je Tajné učení naukou, která odpovídá na mnohé otázky nejen lidem, kterým se esoterní filosofie stala filosofií životní…
H. P. B.
Helena Petrovna Blavatská – HPB – (1831-91), matka theosofie, za svobodna hraběnka Hahn-Rottensternová; údajně cestovala po dálném Východě a studovala u tajných tibetských mistrů. Prokazatelně měla parapsychické schopnosti. Léta 1848-58, kdy cestovala a studovala nazývá ,,zahalenou dobou svého života“.
V Káhiře zakládá společnost Société Spirite.
V roce 1873 emigrovala do New Yorku, kde se seznámila s plukovníkem Henry Steelem Olcottem. S Williamem Q. Judgem zakládají roku 1875 Theosofickou společnost.
H.P. B. Je autorkou několika knih: Isis bez závoje, kde vypráví o Mistrech a jejich tajemství (1877), Tajné učení, v němž vykládá theosofické názory na vývoj vesmíru a lidstva a reinkarnaci. Také se zde snaží nalézt spojovací články mezi západní a východní esoterní tradicí. Do své smrti napsala ještě daší dvě knihy Hlas ticha (vyšlo i v českém překladu) a Klíč k theosofii. Theosofický slovník vyšel až po její smrti. H. P. B. tvrdila, že většinu děl jí nadiktovali Mistři.
Theosofie
Slovo theosofie pochází z řeckých výrazů theos – Bůh a sofia – moudrost. Theosofie je mystickou filosofií, jejíž některé kořeny můžeme nalézt již v antických mystériích. Předmětem jejího zkoumání je vztah mezi lidstvem a vesmírem (tj. v theosofickém pojetí Bohem). Od svého počátku měla Theosofická společnost tři cíle: 1) vytvořit univerzální bratrstvo bez ohledu na rasu, náboženství či společenskou třídu; 2) studovat starověká náboženství, filosofie a vědu;
3)zkoumáním přírodních zákonů odhalovat a rozvíjet božské a psychické síly dřímající v člověku.
Theosofie se formuje v době, kdy si cestu na výsluní vědy razila Darwinova teorie o původu druhů. Určitým způsobem ji reflektuje i theosofie, která tvrdí, že se lidské pokolení neustále vyvíjí a že člověk reinkarnaci k reinkarnaci postupuje ke stále vyšším stádiím. Konečným stádiem je stupeń Mistra. Theosofií byla ovlivněna mnohá další hnutí, z nichž nejvýznamnější je dosud působící antroposofická společnost Rudolfa Steinera.
Dílo Heleny Petrovny Blavatské je fascinující. Je na počátku mnoha okultních hnutí poslední třetiny devatenáctého století a počátku století dvacátého. Učení o pěti rasách, tajných tibetských mistrech a prehistorii lidského rodu (případně bytostí lidem předcházejících) si byli vědomi i nacisté, kteří jej aplikovali ve svém osobitém výkladu dějin. Ostatně právě theosofická nauka stála u zrodu mnoha tajných společností — Thule Geselschaft, okultní organisace, v níž se interesovalo mnoho nacistických pohlavárů, nebyla výjimkou. A ještě jedna perlička. Traduje se, že nacisté, chtivý kontaktů s tajnými Mistry, v jejich pojetí jakýmisi superbytostmi majícími neskutečné technické i jiné vědomosti, vyslali do Tibetu expedici, která během druhé světové války udržovala spojení s Berlínem. Jako kódu pro radiodepeše bylo užíváno Knihy Dzyan, jenž je součástí Tajného učení Heleny Petrovny Blavatské.
Přestože je, ať už o jeho autenticitě spekulujeme či nikoli, přínos H. P. B. na poli duchovních věd zásadní, český čtenář se s ním setkal zatím jen omezeně a ve fragmentech. I tento článek se pokouší stávající deficit napravit.
-pokračování-
