Jsou tajemní a mnoho o nich nevíme. Přesto právě oni ovlivnili nejen antický svět víc, než by se na první pohled zdálo, a se stopami jejich činnosti se potkáváme i tam, kde bychom to na první pohled nečekali. Ano, řeč je o Etruscích, tajemném národu, který žil v posledním tisíciletí před novým letopočtem přibližně na území dnešního Toskánska. Dodnes se vědci přou, odkud přišli, a zda jsou skutečně indoevropského původu. Vždyť jejich jazyku téměř nerozumíme. Možná jsou dokonce příbuzní z Réty, nejmocnějším kmenem, který žil ve starověku v Alpách. Pak by byli s Etrusky spřízněni Rétorománové, v podstatě vymírající menšina žijící v současném Švýcarsku. Možná jsou ale také některým ze ztracených izraelských kmenů.
Přes svou tajemnost a jistou neuchopitelnost po sobě zanechali Etruskové nesmazatelnou stopu v dějinách. Například slavná Římská říše by bez nich nejspíš nebyla tím, čím se nakonec stala. Nejenže etruská kultura ovlivnila římskou architekturu i náboženství, ale díky Etruskům se Římané mohli bavit gladiátorskými zápasy a od svých sousedů se naučili pořádat také velkolepá divadelní a hudební představení i proslulé bankety. A je nepochybné, že etruský vliv zformoval rovněž římskou literaturu.
Jenže tihle tajemní „Pratoskánci“ byli také čilí obchodníci a zdatní mořeplavci, takže by nás nemělo překvapit, že se s jejich vlivem setkáme i jinde. Například ve Francii. A nebýt Etrusků, možná by se dnes Francouzi nemohli pyšnit svým vínem, které minimálně oni sami považují za nejlepší na světě.
Byli to právě Etruskové, kteří si všimli, že na jihu dnešní Francie panují vhodné podmínky k pěstování vinné révy. A to tak vynikající, že jim stálo za to, zde vysázet vinice a pustit se do výroby vína, které záhy s úspěchem prodávali na svých obchodních trasách. Stalo se tak někdy kolem poloviny 6. stol. př. n. l. a od té doby se vinařská produkce v této části Evropy jenom rozšiřovala. Etruskové se postarali nejen o pěstování, ale místním lidem ukázali i potřebné technické vynálezy, například lis na víno a způsob, jak z hroznů vyrobit opravdu lahodný mok. Vědci (a nejen ti francouzští) soudí, že právě z dnešní Francie se pěstování a zpracování vína šířilo postupně do dalších oblastí Evropy, takže Etruskům mohou být vděční nejenom Francouzi. Nejnovější důkazy na toto téma přinesl biomolekulární archeolog, Američan Patrick McGovern, který se svým týmem testoval zbytky vína na střepech etruských amfor a potvrdil, že mnohé vzorky vína pocházely právě z Francie.
A tak i etruská „vinařská“ epizoda vlastně zapadá do celkového rámce příběhu o tajemném národu. Více než dva tisíce po svém pomalém zániku jsou Etruskové stále s námi, i když o tom vlastně ani nevíme. Ale symbolicky připíjíme na jejich památku s každou sklenkou kvalitního vína.
http://procproto.cz/zajimavosti-a-novinky/za-uspech-francouzskych-vin-mohou-zahadni-etruskove/
