|
Symboly bohů Mezopotámie
V knihách i článcích nabízejících alternativní výklady historie staré Mezopotámie, se lze setkat s vyobrazeními archeologických nálezů – pečetidel, soch či reliéfů. Někdy bez bližšího popisu, zato s bohatými spekulacemi o jejich významu. Zkusme zde shromáždit alespoň několik základních symbolů označujících konkrétní postavy panteonu. Možná nám pomohou k základní kontrole toho, co je nám předkládáno s naprostou jistotou, ale co tak jisté možná není.
Hlavní bohové
|
bůh |
symbol |
příklad vyobrazení postavy |
|
An (Anu)
rohatá čapka [3]
(tiára) někdy 3 nebo 2(Babylonie) čapkyposvátný oltář s rohatou čapkou, číslo 60 |
rohatá čapka
[1] |
rohatá čapka
[2]
|
zobrazován velmi zřídka, atributy a ikonografie jsou nejasné[1] |
|
Enlil (Ellil)
rohatá čapka [3]
(tiára) někdy 3 nebo 2(Babylonie) čapky[1]
souhvězdí Bootes[1]
souhvězdí Plejády[7]
7 malých koleček[7] |
rohatá čapka
[1] |
rohatá čapka
[2]
|
zobrazován zřídka, “skrytý” bůh |
|
Enki (Ea)
prameny vody prýštící z paží, bradka, zahnutá hůl s hlavou berana
zvíře – koza-ryba a želva[1] astrologie – Ryby, Vodnář |
hůl – beran
[1] |
hůl – beran
[1] |
[5] |
|
želva
[1] |
|
|
|
Nanna-Suen (Sín)
ležící půlměsíc, často v kruhu
zvíře – býk nebo lev-drak |
půlměsíc
[1] |
půlměsíc
[1] |
[1] |
|
Utu (Šamaš)
Slunce, často v akkadském umění drží pilu na prořezávání stromů, paprsky vyzařující z ramenhůl, kruh, Maltézský kříž, snad okřídlený sluneční kotouč[6] [1]str.33
zvíře – kůň? [1]str.108 |
slun.kotouč (?)
[1]str.188 |
kříž (?)
[1]str.105 |
[4]
|
|
Iškur (Adad) – bůh počasí, blesk, vítr, déšť
Iškurovo zvíře – lev-drak
Adadovo zvíře – býk-telečíslo 6, někdy drží sekeru v L ruce a pravou vrhá blesk[7] |
blesk
[1] |
blesk
[1] |
[1] |
|
Další bohové
|
bůh |
symbol |
příklad vyobrazení |
|
A/Aa
chaldejská měsíční bohyně
|
kotouč s osmi paprsky |
|
|
|
Anzu
bohyně chaosu |
srpek měsíce se sedmicípou hvězdou[7] |
posvátný strom[7] |
|
|
Aššur
rohatá čapka v novoasyrském umění [3] (tiára)někdy tři čapky
zvíře had-drak? okřídlený kotouč s postavou ?[1]str.33 |
rohatá čapka
[2]
|
|
[1] |
|
Bau
předmět představující snad rozevřený vějíř [1]symbol husy je bohyni přisuzován mylně [1] |
rozevřený vějíř |
|
|
|
Bes (Pessú ?)
trpaslík s nohama do “o”, velká hlava, vypoulené oči, vyplazený jazyk, štětinatý ocas, koruna z peří[1] |
|
|
[1] |
|
Damgalnuna (Damkina)
zvíře – lev[1] |
|
|
|
|
Ereškigal
černovlasá žena, žena se lví hlavou, kojící lvíče[7] |
|
|
|
|
Gula
bohyně léčení
zvíře – pes[1] |
|
|
[1] |
|
Isimud (Usmú)
Enkiho služební bůh,
dvě tváře |
[1] |
|
[1] |
|
Išhara
zvíře – had bašmu, později štír (pozdní kassitské umění),
souhvězdí Štíra[1] |
[1] |
|
|
|
Ištaran
zvíře – had
Na kudurru mohl být symbol hada spojen s Ištaranem podobně jako s bohem Nirahem..[1]str.81 |
|
|
|
|
Lamaštu
lví hlava, odhalená ňadra, dlouhé prsty a nehty, ptačí drápy, někdy zvednuté dlouhé uši, kojí zvířecí mládě, v rukou hadi
zvíře – osel[1] |
|
|
|
|
La-Tarák / Lulal
bůh se zvednutou pěstí či bičem[1] |
|
|
[1] |
|
Lugal-Irra a Meslamta-Eabohové dvojčata, stráží vchody, drží sekeru a žezlo[1] |
|
|
[1] |
|
Marduk
trojúhelníkový rýč či motyčka
zvíře – had-drak[1] |
rýč
[1] |
|
|
|
Martu (Amurru)
bůh v dlouhých šatech nesoucí berlu či zahnutou šavli[1]
zvíře – gazela[1]
zahnutá berla[1] |
|
|
[1] |
|
Nabú
klín, možná písařský stylus (někdy spočívající na hliněné tabulce),
planeta Merkur (?)
zvíře – had-drak [1]str.133 |
klín, stylus
[1] |
|
[1] |
|
/ Erra
bůh v dlouhé vpředu otevřené róbě, často vykročen bosou nohou. nese zahnutou šavli a žezlo s jednou či dvěmi lvími hlavami, možná i postava v rakvi.[1]hůl s hlavou lva-démona (lev se vztyčenýma ušima),snad i se dvěmi lvími hlavami [8], možná i symbol mouchy[1] |
hůl – lví hlava
[1] |
žezlo – 2 lví hlavy ?
[8] |
[1] |
|
Ningirsu
válka, bohatost půdy, pluh,
zvíře – lev[1]někdy splývá s Ninurtou |
pluh
[1] |
|
|
|
Ningišzida
zvíře – had s růžky,
drak bašmu[1] |
[1]
|
|
[1] |
|
Ninšubur (bůh)
postava s dlouhou róbou držící vysokou hůl, často stojí na stupínku
zvíře – kráčející pták[1] |
|
|
|
|
Ninurtabůh válek i zemědělství, pták na bidýlku (novoasyrské umění)[1]bojovník |
|
|
|
|
Nirahzvíře – had
Na kudurru mohl být symbol hada spojen s Nirahem podobně jako s Ištaranem.[1]str.81 |
|
|
|
|
Nusku
lampa v kassitském až novobabylonském umění[1]spojován s ohněm a světlem[1] |
lampa
[1] |
|
|
|
Pabilsagspojován s kentaurem (helénská kultura)[1] |
kentaur
[1] |
|
|
|
Pazuzupsí tvář, vypoulené oči, šupinaté tělo, penis zakončený psí hlavou, ptačí drápy, často okřídlený[1] |
|
|
|
|
Šalabohyně zemědělství -klas ječmene, souhvězdí Panny[1] |
klas ječmene
|
|
[1] |
|
Tišpak (=Tešup?)bůh války, postava nesoucí luk, šípy a žezlo
zvíře – had-drak[1] |
|
|
|
|
Uttubohyně tkaní, snad symbolizována pavoukem?[1]
|
|
|
|
|
Zababahůl s hlavou orla či gryfa (kassitské umění)[1] |
|
|
|
|
Další symboly bohů
|
Sedm (bohů)sedm teček či koulí jako sedm bohů (novoasyrské a novobabylonské umění), někdy uspořádány ¨v kruhu kolem jedné, často blízko symbolů slunce a půlměsíce [1]
někdy 7 hvězd (snad spojení s Plejádami – asyrské, babylonské a pozdější umění)[1]
existovalo však také 7 démonů, 7 mudrců (apkallú), 7 dětí Išhary[1]
|
7 teček
[1]
|
7 hvězd
[1] |
|
|
Okřídlený kotoučpůvod i význam není stále jasný
připisován Utuovi (Asýrie), Aššurovi nebo Ninurtovi[1] |
kotouč s křídly
[1] |
|
Čapkaodznak božství, označení boha všeobecně nebo symbol konkrétního boha (An, Enlil, Aššur…)[3]
několik párů rohou položených na sebe |
čapka s kopulovitou střechou
|
čapka s plochou střechou
|
|
|
Tvar omegaNejasný význam – váhy, jho, kometa, rohy, stuha do vlasů, paruka, povijan, děloha[1]
někdy přiřazováno bohyním Ninhursag, Ninti, Inaně či obecně bohyni porodu
? porodní kleště ? |
tvar omega
|
|
|
|
Trojzubectrojzubec či rybářská harpuna se třemi bodci, je třeba rozlišovat od trojitě rozlomeného blesku, není přiřazeno dosud konkrétní božstvo[1] |
|
|
|
|
Tyč s prstencemznak vysoce postaveného božstva, nejasný význam – měřicí nástroj, pravítko a páska, symbol spravedlnosti, hůl s věncem perel?[1] |
|
|
|
|
|
|
|
|
Dvanáct symbolů dvanácti bohů: Aššur, Anu, Enlil, Ea, Sín, Šamaš, Adad, Marduk, Nabú, Nergal (?), Ištar, Sedm.[2] :
Při identifikaci bohů podle symbolů musíme být opatrní. Ne vždy lze jednoznačně identifikovat konkrétního boha. Stejný symbol může být přiřazen několika bohům a stejně tak jeden bůh mohl být zpodobněn různými symboly. Symbol znamenající v určitém období konkrétního boha mohl jindy představovat pouze obecné božstvo. Nápisy na kamenech kudduru někdy nemusí odpovídat zobrazeným bohům.[1] |
|
……… průběžně doplňováno ………
|
Black, Jeremy; Green, Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie. Volvox Globator. 1999 |
|
[1], str.17: Dvanáct symbolů vytesaných na skalních asyrských reliéfech v Bavianu (Khinnis) z příkazu krále Sennacheriba (704 – 681 př.n.l.). V doprovodném nápisu je vzýváno dvanáct božstev v pořadí: Aššur, Anu, Enlil, Ea, Sín, Šamaš, Adad, Marduk, Nabú, Nergal (?), Ištar, Sedm. |
|
[1], str.178: Od začátku třetího tisíciletí př.n.l je čapka se sedmi páry rohů položených na sobě charakteristickou pokrývkou hlavy božstev. Od pozdního kassitského do novobabylonského období je možné ji vidět jako oddělený symbol, často stojící na stupínku. Poté byla dále používána jako odznak božství v achajmenovském umění. Původně byla obecným označením božského postavení, ale její použití jako symbolu konkrétního hlavního božstva nebylo nikdy důsledné. Na kassitských kamenech kudurru se tento symbol nazývá stejně jako symbol nejvyššího boha Anua (Ana), ale v novoasyrském umění byl zřejmě přenesen na nového národniho boha Aššura. Někdy však tři čapky reprezentovaly Aššura, Anua (An) a Enlila nebo v Babylonii dvě takové čapky symbolizovaly poslední dva. Velmi vzácně stávala třetí čapka symbolizující Eu (Enki) v místě jeho hole s hlavicí ve tvaru hlavy berana. Styl boží čapky se občas měnil podle módy. Buď měla tvar kopule nebo byla její střecha plochá, někdy byla lemována peřím nebo ji završoval knoflík či fleur-de-lis (lilie). |
|
[1], str.210: Aspekty Šamaše z válečkových pečetí z akkadského období. |
|
[1], str.142: Gudeu, prince z Lagaše, uvádí k bohu Enkimu jeho osobní božstvo Ningišzida. Na obrázku s rohatými hady (bašmú) vystupujícími z jeho ramen. detail z Gudeova vlastního válečkového pečetidla, novosumerské období. |
|
www.uned.es/geo-1-historia-antigua-universal/MESOPOTAMIA/kudurru3.htm |
|
www.mingyuen.edu.hk/history/1baby/17nimrud/6nimrud-genie/Mesopotamian Mythology Listing.htm |
|
[1], str.195: Hůl nebo šavle s hlavou lva (nebo spíš lva-démona, s oslíma ušima) se vyskytuje jako motiv od akkadského po novobabylonské období. Z nápisů na jednom kudurru a novobabylonské stéle je patrné, že je to symbol boha podsvětí Nergala. Žezlo s dvouhlavým lvem je obvyklým atributem a symbolem v novosumerském umění a je zde spojováno s různými božstvy, mužskými i ženský- mi. Na kassitských a novoasyrských památnících to zřejmě byl symbol konkrétního božstva… mohl by to být Nergal, Ninurta nebo Nusku. Nergal je nejpravděpodobnější možností vzhledem k nápisům. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|