Olympijské hry v Londýně 2012, atmosféra strachu a demonstrace vojenské síly

Britští organizátoři LOH v Londýně a britská vláda totálně degradovaly myšlenku olympiády a záměrně vyvolávají v Londýně atmosféru strachu a demonstrují vojenskou sílu. Londýn pár dní před hrami připomíná vojenskou pevnost. Je tam přítomno 13 500 vojáků. Je to více vojáků, než má Británie v současnosti v Afghánistánu.

V londýnských ulicích jsou také desetitisíce policistů a pracovníků soukromých bezpečnostních agentur. Nechvalně proslulá zabíjacká bezpilotní letadla budou patrolovat nad olympijskou vesnicí, která je zabarikádována za 20 km dlouhým plotem, nabitým elektrickým proudem a hlídaným sonickými zbraněmi a 55 týmy útočných psů. Úřady dostaly rozsáhlou pravomoc potlačovat protesty a dokonce odstraňovat kritické plakáty ze soukromých bytů !!!

Něco takového se ještě nikdy nestalo. Jasná demonstrace hrubé síly ze strany britské vlády a nezřízené korporátní moci je zcela jasná.

Deník Guardian Seamus Milne píše, že se jedná o největší britskou bezpečnostní mobilizaci od konce druhé světové války. Dlouhodobé podsouvání názorů, že terorismus v Británii je pravděpodobný navozuje úvahu, kdo takový teroristický čin vlastně připravuje, protože nebyl předložen jediný důlaz. Kolem olympijské vesnice jsou dokonce umístěny v šesti obytných oblastech vojenské baterie raket země-vzduch a to i přes rázný nesouhlas majitelů domů. Jedna jednotka je paradoxně umístěna i na tovární budově, kde socialistická feministka Annie Besant vedla v roce 1888 slavnou “matchgirls stávku”. Paradoxní proto je i prohlášení ministra obrany Philipa Hammonda: “I když nemáme hlášenu žádnou hrozbu pro londýnské olympijské hry, veřejnost očekává, že jsme přijali řadu opatření zaměřených na zajištění bezpečnosti a ochrany.”

Takové agresivní postupy britské vlády lidé odsuzují a začínají mít k LOH velmi negativní vztah.
Podle nejnovějších průzkumů kolem 49 procent lidí v Londýně a 53 procent lidí v Británii uvádí, že olympijské hry je nezajímají. Není ani divu. Za převážně peníze daňových poplatníků jim vláda omezuje každodenní život například tím, že ulice Londýna jsou rozděleny zvláštními jízdními pruhy pro “důležité” osoby v automobilech.

Sponzorování OH se začalo v Los Angeles v roce 1984
Proto i olympijské hry v Londýně dokonce sponzorují firmy. Ke zděšení většiny veřejnosti však i takové firmy jako Dow Chemical, která je vlastníkem firmy Union Carbide, jejíž továrna v Indii r. 1984 usmrtila tisíce lidí únikem jedovatého plynu a která odmítla přijmout odpovědnost za péči o osoby, které přežily, a odmítla se podílet na vyčištění zničeného životního prostředí v oblasti. Dále jsou to korporace jako Coca-Cola, výrobce čokolády Cadbury’s, Heineken, McDonalds jehož model stravování má za následek, že v Británii je každé třetí dítě ve věku devíti let obézní. Nejde už o myšlenku olympijských her, které v roce 1888 řekl zakladatel Pierre de Coubertin, ale prostě o peníze za jakoukoliv cenu.

Jak jednoduše změnit stávající principy olympijských her?
Jak napsaly The Guardien v článku The London Olympics is a corporate lockdown – why not a Games for all? …”současný model olympijských her totálně selhal. Jak argumentuje nadšenec Mark Perryman ve své nové knize o olympijských hrách, dalo by se to dělat jinak. Pět klíčových reforem by olympijské hry zcela proměnilo. Hry by se měly decentralizovat a měly by se uspořádat v několika zemích najednou. Měla by se zvýšit účast normální veřejnosti tím, že by se používaly už existující stadiony, kam mají přístup normální lidé. Sportovní soutěže by se co nejčastěji měly konat mimo stadiony, aby je mohly sledovat zadarmo co největší počty diváků, podobně jak se provozuje francouzský cyklistický závod Tour de France, sporty by se měly vybírat na základě jejich všeobecné globální přístupnosti. Sponzoři by neměli mít přístup k jádru her. Pět kruhů olympijských her by mělo být rezervováno pro komunitní a dobrovolné organizace.”

LOH v Londýně se tak stávají velkým varovaním před vytvářením atmosféry vedoucí k dalším válkám a deregulaci nezřízené korporátní moci, který může vést k novému modelu otrokářské společnosti ve světě. Po tom, co jsem viděl nedávno v Londýně bych jako sporotovec odmítnul na takových hrách závodit. Zcela jednoznačně!
Koneckonců důkazem je nejen chaotický a agresivní symbol londýnských her, ale samotná znělka, která s myšlenkou LOH Pierra de Coubertina už nemá vůbec nic společného a jen vyvolává v myslích lidí chaos a depresi. Ale možná, že to záměr. Uvídíme.