Půvabná žena oblečená v luxusním kožichu a s rukavičkami na rukou stojí u popravčí zdi nedaleko francouzské pevnosti Vincennes. Píše se 15. říjen roku 1917. „Ne, zavazovat oči mi nemusíte, nemám ze smrti strach,“ říká Mata Hari statečně. Pak se popravištěm rozezní salva střel. Z dvanácti výstřelů zasáhnou nejslavnější špionku všech dob jen tři. Ty jsou ale smrtelné!
Nizozemská orientální tanečnice Mata Hari (1876–1917) je označována za nejproslulejší špionku historie. Úspěch ale slaví především proto, že to s muži zkrátka umí. Kráska, která svou kariéru rozjíždí v cirkuse a živí se jako spoře oděná tanečnice, ví naprosto přesně, jak zapůsobit. „Když tančí, je přímo magická,“ vyjadřují se o ní tehdejší umělečtí kritikové. Je oslnivá, exotická a díky svému nenapodobitelnému fluidu okouzluje řadu mocných. Proč se nakonec přitažlivá femme fatale zaplete s německou tajnou službou a skončí na popravišti?
Svléká se na pódiu
Opona milánského divadla La Scala se pomalu otevírá a publikum napjatě sleduje tanečnici, která stojí v průsvitných šatech uprostřed pódia. Jen co se rozezní první tóny podmanivé hudby, diváci už pohledem neuhnou. Skvostná Mata Hari je svým tancem doslova očaruje. Kroutí boky a postupně ze sebe shazuje všechny vrstvy oblečení, až jí zůstanou jen náramky a náušnice. Itálie šílí, veřejné vystoupení nahé tanečnice je naprostou senzací! Noviny se věnují pouze Matě Hari a kritikové podotýkají, že její tanec „je působivý proto, že ji v kreacích nebrání oděv!“ Svět nebojácnou Matu Hari miluje a ta si v zákulisí mne ruce. Je pyšná, že to dopracovala až sem. Pamatuje si totiž naprosto přesně na chvíli, kdy se s pár korunami vydala do světa a musela se živit jako cirkusačka nebo kurtizána. A teď je slavná!
Pracuje jako dvojitá agentka?
Mata Hari má zkrátka jiskru. Vystupuje v nejlepších pařížských salonech, je zvána na soukromá milionářská vystoupení a stává se milenkou mnoha významných mužů. Její osobnost je víc než podmanivá, není proto divu, když s nabídkou práce přijde i německá tajná služba. Mata Hari nabídku přijímá, a to především kvůli penězům. Celý život si libuje v intrikách, a tak se nebojí ani této výzvy. To ale neví, do čeho vstupuje. Pohybuje se na tenkém ledě, manipuluje s lidmi okolo a pracuje s tajnými informacemi. Brzy se navíc objevují spekulace, jestli náhodou nehraje na dvě strany, na německou a francouzskou. Opravdu může Mata Hari pracovat pro dvě tajné služby zároveň? Francie má za to, že ano: „Brzy ji začala podezřívat z toho, že je dvojitou agentkou,“ zmiňuje se spisovatel Rudolf Ströbinger (1931–2005). A právě tato kauza jí nakonec láme vaz!
Umírá s úsměvem na rtech
Na dveře pařížského hotelového pokoje klepou dva muži v uniformě. Rozespalá Mata Hari otevírá a v ten okamžik ji policisté pevně uchopí. „Jste zatčena!“ procedí skrz zuby a vedou ji na stanici. Konec slavné tanečnice se pomalu blíží. Při soudu za zavřenými dveřmi je Mata Hari obviněna z dvojité špionáže a bez přesvědčivých důkazů je odsouzena k smrti! Mata Hari ale přijímá i tento rozsudek vznešeně: „Přijala smrt mužně a s úsměvem, který na její tváři vidělo publikum v době jejích největších triumfů,“ píšou titulky tehdejších novin. Je si vědoma toho, že kdyby osudného rána nezemřela u popravčí zdi u Vincennes nedaleko Paříže, upadla by zřejmě dávno v zapomnění. A to bylo něco, čeho se slavná kráska vždycky obávala nejvíc.
Aneta Bartoníková
