Podle nejnovějších odhadů americké NASA hrozí Zemi v roce 2013 silná sluneční bouře, která bude schopna vyřadit komunikační i navigační satelity, rozvody elektřiny, dopravní i bankovní systémy a ochromí počítače i mobilní telefony.
Hrůza, zkáza, panika! Nic nefunguje! Světla zhasla, telefony mlčí, všude jen davy rozčilených lidí, kteří v rukou svírají ztichlé mobily. Takhle nějak by mohl začínat konec naší civilizace, která bez elektrické energie není schopna normálně fungovat. Slunce dostane lidstvo do kolen A podobně by to podle NASA mohl již za dva roky vypadat v civilizovaných zemích, jejichž existence je na elektřině doslova životně závislá. Máme tedy začít shánět součástky na výrobu domácích dynam? Případně koupit motorové generátory? A kvalitní opalovací krémy s faktorem 1000 jako bonus? Co údajně hrozí? Sluneční aktivita stoupá a klesá v pravidelných cyklech dlouhých přibližně 22 let. Kromě toho roste a klesá i počet slunečních erupcí. Ten ovšem v cyklech polovičních, jedenáctiletých (viz box). A právě v roce 2013 dojde ke spojení obou cyklů, čímž následně vznikne silná sluneční aktivita, která vyvolá solární superbouři, jež dokáže podle NASA takřka zlikvidovat veškeré přístroje závislé na dodávkách elektrické energie. Podobné shody obou cyklů sice nastávaly i v minulosti, ale lidstvo nebylo nikdy natolik závislé na dodávkách elektrické energie, jako je tomu v současné době. Podle energetiků má zvláště křehkou energetickou síť například Velká Británie.
Bude to zlé? „Víme, že se to blíží, ale nevíme, jak moc to bude zlé. Naruší to zřejmě komunikační zařízení jako jsou satelity i navigace v autech, vzdušnou dopravu , bankovní systém, počítače, veškerou elektroniku. Velké oblasti budou bez elektřiny a náprava škod bude složitá a vyžádá si delší dobu,“ řekl šéf divize NASA zaměřené na fyziku Slunce Richard Fisher. Fisher dokonce vybízí k vypracování systému včasné výstrahy podobného fungujícímu systému varování před hurikány. Tím by došlo k minimalizaci škod, neboť by ohrožené systémy mohly být preventivně vypínány či omezovány, aby případné sluneční zásahy do jejich fungování byly co nejmenší. Podle NASA by škody z očekávané superbouře mohly dosáhnout až dvojnásobné výše škod, které napáchal hurikán Katrina v New Orleans v roce 2005. Tehdy to bylo nepředstavitelných 125 miliard dolarů. Nebo nebude? Ovšem například známý astronom Boris Valníček tvrdí, že panika je zbytečná. Podle jeho názoru a podle soustavných měření a pozorování bude sluneční aktivita v roce 2013 z hlediska intenzity na nižším průměru posledních 300 let, po která je sluneční aktivita sledována.
V porovnání s předchozím cyklem však bude jen poloviční, takže nelze očekávat žádné bouřlivé projevy, jak se o nich hojně zmiňovala světová i naše média. Sluneční aktivita se podle Valníčka však na Zemi přece jen výrazně projeví. Rozhodně prý budou pěkné polární záře. Kdy bublina praskne? Sluneční aktivita rostla po celé 20. století. Vyvrcholila ve 22. cyklu, na konci 80. a počátku 90. let. Tehdy sluneční bouře 13. března 1989 opravdu dokázala přetížit rozvodnou síť v kanadském Quebecu a způsobila devítihodinový výpadek proudu. I na jiných místech Severní Ameriky došlo ke krátkodobým výpadkům, ale žádný energetický Armageddon nenastal. Od té doby sluneční aktivita poměrně výrazně klesá. Někteří odborníci v současném varování vidí jen nutnost NASA zviditelnit se v důsledku snižování nákladů na americký kosmický program a přirovnávají celou situaci k tématu Y2K, tedy k přechodu počítačových sítí na data začínající číslicí 20 na přelomu let 1999 – 2000.
Tehdy také různé organizace či média bily na poplach a hovořily dokonce o konci civilizace. Ovšem nakonec se ukázalo, že šlo pouze o hodně přefouknutou bublinu. Pavel Šmejkal BOX: Slunce jako na houpačce Cyklus slunečních skvrn, nebo také Schwabeův sluneční cyklus, se pravidelně opakuje po 11 letech. Jde o sluneční aktivitu, kterou v roce 1843 objevil německý hvězdář Heinrich Schwabe (1789 – 1875), a která je založena na pozorování počtu slunečních skvrn. Doba, kdy dochází k nejvyšší aktivitě, neboli sluneční maximum, je charakterizována vyšším počtem slunečních skvrn. V době nejnižší aktivity je jejich počet naopak minimální.