GATA – (Gold Anti-Trust Action Committeee) je nezisková nevládní organizace, kterou v roce 1999 založili ve státu Delaware (USA) Bill Murphy a Chris Powell. Jinými slovy se dá říct, že se snaží být osvobozeneckým hnutím, které šíří pravdu zadarmo. “Zlato se změnilo přes noc a pravděpodobně k tomu dojde zase. Nevíme ale přesně, kdy k tomu znovu dojde.”
Vzhledem k tomu, že cena zlata vychází z mezinárodního politického rozhodnutí stejně jako tržní rozhodnutí, tak nevíme přesně, kdy dojde k zásadnímu politickému rozhodnutí, které ovlivní cenu zlata. Ovšem tato rozhodnutí v minulosti byla již provedena a budou provedena znovu, jelikož současnému vývoji bezprostředně předcházelo velké nadhodnocení zlata v letech 1968 a 1971.
Tenkrát, když byla cena zlata potlačena, tak docházelo k velkému přesunu zlata ze západu na východ – zejména ze Spojených států do Evropy. Pak následoval kolaps “londýnského zlatého poolu” (Pozn.: London Gold Pool I. znamená mluvit o fixingu ceny zlata, která byla způsobena manipulací prováděnou prostřednictvím velkých zemí G7 po roce 1960. Šlo o mechanismus snížení cen, který fungoval krátkodobě, ale nakonec to stejně znamenalo až příliš velký odliv zlata. “London Gold Pool II.” je metaforický v tom smyslu, že v “London Gold Pool I.” šlo o oficiální politiku. Možná byly jednotlivé nákupy a prodeje zlata drženy v tajnosti, ale existence zlatého fondu (Gold Pool) a společného úsilí zemí G7 v tajnosti nebylo. London Gold Pool bylo sdružení zlatých rezerv skupiny osmi centrálních bank ve Spojených státech a sedmi evropských zemí, které se dohodly na spolupráci zachování Brettonwoodského systému s pevnou úrokovou sazbou směnitelných měn a ponechání ceny zlata na $ 35 za trojskou unci na trhu zlata v Londýně) a “Brettonwoodských dohod“, kdy americká vláda rozhodla, že zátěž, na její zlaté rezervy způsobené politikou snižování cen, se stala příliš velkou:
Zatímco potlačení ceny zlata je z velké části způsobeno skrytou politikou, tak opět vidíme, jak zlato putuje od západu na východ – tentokrát ale až do rozvíjejících se zemí Asie. Tento tok byl zmírněn pomyslnými zlatými deriváty (papírové kontrakty ve zlatě, nikoliv fyzický kov), ale i přes to jde o velký přesun.
Jak dlouho budou ještě vlády schopny potlačovat cenu skutečného kovu, aby zmírnily hrozbu toho, co jim zbylo z vlastních zlatých rezerv? Bude nakonec americká vláda nucena ukončit potlačení cen zlata konfiskací zlatých rezerv, které údajně drží ve svých trezorech jiným národům?
Možná, že odpovědi na tyto otázky jsou v dokumentech Federálního rezervního systému, ale nevíme to jistě. Ovšem z historie víme to, že největší okolnosti kolem zlata mají tendenci se změnit přes noc. Centrální bankéři nás však nebudou informovat, budou volat své agenty v JP Morgan Chase a v HSBC. Jediné, co můžeme udělat, je snažit se uspíšit den této změny. A poučit se z historie, kdy k těmto dnům a změnám přišlo, protože jsou velmi podobné situaci, kterou nyní zažíváme.
Zdroj: GATA
