„Obleč se, Jane,“ podává Herbert své studentce dlouhou sukni. Z přízemí se zatím ozývá zoufalé popotahování Wellsovy manželky Isabel. O tom, že její vyvolený nemá slovíčko věrnost ve své slovníku, měla tušení. Ale že ji začne bez ostychu podvádět už pár týdnů po svatbě?
Zná ho celý svět. Když si americký oscarový režisér, scenárista a herec Orson Welles (1915–1985) vybere jeho vědeckofantastický román Válka světů k rozhlasovému zpracování, způsobí 30. října 1938 nevídanou paniku: „Marťané útočí na Zemi!“ EPOCHA vás zve na skleničku k fenomenálnímu anglickému spisovateli Herbertovi Georgovi Wellsovi (1866–1946). Génius pera nebyl rozhodně žádný svatoušek.
Prodavačem v sedmi letech
Sarah Nealová se jako skromně placená komorná ohání prachovkou, Joseph Wells se živí jako zahradník a profesionální hráč kriketu. Mají čtyři děti, ale manželství je na míle vzdálené harmonii. Matka je hluboce věřící, otec bohém, kterému není nic svaté. „Dnes půjdeš do krámku, ty Bernie,“ vystrkuje Sarah ze dveří nejmladší z dětí. Neprosperující obchůdek s hrnečky, talíři a potřebami na kriket a další sporty je chabým přivýdělkem jinak chudé rodiny. Bernie, pro nás spíš Herbert George Wells, pomáhá rodině jako prodavač již od sedmi let! Matce se tak zdá, že je pro obchodnickou kariéru přímo zrozen. O tom, jak velký odpor k financím a počítání v sobě chlapec dusí, nemá pravděpodobně ani ponětí.
Chvála zlomené nohy
Pod bradu přitáhne peřinu a očima hltá další řádky. Nejdřív proklínal osud i vlastní nešikovnost, teď je ale rád. V roce 1874 si Bertie zlomí nohu. Rádi za to buďme i my. Otec mu nudu týdnů bez pohybu nahrazuje půjčováním knížek. Chlapec louská jednu za druhou. Konečně má jasno. Chce spát, chce být literátem. Bohužel pro něj jasno mají i rodiče. Chtějí z něj mít prodavače nebo účetního. Tomu přizpůsobí i vzdělání. „Obchodní Akademie Thomase Morleyho? To byl jen krasopis a nekonečné přepočítávání účtenek,“ zavzpomíná později s hnusem již slavný spisovatel.
Bez příbuzných – tedy krom Bertieho
Sarah vytahuje z hrnku na poličce poslední mince a Joseph Wells se s nadávkami plahočí po kuchyni. Kariéra kriketového hráče je v trapu. Joseph špatně upadne a zlomí si stehenní kost. „Jsem mrzák,“ láteří. Na psychické pohodě mu nepřidá ani fakt, že namísto potlesku vyšších vrstev teď posedává místo synka v zapomenutém krámku. Rodině zoufale chybějí peníze. Bertie se s vakem věcí stěhuje do hrabství Somerset, kde mu matka vyprosí místo pomocného učitele. A ona sama? Roku 1880 nastupuje do Upparku v Jižním Hartingu, honosného sídla ze 17. století. Podmínka je jediná: Žádná rodina. Bertie má ale charisma na rozdávání již coby pomalu dospívající mládenec. Během zdejší 13leté matčiny služby je na Upparku – a hlavně ve zdejší knihovně – k vidění celkem často.
Plat za dvě rodiny. A stejně nevyjde
Bertie bezradně přebírá štůsky látek. Matku touha po kupeckém synkovi stále neopouští. Když mladík přijde o místo pravé ruky pedagoga, rychle ho dá do učení do obchodů s textilem. Potrvá nekonečné tři roky, než se talentovanému Berniemu podaří přeběhnout do Londýna na Normal School of Science. Probírá se přírodními vědami a nejeden pedagog jej spokojeně poplácá po zádech. Jeho stipendium dosáhne maxima – jedné guiney týdně. Jen pro srovnání, chudší vrstvy mají poloviční částku na živobytí pro celou rodinu na týden! Jenže Bertie zdědí otcovy bohémské geny. Z peněz mu mnoho nezbude. Vymetá všechny přenášky a jeho touha po vzdělání je tak široká, že se nedokáže věnovat jednomu konkrétnímu oboru naplno. Přijde kvůli tomu o stipendium a zůstane na mizině. Alespoň že mu otisknou první dílko: v povídkových Věčných Argonautech jeho hrdinové cestují časem. Vědecko-fantastického žánru se Wells již nepustí.
Labouristé mají zelenou
Wells se upíše Fabiánské společnosti (britská socialistická společnost), kterou založí irský esejista George Bernard Shaw (1856–1950) a britský politik a publicista Sidney James Webb (1859–1947). Káže její socialistické myšlenky. Společnost sklízí úspěchy – roku 1900 díky ní vznikne slavná Labouristická strana. Politika ale není Wellsův cíl. Raději si běží na hřiště vybít energii při zápase ragby. Výběru sportu bude hořce litovat. Po tvrdém faulu přímo do ledviny končí v nemocnici. Sterilní bílé prostředí mu nadělí ještě jedno překvapení: má tuberkulózu. Do domácí léčby si ho obětavě vezme otcova sestřenice Mary. Ovšem skutečnou péči dostane od její dcery, své vzdálené sestřenky Isabel. Rozmazlovaný Herbert si ji roku 1891 dovede před oltář.
Neslýchaná věc: Chce se rozvést!
Amy Catherine Robbinsová (1895–1927), které ovšem nikdo neřekne jinak než Jane, s výkřikem sahá po svršcích. Od svatby uplynulo jen pár týdnů. Do pokoje právě vkročila Isabel. Na tenhle pohled nikdy nezapomene. Její muž právě obšťastňuje jednu ze svých studentek! „Rozvod! Chci rozvod!“ vřeští Isabel. Nevymluví jí to ani matka, ani další příbuzní. Herbert neprotestuje. Do Jane se poblázní až po uši. Čtenáři mlaskají nad denní dávkou bulváru. Wellse již dobře znají. Jeho Tušení, které vyjde v roce sňatku s Isabel, se stane bestsellerem. V roce 1895 přidá další literární kousek. Stroj času. Opět ohromný úspěch. A tenhle veleúspěšný muž teď dělá ve své době neslýchanou věc – pokouší se rozvést! Manželství je zrušeno až o několik let později. A Wells hned skáče do dalšího, samozřejmě s Jane. Budou spolu mít dva syny: Gipa (1901–1985) a Franka Richarda (1903–1956). Že by se Wells konečně uklidnil? Ale kdeže!
Manželčina sexualita není dostatečná
Tiše vzdychne, když ji přitlačí na studenou zeď v potemnělé uličce. Zahrne ji polibky. Spisovatelka Amber Reevesová (1887–1981) přivře oči a povyhrne šaty. Milostný vztah s Wellsem připomíná uragán. „Její sexualita je přímo neskutečná, něco takového bych s Jane nikdy nezažil,“ nechá se slyšet Wells. Z mileneckých hrátek se narodí roku 1909 Anna-Jane. Nebude to ale jediné nemanželské dítko. Jako otec bude Wells figurovat i v rodném listu Anthonyho Westa (1914–1987), později poměrně úspěšného autora. A kdo je matkou? Literátka a zapálená feministka Rebecca Westová (1892–1983), vlastním jménem Cicely Isabel Fairfieldová, která je v době jejich mileneckých hrátek o 26 let mladší než Wells!
Ruská Mata Hari, princezna ginu
Že už avantýry stačily? Wellsovi rozhodně ne. Jen z těch, o kterých se veřejně ví, můžeme ještě zmínit americkou zdravotní sestřičku a velkou bojovnici za antikoncepci Margaret Sangerovou ( 1879–1966), spisovatelku Elizabeth von Arnimovou (1866–1941), mladičkou socialistickou novinářku Odette Keunovou a také ruskou šlechtičnu Mouru Budbergovou (1891–1974). O tu se bude ostatně přetahovat se svým přítelem, ruským literátem a revolucionářem Maximem Gorkým (1868–1936). Pod peřinu ji dostanou oba. Že jde o pozoruhodnou femme fatale se dozvíme i z archivů britské MI5: „Během chvíle dokázala vypít nezměrné množství ginu.“ Co dělá jméno Moury v archivech bezpečnostních složek? Moura je pravděpodobně dvojitým agentem Sovětského svazu. Vyslouží si přezdívku ruská Mata Hari.
Milenka i žena pod jednou střechou
„Nikdy jsem nebyl velkým milovníkem, ale do několika žen jsem se zamiloval velmi hluboce,“ shrne avantýry Wells ve své autobiografii. Jane by ale opustil jen kvůli jediné. Amber Reevesové. Zatímco se snaží vášnivý vztah ututlat před veřejností i manželkou, Amber si nebere servítky. „Nevidím důvod, proč bych tohle měla tajit,“ okomentuje avantýru drze a hladí si vzrůstající břicho. Její rodina to ale vidí jinak. Jak to Amber vyřeší? Sbalí kufr a i s Herbertem zmizí do Paříže! Ten má zatím peněz dost – skvěle se prodává i další z knížek, román Neviditelný (1897). Reevsové naděje na spořádaný život po boku Wellse ale rychle hasnou. Její milý druhý rozvod odmítá. Jejich vztah je plný absurdních situací – v jednu chvíli dokonce žijí všichni tři pohromadě i s Jane!
Stalin je spravedlivý chlap!
Jane ale umírá již roku 1927. Wells se do dalšího svazku nepohrne. Naopak. Dá volný průchod bohémskému životu. Kromě něj se zajímá o politiku. Díky Maximu Gorkému si potřese rukou i s Vladimírem Iljičem Leninem (1870–1924). „Přál bych mu, aby dosáhl svých cílů – ale je to nepravděpodobné,“ svěří se po návratu z Ruska deníku The New York Times. Husí kůži ale vyvolá jeho popis Josifa Stalina (1878–1953), se kterým se později také seznámí: „Je to ten nejspravedlivější a nejupřímnější muž, jakého jsem kdy potkal, jeho zlověstný image je falešný,“ míní Wells. Svá slova naštěstí ještě před druhou světovou válkou odvolá. Umírá 13. srpna 1946 v Londýně, pravděpodobně na rakovinu jater. Odejde jako zapomenutý spisovatel, který se na poslední roky promění v nerudného souseda a agresora.
Michaela Wilhelmová
Wells versus Verne
– Herbert Georg Wells je společně s Julesem Vernem (1828–1905) považován za otce vědecko-fantastické literatury.
– Méně se však mluví o rivalitě obou mužů. Verne totiž Wellse nenávidí!
– „Pořád si jen vymýšlí. Já se na Měsíc dostávám na dělové kouli. Na tom není nic vymyšleného. On letí na Mars v lodi z kovu, která nepodléhá gravitaci. Ale ukažte mi takový kov! Ať pan Wells takovou loď vyrobí!“ laje Verne.
– Pravdou ale je, že postavíte-li vedle sebe splněné předpovědi vynálezů Wellse a Vernea, Wells vyhraje.
– Za všechny jmenujme tank, na jehož konstrukci se bude Wells po kontaktu s Winstonem Churchillem (1874–1965) osobně podílet.
– Kromě tanku předvídá například letecké bombardování, syntetické diamanty, televizi a také strategický radioaktivní materiál.
