Ve stepích ruského jižního Uralu je ukryto tajemné archeologické naleziště známé jako Arkaim. Podle vědců jde o město, chrám i astronomickou observatoř současně. Zarážející je na Arkaimu jeho zvláštní symbolika. Nápadně pravidelně se zde totiž opakuje motiv kruhu. Kdo obýval záhadné město a za jakým účelem bylo tak pozoruhodně vystavěno?
V ruském údolí Arkaim na jižním Uralu jsou v roce 1987 náhodně objeveny pozůstatky tajemného starověkého komplexu, který by měl pocházet údajně až ze 17. století př. n. l. Nález nás tedy zavádí skutečně hluboko do minulosti, datace totiž přibližně odpovídá době slavné babylonské říše. Pozoruhodné archeologické naleziště, jež dostalo název Arkaim podle údolí, v němž je umístěno, je jakýmsi stepním monumentem, který tvoří zvláštní série soustředných kruhů. Se vší pravděpodobností zde v minulosti stálo malé starověké město s asi 2000 obyvateli, dnes jsou ale vidět už jen obrysy jeho základů. Podle výzkumníků nešlo o obyčejné sídliště, ale v podstatě o jakýsi obří obytně chrámový komplex s přídavnou funkcí neolitické astronomické observatoře. Speciálnímu účelu stavby nasvědčuje i fakt, že v ní je výrazně zakomponována symbolika kruhu. Jak mystický Arkaim mohl kdysi vypadat podle rekonstrukce vědců?
Jde z toho hlava kolem
Nejnápadnějším znakem pozůstatků Arkaimu je stále se urputně opakující symbol kruhu. „Letíte-li helikoptérou nad touto oblastí, naskýtá se vám úchvatný pohled na něco zcela mimořádného. Město i přilehlé okolí je koncipováno do souřadných kruhů,“ potvrzuje ruský badatel a odborník v oblasti ufologie Vadim Černobrov (*1965). Nejenže je celý půdorys Arkaimu kruhový a že se tento tvar opisuje jak v obvodových, tak interních zdech komplexu, kruhová jsou zde i lidská obydlí, která byla nalepena na vnitřní stranu každé z jednotlivých zdí uvnitř města. Je k tomu nějaký speciální důvod? Když ještě město plnilo svou původní funkci, bylo prý středové jádro Arkaimu obehnáno úctyhodných 7 metrů vysokou a 3 metry širokou zdí a sloužilo pravděpodobně k magickým účelům. Archeologové tak soudí podle toho, že na místě nalezli pozůstatky po velkém množství ohnišť. Po vnitřním obvodu této masivní zdi se nacházelo dalších 25 domů, stejných jako ty venku. Jenže bylo zjištěno, že tato zeď je až na jednu štěrbinu, která zřejmě sloužila jako vchod, uzavřená. Aby člověk mohl vstoupit do tohoto úzkého přístupového otvoru, musel navíc projít celou kruhovou ulicí, která obklopuje střed Arkaimu.
Souvisí to s vesmírem?
Vchod byl podle archeologů situován takto důmyslně zřejmě proto, aby byl návštěvník středového kruhu nucen jít po směru pohybu Slunce. Má tato skutečnost nějaký rituální důvod? Je v ní potřeba spatřovat něco vyššího, abychom pochopili Arkaim, nebo jen hledáme záhadu tam, kde žádná není? Proč ale byla obydlí uvnitř na rozdíl od ostatních tak izolovaná? Archeologové nenašli žádný důkaz, který by potvrdil logickou domněnku, že důvod uzavřenosti obyvatel z této části byl sociální. Domy údajně odpovídají standardu obyvatel ostatních sekcí Arkaimu. Uvnitř centrálního kruhu, o němž je řeč, se zcela nečekaně nachází prostor ve tvaru čtverce. Proč ta náhlá změna a výjimka z pravidelnosti kruhu? Podle některých teorií má jít o dobové znázornění vesmíru se Zemí uprostřed. Má snad tedy Arkaim symbolizovat vesmír?
Když tady ještě žili lidé
Jednou z nejzásadnějších otázek kolem Arkaimu je ta, kdo byli jeho obyvatelé. Na základě výzkumů se archeologové domnívají, že šlo pravděpodobně o nějaký indoevropský národ. To by vzhledem k poloze města podporovalo alternativní nepotvrzenou teorii některých vědců, že Indoevropané možná pocházejí z oblasti poloostrova Malé Asie. Žili tedy v Arkaimu přímí předchůdci naší civilizace? Spekuluje se i o tom, že obyvateli záhadného města mohli být Árjové, jinak také Árijci (nejvíce expandovali 2000 let př. n. l. – pozn. red.). Zakladatelka spiritualistického hnutí teosofie, ukrajinská spisovatelka a mystička Helena Petrovna Blavatská (1831–1891) tvrdila, že toto dávné sporné etnikum je mimořádně vyvinutá lidská rasa pocházející z kořenů bájných Atlanťanů a že její podrasou jsou Řekové, Peršané, Hindové a všichni Evropané. Podle Blavatské Árijci uctívali slunce a vesmír. Tyto tendence jsou v Arkaimu dle archeologů jasně patrné. Žili zde tedy skutečně právě Árijci, kteří jsou považováni za výjimečně duchovně založené a kultivované, nebo je to pouze zbožné přání moderních příznivců teosofie?
Jen část velké hádanky?
Mnohé badatele i laiky by jistě zajímal i účel Arkaimu. Bylo město postaveno tak komplikovaně z nějakých konkrétních důvodů? Ani to zatím není zcela jasné. Padly i názory, že zhruba 4 tisíce let starý Arkaim je součástí hypotetické dávné světové sítě komplikovaných archeoastronautických nalezišť, kterou prý zatím nechápeme. Mezi jednotlivé její prvky by údajně měla patřit například dnes již legendární peruánská planina Nazca se svými obrazci, stále obdivovaný anglický kamenný monument Stonehenge či tajemný chrám Angkor Wat v Kambodži. Podle jiných hypotéz by mohl mít Arkaim spojitost s vesmírem. „Někteří výzkumníci hovoří o tom, že tyto kruhy sloužily také jako přistávací dráha možného kosmodromu,” říká badatel Černobrov. Má ale Arkaim opravdu nějaký vyšší význam, nebo jeho smysl ztracený v běhu času budeme hledat marně?
Důmyslné poselství, nebo náhoda?
Celý Arkaim je vybudovaný tak, že konečná kresba vytvořená systémem chodeb a čtyřmi vchody ve vnější zdi, jež jsou orientovány přesně podle světových stran, představuje obrovskou svastiku se zaoblenými rameny, nastavenou po směru pohybu Slunce. Je to jen náhoda, nebo stavitelé tajemného města zakomponovali do svého architektonického díla tento symbol záměrně? Tvar svastiky by byl navíc viditelný jen z ptačí perspektivy, při běžném pohledu ze země se neobjeví. Znamená to, že symbol nebyl určen zraku člověka, ale někoho jiného, a pravdu tak mohou mít ufologické teorie o Arkaimu coby kosmodromu? Příznivci záhad tvrdí, že jde o nejtajemnější a zároveň energeticky nejsilnější naleziště celého Ruska. Bádání vědců pokračují i nadále a Enigma bude jejich práci sledovat.
Jitka Krulcová
