Co je to vlastně MMF?
Zjistil jsem, že většina lidí ví velice přesně, co to je MMF. Je to Mezinárodní měnový fond. Ovšem to je vše, co o této organizaci ví. Pokud jste na tom podobně, nebo si jen chcete ověřit, zda máte objektivní a pravdivé informace, pak vám vřele doporučuji zhlédnout tuto (pro mnoho lidí) velice překvapivou prezentaci. Všechny zde uvedené informace jsou čerpané z oficiálních dokumentů MMF, dokumentárních filmů o MMF a z článků světově proslulých ekonomů jako Joseph E. Stiglitz, Jeffrey D. Sachs, Noam Chomsky, Barry Eichengreen a dalších.
Historie MMF
Jako „dceřiné” společnosti OSN byly roku 1944 založeny Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB), a to za účelem obnovy poválečné Evropy. To se ovšem ukázalo jako neefektivní a tyto instituce se přeorientovaly na nový program, tentokrát s cílem řídit systém pevných devizových kursů, kdy se hodnota všech světových měn vztahovala k americkému dolaru a ten byl „kryt” zlatem. V roce 1971, kdy USA zrušily volnou směnitelnost dolaru (od té doby máme systém volně pohyblivých měnových kurzů členských zemí MMF, v němž je hodnota jednotlivých měn určována trhem nebo zásahy jednotlivých vlád), přestala mít existence MMF smysl. Ovšem místo toho, aby se tato organizace zrušila, se opět přetransformovala v konzultační, poradenský a dozorový orgán členských států poskytující krátkodobé půjčky.
MMF dnes
MMF je ale převážně veřejnosti znám jako organizace půjčující obrovské finanční prostředky svým členským zemím, kterých je aktuálně 185 (prakticky bez několika států je to celé OSN).
Jen v 90. letech 20. století to byly například:
Mexiko – 18 miliard dolarů
Rusko – 26,6 miliard dolarů
Indonésie, Korea a Thajsko – 35 miliard dolarů
a další.
To, co doopravdy MMF dělá, získáme spojením těchto půjček a již zmíněným poradenským a dozorovým orgánem.
MMF – CÍL
Činnost MMF jsme tedy pojmenovali a teď si ji vysvětlíme na konkrétních příkladech. Abychom ale mohli pochopit, proč to MMF dělá, musíme znát jeho pravý cíl. Ne ten, který má MMF uvedený v jím napsané dokumentaci, ale cíl který je vidět na každém kroku, kde MMF zasahoval. Cíl, který je naprosto jasný z výsledků práce MMF. Zde bych rád připomněl, že tato prezentace není nějakou spekulací jedné osoby, ale stručným výtahem názorů z přednášek a článků několika předních světově uznávaných ekonomů, kteří tuto situaci sledují z profesionálního hlediska.
A co je tedy cílem MMF ?
Narušit ekonomiku daného státu a přivést jeho obyvatelstvo do stavu bídy tak, aby byla tato zem donucena vyprodávat korporacím v USA své nerostné bohatství za směšné částky!
NEVĚŘÍTE ?
Nejlepší bude podíváme-li se na konkrétní příklady dvou zemí, které hovoří za vše. První z nich bude Argentina.
ARGENTINA – HISTORIE, AGENTINSKÁ KRIZE
V období vojenské diktatury v letech 1976–83 ,vládnoucí generálové (kteří způsobili smrt až 30 tisíc odpůrců režimu) povolali ekonomy vystudované v USA, kteří začali ve spolupráci s MMF aplikovat neoliberální úsporné programy. Jedním z hlavních organizátorů byl prezident centrální banky Domingo Cavallo. Po pádu režimu se snažil prezident Raúl Alfonsín změnit neoliberální politiku. Nepodařilo se mu však zastavit hyperinflaci, která od roku 1975 neklesla pod 90 % ročně, ani odliv kapitálu. V roce 1989 vznikly občanské nepokoje a následné předčasné volby vynesly do čela země Carlose Menema, který navzdory populistickým předvolebním slibům zvolil ostře neoliberální kurz. Po počátečních neúspěších povolal v roce 1991 zpět Cavalla, tentokrát na post ministra financí. Cavallo na radu MMF zbavil místní měnu nezávislosti a připoutal peso pevně k americkému dolaru v kurzu 1:1. V souvislosti s tím proběhly další radikální reformy: liberalizace finančního trhu a zahraničního obchodu a především rozsáhlá privatizace. Byly privatizovány banky, telefonní společnosti, televizní stanice, plyn, voda, elektřina, silnice, železnice, přístavy, letiště, vojenský průmysl, pošta i metro – v naprosté většině do rukou zahraničních vlastníků. Argentina se stala vzorovým státem MMF a neoliberalismu a její politika byla propagována a vychvalována široko daleko.
KDE JE TEDY PROBLÉM?
Tato politika je dost krátkozraká. Dokud do země proudil zahraniční kapitál skupující státní majetek, byl dostatek dolarů na udržení pevně vázaného pesa v oběhu. Ale když už nebylo dál co privatizovat, dolary přestaly přicházet. Argentinská ekonomika se ocitla na šikmé ploše a od té doby postupně sklouzávala až k bankrotu. Kapitál začal ze země, která předtím zrušila všechny bariéry jeho toku, nezadržitelně unikat a zahraniční rezervy se tenčily. Jednoduše řečeno byl majetek v celé zemi „vytunelován”.
ARGENTINSKÁ KRIZE
Stát neměl žádné finanční prostředky a tak si opět musel půjčit u MMF a od soukromých věřitelů (celkem 40 miliard dolarů). MMF ale půjčku podmínil úspornými opatřeními a Argentině v podstatě vzkázal: „My vám půjčíme, ale musíte si dát svoji ekonomiku dohromady, a to podle našich rad a zkušeností.” Tyto „rady”, kterými byla půjčka podmíněna jsou tzv. úsporné balíčky – to je výrazné omezení státních výdajů na zdravotnictví, školství, zemědělství, sociální oblasti atd. A to je právě největším (prakticky jediným) a tvrdě kritizovaným „lékem” MMF.
– pokračování –
Zdroj: http://www.czechfreepress.cz/svet-kolem-nas/mmf-tri-pismena-ktera-meni-svet.-dil-2.html
