Centrální banky se vrhly na zlato. Letos ho nahromadí 450 tun a dostanou se na nejvyšší stav od roku 1970. Obchodům nahrál zářijový propad cen žlutého kovu z 1900 dolarů na téměř 1500 dolarů za troyskou unci, od ledna přitom ceny nepřetržitě rostly. Rekord si připsalo třetí čtvrtletí. Jak informovala ve své čtvrtletní zprávě nezisková asociace World Gold Council, centrální banky si od července do září pořídily 148,4 tuny zlata. Do konce roku si podle asociace přikoupí dalších 90 tun.

ilustrační foto
Národní banky začaly s masivními nákupy zlata v roce 2010 kvůli vyostřujícím se ekonomickým problémům ve světě. Předtím se dvě desetiletí žlutého kovu naopak zbavovaly. Cena zlata stoupá jedenáctým rokem po sobě, celkově za tu dobu vzrostla o 600 procent.

Za poslední rok se tak zvýšila i hodnota zlata, které drží v devizových rezervách Česká národní banka. A to z 547 milionů dolarů na 682,8 milionu ke konci října. To je nárůst o čtvrtinu, který zhruba odpovídá vývoji cen zlata a kurzu koruny. Zlato se na českých devizových rezervách podílí necelými dvěma procenty.

World Gold Council neprozradila, která centrální banka nakupovala nejvíce. „Prudký příklon nových uchazečů svědčí o přání zvětšit rezervní polštář,“ uvedla diplomaticky. Veřejným tajemstvím je, že poptávku po zlatě táhnou rychle se rozvíjející ekonomiky jako Čína a Indie. Jejich centrální banky se snaží diverzifikovat své devizové zásoby.

Zájem o zlato, který potvrdila čísla World Gold Council, vyhnal cenu této komodity znovu na 1800 dolarů za troyskou uncii. Včera, po zveřejnění výsledkové zprávy, však přišlo oslabení na zhruba 1740 dolarů.

Čtěte také: USA, Francie a Británie měly zálusk na německé zlato. Kvůli Řecku

Hlad po zlatě nezachvátil pouze centrální banky. Nahoru jde poptávka od investorů do fyzického zlata i „zlatých“ ETF fondů. Celková poptávka dosáhla ve třetím kvartále 1,054 tisíce tun v hodnotě 57,7 miliardy dolarů. Meziročně skočila o šest procent.

Investiční nákupy vystřelily o 33 procent na 468 tun. Vyjádřeno v dolarech dosáhly rekordu 25,6 miliardy (loni to bylo 13,9 miliardy dolarů). Analytik WGC Marcus Grubb uvedl, že investiční poptávka po zlatě bude dále pokračovat jak z Evropy, kde je motivována strachem investorů z prohlubování dluhové krize, tak z Číny a Indie, kde se lidé chrání před vysokou inflací.

Klesl naopak zájem od klenotníků, zmenšil se o desetinu. Na tom se podepsala hlavně Indie se čtvrtinovým propadem, kterým vyklidila premiantskou pozici Číně.

Zdroj: http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/centralni-banky-skupuji-zlato-718254