Hrůzostrašná vražda vyděsí 21. září 2001 celý Londýn, a potažmo celou Anglii. Poblíž mostu Tower Bridge je zachycena v Temži mrtvolka šestiletého dítěte. Chlapec nese na první pohled stopy nebývalého násilí a také pravděpodobného sexuálního zneužití. Již první z vyšetřovacích verzí hovoří o tom, že chlapec byl zřejmě obětí nějakého děsivého rituálu. Vyšetřovatelé jsou zmatení – takový druh vraždy ještě neřešili. Navíc umučené dítě nikdo nepostrádá. Odkud vlastně nebohý chlapec pochází?
Pocity nepopsatelné hrůzy střídá konečná úleva. Je konec utrpení, které pro malého černouška přichystal gang pomatených afrických delikventů. Jeho tělu však nedají pokoj ani po smrti a nepěkně ho zohaví. Když je dílo dokonáno, je třeba zbavit se důkazů. K tomu má vrahům posloužit londýnská řeka Temže. Chlapcovy ostatky mají skončit v Severním moři napospas krvelačným žralokům, kteří svými ostrými zuby zahladí všechny stopy. Plán zrůdných tyranů se ale zhatí… Podaří se poskládat všechny dílky složité mozaiky o rozkrýt tak pozadí hrůzostrašného činu?
Proč nikomu neschází?
Když je v chladných vodách Temže nalezeno Adamovo torzo (jméno mu přidělily úřady – pozn. red.), je téměř svlečené. Chlapec má na zbytku těla pouze oranžové šortky, které visí zachycené na trupu. Hlava i všechny končetiny chybí úplně! Oběť má kromě stop perverzního násilí také odejmuty některé z orgánů, což ukazuje na nebývalý projev snad sadistického pedofila. Pátrání po rodině malého Adama se od začátku ukazuje jako marné. Chlapce nikdo nepohřešuje a na popis těla nikdo nereaguje. Policie začíná upadat do bezradnosti. Jedinou stopou pro muže zákona zůstává hochova barva kůže. Mladí Afričané jsou do Velké Británie často přiváženi pro místní muže, kteří trpí virem HIV. Tito nemocní prý totiž bláhově věří, že pohlavní styk s neposkvrněným dítětem je strašlivé nemoci zbaví. Byl tedy i Adam obětí člověka stiženého tímto virem?
Umučená dívka cennou indicií
Nejen nesmyslná zneužití ve jménu pochybných léčebných praktik patří mezi zločiny, které musí černé děti na Britských ostrovech zakoušet. Pouhý rok před hrůzným nálezem malého Adama řeší policie případ vraždy osmileté Victorie Climbié (1991–2000). Tato nebohá černošská dívenka původem z Pobřeží slonoviny je obětí vlastní rodiny, která ji utýrala v únoru 2000. Na jejím těle je celkem 128 poranění a jizev! Victoriina vlastní teta Marie-Thérèse Kouao (*1956) a její britský milenec Carl Manning (*1972) děvčátko mučí ve jménu očištění dětské duše od domnělé posedlosti Satanem. Není divu, že malá Victorie kruté způsoby, jako je bití řetězem od jízdního kola, polévání vařící vodou či zavírání do igelitového pytle, nemůže dlouho vydržet. Vrahové nezletilé jsou nakonec odsouzeni britskými soudy na doživotí. Právě tento případ, který s kauzou malého Adama zdánlivě nesouvisí, však přivádí policisty na stopu, která by mohla vést do světa nadpřirozena!
Kosti vedou do Nigérie
Od dohadů není často daleko k důkazům. Britská policie však i několik měsíců po nálezu těla netuší, odkud vlastně černošský chlapec pochází. K odhalení jeho původu má jako krajní možnost posloužit nová metoda, která zkoumá pozůstatky oběti. K tomu mají dopomoci radioaktivní izotopy obsažené v kostech. „Adamovy kosti byly analyzovány v naději, že jejich obsah může rozhodnout o jeho geografickém původu. Podle vědců vše, co člověk zkonzumuje, nese stopy z půdy, kde je vypěstována plodina, nebo chováno zvíře. Odebrané vzorky byly konfrontovány se vzorky půdy z různých končin světa. Vědci nakonec určili, že Adam pochází z Nigérie,“ vypráví hlavní vyšetřovatel krvavého případu Will O’Reilly. Zástupci londýnské metropolitní policie se proto neprodleně vydávají do této západoafrické země, aby se pokusili zkontaktovat příbuzné zavražděného chlapce. Jejich snaha je však marná. Přes masivní kampaň, důkladné pročesávání seznamů pohřešovaných i kontroly místních základních škol se identitu malého Nigerijce odhalit nedaří.
Smrt v jedovém oblouznění
Jistý úspěch Britové zaznamenají při důkladné analýze obsahu zbytků v žaludku oběti. Malý Adam totiž před svou smrtí pozřel kromě běžného britského jídla také prazvláštní koktejl. Je zjištěno, že mix látek v chlapcových útrobách se užívá při zakázaných afrických rituálech! Základem pro rituální nápoj je přitom prudce jedovatý kalabarský bob. Vlastnosti a účinky této nebezpečné rostliny popisuje známý český botanik František Polívka (1860–1923): „Bob kalabarský jest domovem v tropické západní Africe, zvláště v Guineji. Ze semen jeho připravují domorodci jed, jímž natírají šípy, aby zhoubněji působily. Mimo to dávají někteří kmenové při ‚božských soudech‘ jedovatá semena pozříti obviněným.“ Překvapivé zjištění je pro policisty v neobyčejně temném a zamotaném případu novým motorem k rozuzlení záhady. Kdo mohl podat chlapci tento smrtící driják a proč?
Je původcem zla Joruba kult?
Když už se zdá, že případ opět uvízne na mrtvém bodě, objeví se nový svědek. V červenci roku 2002 se britské policii přihlásí nigerijská žena, která právě přijela do Velké Británie z Německa. Neustále opakuje, že utekla před lidmi z Joruba kultu (extrémní sekta etnického národu Jorubů uctívající kult voodoo – pozn. red.), který prý praktikuje rituální vraždy. „Vím, že Adam, jak ho nazýváte, byl zavražděn v Londýně svými rodiči,“ oznamuje šokovaným vyšetřovatelům. Ještě větší překvapení však na ně čeká v bytě, který nejmenovaná žena obývá. Mezi jejími osobními věcmi jsou totiž nalezeny šortky, které jsou totožné s těmi, jež na sobě měl i zavražděný Adam!
Spousta stop, DNA ale nesedí
Policejní dohled nad ženou přivede během krátké doby muže zákona k jinému nigerijskému občanovi žijícímu ve Velké Británii jménem Kingsley Ojo. Smyčka se pomalu uzavírá v okamžiku, kdy u Oja probíhá domovní prohlídka. Podle předpokladu je v jeho domácnosti nalezeno mnoho rituálních předmětů a také stopy dětských tkání. Těsně před pomyslným vrcholem se však policisté ocitají opět na začátku. DNA nalezená v domě podezřelého se totiž neshoduje s DNA zavražděného Adama. Přesto je Ojo obviněn z trestného činu obchodování s dětmi a v roce 2004 je na čtyři roky uvězněn. Vrazi malého Adama však stále unikají. Zůstane jejich identita skryta před spravedlností napořád?
Žádný Adam, ale Ikpomwosa
Po několik let se pak zdánlivě neděje nic. Policie i nadále prověřuje možné podezřelé, když pak na počátku roku 2011 zavedou stopy policisty k nigerijské občance Joyce Osiagede, která žije ve Velké Británii. Po sérii úvodních výslechů je tato žena černošského původu vzata do vazby a pomalu se začíná hroutit. Nakonec je nucena přiznat, že s Adamem má blízkou osobní zkušenost! „Ano, znám to dítě dobře. Ve skutečnosti se nejmenuje Adam, ale Ikpomwosa. Starala jsem se o něj rok při pobytu v Německu. Pak jsem odjela do Velké Británie, ale už bez něj. Podíl na jeho smrti odmítám, nemám s ní nic společného,“ zapřísahá se vyděšená Osiagede. Kauza, která má od začátku velkou publicitu, se okamžitě stane hlavním trhákem britské televize ITV. Prostřednictvím její moderátorky Ronke Phillips se pak Osiagede odhodlá a ukáže první a jedinou existující fotku malého Adama, respektive Ikpomwosy. Bude to právě tato stopa, která dovede spravedlnost k rozuzlení případu?
Jestli promluvíš, zemřeš!
Pozornost se díky vyšetřování dále upírá k muži s tajemným jménem Bawa. Právě toho jmenuje i podezřelá Osiagede s tím, že se jí měl přiznat k chlapcově vraždě. Pokud prý ale ona sama promluví, zemře. Zlomená žena však už zřejmě nemá co ztratit. Policistům ještě před úplným zhroucením sdělí, že malý Ikpomwosa zemřel při „vodním“ rituálu. Co tím má na mysli, to je do dnešních dnů předmětem dohadů. Kriminalisté však mají další stéblo, kterého se mohou chytit. „Bez jmen vrahů se nedá příliš pohnout z místa. Takže to je zásadní výchozí bod pro nás a ten by nás měl vést konečně k těm, co ho zabili,” poznamenává hlavní vyšetřovatel případu Will O’Reilly. Podezřelí devianti však zatím stále unikají! Loví si snad na černém kontinentě nové oběti?
Voodoo ve zkrvaveném plášti?
Nejnovější hypotézou, proč musel chlapec tak strašlivě zemřít, je kombinace voodoo rituálu černé magie a tzv. medicínské vraždy. Tyto hrůzné zákroky se provádějí především právě v Africe. Jsou při nich zabíjeny malé děti, které slouží jako objekty k uzdravování bezvýchodně nemocných. Části jejich těl se pak stávají součástí léčebných technik za pomoci náboženských, ale také čarodějnických prvků. Nezodpovězenou otázkou však zůstává, kdo je Ikpomwosovým vrahem, nebo vrahy. Uplynulo již deset let od doby, kdy bylo torzo malého Nigerijce vyloveno z Temže, a jména viníků jsou stále neznámá. Jak je možné, že se do dnešních dnů nepodařilo najít chlapcovy rodiče? Jsou snad i oni obětí rituálního šílenství nemilosrdných hrdlořezů?
Zdeněk Pospíšil
Vúdú (pod vlivem angličtiny psáno také voodoo, francouzskou transkripcí vodou) je synkretistické náboženství pocházející z karibského státu Haiti, který se také nazývá Sevi Lwa, „služba lwa“. Obsahuje v sobě především prvky polytheistické tradice západní Afriky (hlavně náboženství vodun) a římského katolicismu. Je však také ovlivněno náboženstvím indiánských kmenů Karibů a Arawaků, svobodným zednářstvím, martinismem a dílem Eliphase Léviho. Obvykle je praktikováno zároveň s katolickým křesťanstvím, ale získalo…
