Armáda chce mít možnost tak jako policie, vypnout mobilní sítě…

Už nejméně dvanáctkrát letos policie na některých místech v Česku takzvaně shodila komunikační sítě, například kvůli hrozbám výbuchů. Tato možnost se zalíbila i armádním činovníkům.

Ti si podle informací Práva brousí zuby na jednu z pravomocí, která dosud patří výhradně policii. Rádi by získali zákonnou možnost rušit telefonní, datový a radiokomunikační provoz, který zajišťují zejména mobilní operátoři. S nápadem už počítá novela zákona o ozbrojených silách vypracovaná Vondrovým ministerstvem obrany. Předlohou by se příští týden měla zabývat vláda. Už v minulosti měly obdobný apetit české zpravodajské služby, ale politici jim opakovaně odmítli takovou pravomoc svěřit.

Nefungující mobily ohrozí zdravotníky

Důvod je prostý: shození sítí je sice na jednu stranu efektivní způsob, jak zabránit ztrátám na majetku i lidských životech v případě, že třeba někdo chce odpálit výbušninu prostřednictvím mobilu, na druhé straně může v moderním světě znamenat problém. V dané chvíli totiž v určitém místě přestane fungovat spojení, včetně toho, které mohou potřebovat záchranáři. I proto se mnohým politikům i odborníků nezamlouvá, že by takovou pravomoc měl vedle policie mít ještě někdo jiný. „To tedy absolutně nechápu, k čemu by armáda takovou kompetenci měla mít,“ řekl Právu místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS). Podle něj je třeba zacházet se shazováním sítí velmi obezřetně. To naznačují i zkušenosti policie. Např. za letošní půlrok se k takovému kroku odhodlali policisté dvanáctkrát. Bylo to ve chvílích nalezení podezřelých předmětů třeba v obchodních centrech, kdy hrozilo nebezpečí výbuchu. Z policejní statistiky vyplývá, že elektronické sítě v daném místě nefungovaly půl hodiny.

Vzácnou názorovou shodu našel tentokrát Vidím i s bezpečnostním expertem soc. dem. Jeronýmem Tejcem. „Není žádný důvod, aby se takto zásadní pravomoc dávala armádě, stačí, že ji má policie,“ řekl Právu Tejc. Dodal, že policii v tomto smyslu kontrolují poslanci, v případě armády by to neplatilo.

Armáda chce cvičit s rušičkami pro Afghánistán

Vojáci přitom mají jasno: jako důvod k získání takové kompetence uvádějí, že potřebují v Česku cvičit s rušičkami, které je mají ochránit zejména v Afghánistánu. Jinak to hodnotí např. bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, bezpečnostní expert Andor Šándor. „Shozením sítí můžete napáchat dost škody,“ řekl Právu s tím, že sice chápe potřebu výcviku vojáků, nicméně ta se dá provádět i v součinnosti s policií. Šándor nadto připomněl, že rušičky nepomohly ani třeba při poslední tragédii, kdy v květnu v afghánské provincii Wardak najelo české armádní vozidlo na výbušné zařízení, přičemž zemřeli dva lidé. A armádní požadavek se hrubě nelíbí ani Českému telekomunikačnímu úřadu, který má elektronické komunikace na starosti. „Není vzato v úvahu, že rušením mohou být negativně ovlivněny, případně vyřazeny z provozu i další služby a aktivity netelekomunikačního typu (služby zdravotní péče, bankovní služby apod.), ale i neveřejné telekomunikační sítě (např. sítě Policie ČR, ministerstva vnitra, dopravních nebo energetických společností),“ napsali v rámci připomínkového řízení ministerstvu obrany odborníci z ČTÚ. Původní verze novely zákona počítala s tím, že rušení by přicházelo v úvahu jen kvůli zkouškám rušiček. Po nesouhlasných připomínkách ale armáda přitvrdila. Rušit provoz by chtěla „v rámci plnění svých úkolů“. Tedy za stejných podmínek, jaké má policie.

Naďa Adamičková, Marie Königová, Právo