100 let od výbuchu Tunguského meteorituFoto: Petr Sobotka
V červnu 1908 pozorovaly stovky lidí nad centrální Sibiří úkaz, který nikdy v životě neviděli. Neznámé jasně zářící těleso přelétlo přes oblohu a na obzoru vybuchlo. Země se výbuchem zachvěla, domy se otřásly, lidé spadli na zem, obrovský chuchvalec prachu zahalil nebe. Události se začalo říkat Tunguský fenomén nebo katastrofa.
První dráha Tunguského meteoritu sestavená v polovině dvacátých let ze svědeckých výpovědíFoto: A. V. Voznesenský
Záhadný objekt na obloze
K události došlo 30. června 1908 nad řekou Podkamenaja Tunguska asi 75 km severně od města Vanavara a 700 km severozápadně od známého jezera Bajkal. Po sedmé hodině ranní už je zde v tomto ročním období denní světlo, lidé tedy byli vzhůru a celý jev viděli. Nejprve na obloze spatřili velmi intenzivní světlo, jako by se na ní rozzářilo druhé Slunce. Objekt byl tak jasný, že se do něj nešlo přímo dívat, protože z toho bolely oči.
Pohyboval se od jihovýchodu k severozápadu a proletěl v atmosféře dráhu zhruba 1000 km dlouhou. Zanechával při tom za sebou prachovou stopu. Pohyb neznámého tělesa provázely zvukové efekty – burácení, protože se pohybovalo nadzvukovou rychlostí. Let meteoru byl viditelný a slyšitelný na území o průměru asi 1500 km.
Výbuch meteoritu nad povrchem ZeměFoto: NASA
Daleký dosah výbuchu
Když těleso zmizelo na obzoru, ozval se výbuch. Na konci své dráhy tak objekt explodoval asi ve výšce 5 až 10 km nad sibiřskou tajgou. Nad místem detonace se vytvořil veliký ohnivý sloup plný prachu a dýmu. To ale nebylo všechno. Obrovská tlaková vlna až ve 75 km vzdáleném městě Vanavara vyrazila skleněná okna, lehce poškodila domy, ohlušila a porazila některé stojící lidi.
Tlaková vlna byla horká, v místě pod výbuchem zapálila velký požár a lidi bolestivě pálila až na vzdálenost desítek kilometrů. Jeden svědek dokonce tvrdil, že na něm zapálila oděv. Žádné zprávy o úmrtí osob naštěstí hlášeny nebyly. Vesmírné těleso také způsobilo poruchy v magnetickém poli Země, které zaznamenala ve vzdálenosti 900 km od místa výbuchu stanice v Irkutsku. Poruchy se objevily 3 minuty po explozi a trvaly 4 až 5 hodin.
Oblast, ze které byl vidět výbuch Tunguského meteorituFoto: W. Sullivan
Zemětřesení
Obrovské exploze si nevšimli jen lidé v nejbližším okolí. Jeho následky zaznamenal celý svět. Už tehdy byly na Zemi rozmístěny seismické stanice, které v místě výbuchu zaznamenaly zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice. Pozdější analýzy těchto záznamů umožnily stanovit přesný okamžik exploze na 7 hod 13 min a 35 sekund a odhadnout energii exploze na tisícinásobek atomové bomby svržené na Hirošimu. Výbuch také vygeneroval nízkofrekvenční zvukové vlny s frekvencemi od 3 mHz do 30 mHz, které byly zachyceny šesti stanicemi v Anglii.
Fotografie z jasné noci 30. června 1908 pořízené bez blesku. a) Armagh (Irsko), b) Greenwich (Anglie), c) Tambov (Rusko). Na snímku d) je irkutská observatoř v počátku 20. století.Foto: Félix de Roy
Světlé noci
Kvůli obrovskému množství prachu, které se po výbuchu dostalo do atmosféry, byla následující noc na většině Evropy neobyčejně světlá. Ze svědeckých výpovědí plyne, že se v noci dalo fotografovat i bez blesku a že se daly číst noviny. Některé fotografie z té noci se dochovaly dodnes. Zajímavé bylo zbarvení oblohy, která podle popisu některých lidí měla odstíny bílé, růžové, oranžové, přes zlatou, červenou až po zelenou.
Dobové důkazy chybí
Vědci dodnes litují, že neexistují žádná dobová věrohodná měření celé události. Je ale třeba si uvědomit, že k výbuchu došlo nad velmi řídce obydlenou oblastí a nejbližší velké město Vanavara má i dnes jen 3000 obyvatel. Před sto lety žili v okolí výbuchu většinou jen kočovní lovci a ti neměli žádnou techniku na pořizování zvukových nebo obrazových záznamů. Stejně tak jejich svědecké výpovědi je třeba brát s určitou rezervou, obzvláště proto, že se jich první vědecká výprava důkladně vyptávala 19 let po události. Nedostatek přesných údajů vedl a stále vede k různým spekulacím, které vysvětlují výbuch po svém – od výbuchu zásob metanu, přes zapálení hejna komárů až po pád UFO. Vědecký svět dává v drtivé většině přednost pádu planetky nebo komety.
