V historii byly několikrát zaznamenány tajemné případy lidí, kteří náhle doslova zmizeli a pak se stejně tak znenadání objevili na úplně jiném místě. Badatelé v souvislosti s těmito nevysvětlitelnými událostmi hovoří o skocích v čase nebo o prolínání dimenzí. Na světě údajně mají existovat místa, která jsou branami do jiných rozměrů, takzvanými mezerami v kontinuitě časoprostoru. Je možné, aby člověk vstoupil do jiné dimenze?
Opravdu je možné, že by na světě mohla existovat místa, na kterých lze jednoduše skočit do jiné dimenze? Tento fenomén, který je oblíbeným tématem sci-fi tvorby, zkoumá za svého života původem anglický spisovatel a záhadolog Ivan Terence Sanderson (1911–1973). Ten tvrdí, že během svého výzkumu dal dohromady celkem dvanáct míst na Zemi, kde byl záhadný fenomén skoků v čase a mizení lidí pozorován. Zajímavé je, že deset z těchto dvanácti míst leží na 30. a 73. stupni zeměpisné délky. Je tato zvláštní shoda jen náhodná? Sanderson razí názor, že oněch dvanáct míst, na nichž údajně někdy v minulosti byla zaznamenána tajemná zmizení osob, jsou takzvané černé díry. Nemají však nic společného s černými dírami ve vesmíru. Údajně má jít o oblasti, kde je narušena kontinuita časoprostoru a vzniká zde jakási mezera, kterou lze prostoupit do jiné dimenze.
Oříšek pro renomované vědce
„Sanderson rozvinul na základě svých studií teorii, že se lidé na některých místech světa vnoří do jiné dimenze a zmizí,“ přibližují v knize Největší záhady světa – Neobjasněné a tajemné události a jevy němečtí autoři Herbert Genzmer (*1952) a Ulrich Hellenbrand (*1973). Jsou takové úvahy příliš odvážné? Vždyť i kvantová fyzika, seriózní vysoká věda, se domnívá, že vedle sebe může souběžně existovat hned několik světů, několik rozměrů, o nichž nemáme ani potuchy. Vědci se touto nesmírně složitou problematikou zabývají na racionální úrovni, nejde tedy jen o nějaké prázdné fantazírování senzacechtivých záhadologů. „Od dob Einsteina nepohlížejí badatelé na třídimenzionální prostor a čas odděleně, spatřují v nich dva aspekty čtyřdimenzionálního časoprostoru,“ připomínají Genzmer a Hellenbrand postoj učenců.
Zmizení v zemi Tuaregů
Nejtajemnější z oněch dvanácti míst, jejichž výjimečnost Sanderson zastává, se má nacházet v nehostinné a špatně přístupné oblasti kmene drsného kočovného národa Tuaregů v rozlehlé africké poušti Sahaře. Lokalita, o níž badatel mluví, je kočovníkům známá v překladu jako „země písečných dun, odkud není návratu“. Vychází toto tajemné pojmenování z nějakých paranormálních zkušeností Tuaregů, nebo je vysvětlení daleko prozaičtější a odkazuje jen na nepopiratelnou nelítostnost zdejší pouště? Příchozí cizinci jsou od nepaměti varováni před vstupem do tohoto prostoru. Údajně se zde člověk může beze stopy navždy ztratit! V této oblasti také dochází k poruchám kompasů způsobeným magnetickými anomáliemi. Je tady skutečně jakási brána do jiné dimenze, nebo zmizení mohou souviset právě s oním zmatením kompasu, které v poušti bezpochyby může mít fatální následky?
Zase ten magnetismus
Zvláštní působení magnetismu by údajně mohlo souviset s otázkou prolínání dimenzí. Podivně zvýšená magnetická aktivita je totiž zaznamenána, stejně jako v oblasti Tuaregů, i v okolí britského městečka Knowsley u Liverpoolu. Také zde se měla odehrát velmi tajemná událost. V roce 1990 místní obyvatelé nemohou uvěřit svým očím. Na obloze nad městem prý přelétá osm nacistických bombardérů. Lidé se pokoušejí zjistit jejich původ, ale bezvýsledně. V danou dobu neprobíhalo žádné cvičení ani nic podobného. Zdá se, že o letadlech nikdo nic neví. Se záhadou pohne (nebo ji spíš ještě více zaplete) až historik letectví Andrew MacLachlan. Ten ze starých záznamů zjistí, že 13. srpna roku 1940, v době, kdy zuřila 2. světová válka, nad Knowsley přelétávaly bombardéry německých vzdušných sil Luftwafe. Piloti vedení kapitánem Johanem Rauem prý tehdy chtěli svrhnout nálože na továrnu, kterou pod sebou uviděli, ale zablokoval se jim mechanismus otevírání dvířek od nosičů bomb. Ten se uvolnil až nad prázdným polem, kam tehdy bomby dopadly. V roce 1940 však na místě, které chtěli Němci bombardovat, žádná továrna nestála. Byla tam vybudována až mnohem později, v roce 1970. Co tedy piloti vlastně viděli?
Mohou se časy prolínat?
Nad Knowsley se údajně podle pamětí německých letců ochladilo, což však muži přisuzovali změně počasí. Možná to ale vůbec nebylo počasím. Nabízí se totiž vysvětlení, že v roce 1990 se lidem v Knowsley naskytla příležitost pohlédnout do minulosti, a v roce 1940 pod sebou němečtí piloti naopak zahlédli budoucnost. Probíhá snad minulost, budoucnost i současnost paralelně? Může nad Knowsley být nějaká mezera, která za určitých okolností umožňuje prolínání časů? Takové teorie znějí sice velmi fantaskně a neuvěřitelně, stejně tak nevysvětlitelné je ale to, co měli údajně vidět obyvatelé městečka nebo Němci za války. Dochází u Knowsley k lokální časové diskontinuitě?
Jsou hrady cestou jinam?
Jako o bránách do jiných dimenzí se často hovoří o starých hradech a zámcích. U nás se například v této problematice připomíná hrad Houska na Kokořínsku a zdejší legendy o průchodech do jiných světů. Také na tajemném hradě Trosky v Českém ráji je prý možné překonávat hranice mezi různými rozměry. Otázkou ovšem je, jestli se v hradech, které byly stavěny na pečlivě vybraných místech, skutečně může ukrývat nějaká mimořádná síla, která by umožňovala mezidimenzionální cestování. Nejde snad jen o vymyšlené pověsti, kterých je kolem každé staré stavby požehnaně?
Tajemství vojáka z Manily
Na různých místech světa jsou zaznamenány případy osob, které náhle zmizely a znovu se objevily na úplně jiném místě. Existuje pro něco takového logické vysvětlení, nebo tyto konkrétní příběhy jen potvrzují časoprostorové skoky? Případ vojáka z Manily, který se odehrál v 16. století, bývá označován za důkaz existence takovéhoto paranormálního cestování. Píše se říjen 1593 a v dnešním hlavním městě Mexika, Ciudad de México, probíhá na náměstí před palácem výměna stráží. Vojáci si náhle všimnou podivného cizího vojáka, který stojí na stráži a je oblečen do docela jiné uniformy, než je ta jejich. Cizinec údajně vypadá značně zmateně a na otázku, co na místě pohledává, odpoví, že se jmenuje Gil Perez. Vykonává prý guvernérský rozkaz a střeží místodržitelský palác v Manile (hlavní město Filipín). Muž údajně ví, že očividně není v Manile a že vše vypadá úplně jinak. Prý se ale odehrálo něco nevysvětlitelného. Když šel po dvoře manilského paláce, z ničeho nic se měl ocitnout tam, kde jej vojáci našli.
Ukáže se pravda?
Zmatený cizinec vysvětluje, že nevěděl, co se s ním děje, a tak zkrátka zachoval klid, uposlechl rozkaz a dál dělá svoji práci. Přidává také horkou novinku, že tehdejší španělský místodržitel Filipín, Jeho výsost don Gómez Pérez Dasmariñas (1519–1593), byl předešlý den zabit ranou sekery do hlavy. Asi nebude překvapením, že je za svá slova považován za blázna a i přes své protesty zavřen. Mexičané nevědí, co si mají o zvláštním muži myslet. Podrobují jej výslechům, podezírají ze spolčení s ďáblem, ale Filipínec stále opakuje stejný neuvěřitelný příběh. Až za dlouhé dva měsíce se s jednou vojenskou filipínskou lodí dostane do Mexika zpráva, že Pérez Dasmariñas skutečně zemřel. Potvrdí se tak slova tajemného Filipínce.
Jedním krokem z Filipín do Mexika?
Někteří vojáci z této lodi jsou schopni dokonce identifikovat svého uvězněného kolegu. Ujišťují věznitele, že se skutečně ještě den předtím, než byl zatčen, nacházel v Manile, a že nic z toho, co stále dokola říká, není lež. Vysvětlení, jak se filipínský voják do Mexika mohl dostat, ale nemají. V 16. století je technicky naprosto nemožné přepravit se přes noc z Manily do tisíce kilometrů vzdáleného Ciudad de Méxiko. Jak se zde tedy Gil Perez ocitl? V Mexiku jej spousty lidí viděly krátce nato, co byl naposledy spatřen v Manile. Očití svědci tedy dokazují, že jeho slova nejsou výplodem chorého mozku. Může být Perezova jakkoliv šíleně znějící výpověď pravdivá? Skutečně se muž jedním krokem neznámo jak přesunul z Filipín do Mexika? Vstoupil do nějaké zvláštní časoprostorové mezery, či se nějak záhadně dokázal teleportovat? Nikdy neobjasněný příběh vojáka z Manily, který ve své době vyvolal velké pozdvižení, však není jediným případem zvláštních zmizení a objevení osob.
Co čeká v neznámu?
Máme si připustit teorie, že v našem světě opravdu existují místa nebo oblasti, kde se prolínají různé dimenze a z důvodu nějaké poruchy nebo anomálie odsud lze vstoupit do neznáma? Co tam ale můžeme najít? Minulost, či budoucnost jako v Knowsley? Nebo tyto brány jen umožní přesun do jiné části světa jako u vojáka z Manily? Je těžko představitelné, že naše realita, v níž žijeme, není jediná, která se kolem nás odehrává. Můžeme ale jen proto prohlásit, že je to nemožné? Takové odvážné tvrzení by popřelo nejen výše popsané události, ale i celý výzkum kvantové fyziky v oblasti rozměrů.
Jitka Krulcová
