Všichni víme, že naše tělo potřebuje stravu, ale zapomínáme, že stravu potřebuje i naše duše, a ta bývá často zanedbávána. Mnozí si myslí, že jim stačí pouze to, čemu se naučili ve škole, takže někteří vezmou poučnou knihu do ruky snad jenom tehdy, když jdou na nějakou vzdělávací přednášku. Duševní stravování je také nutným pochodem jako stravování těla, avšak duši neuspokojíme jídlem jako tělo, které ho potřebuje, aby mohlo existovat. Dnešní doba přináší ve světě mnoho duševního hladu a lidé ho uspokojují vysedáváním v kinech, hostincích, kavárnách, zlé skutky se stávají potřebným adrenalinem…
Nepřítomnost duchovního světa v nás, se často projevuje úzkostmi a depresí. Duše je vyprahlá, chybí ji uspokojující informace, které by ji naladily do lepší formy, což nutně vede k psychické zátěži, jež vyúsťuje v úzkost a psychické deprese, které jsou příčinou rozvoje nemocí, protože chybějící životní fluidum je slabé pro fungování orgánů. Nemoc, zvláště pak závažná duchovní stres tyto potíže více zvyšuje. Víra a duchovní znalosti však mohou přispět k uzdravení a zmírnění či odstranění duševního stresu a napětí, které vstřebává naši životnost a zasahuje všechny orgány fyzického těla. Proto životními zvraty nejvíce prochází lidé, kteří jsou duchovně neznalí a na sobě duchovně napracují. V životě člověka se nemusí objevovat mnohé problémy, když se začne o duchovní učení zajímat, protože dojde k poznáním, které obohatí jeho myšlení a tím nasytí duši. Důkazem může být, že např. mniši, kazatelé, faráři a jiní, jež měli duchovní znalosti, snášeli politické tresty ve věznicích za minulého režimu vždy daleko snadněji a byli duchovnímu rádci všem, kteří to snášeli velice těžce a špatně.
Stres a my
Stres z angl.”strain” znamená “syndrom napětí” a je pravou příčinou všech nemocí Při trvajícím stresu nastává celkové vyčerpání, neboť organismus není schopen se dále na situaci adaptovat. Stres způsobuje únavu, depresi, přejídání a emoční problémy. Tělo považuje stres za stav nouze a ohrožení. Patři do civilizovaného světa, zcela se jej nezbavíme. Stres nemusí mít jen negativní, škodlivé účinky, ale může mít také prospěšný vliv, protože nás nutí něco dělat a nepodávat se lenosti a marnivosti – tedy plnit své pracovní, rodinné a jiné povinnosti.
Krátkodobý stres v zásadě neškodí, pokud se často neopakuje a nepřechází ve stres dlouhodobý. Stres se v podobě toxinů ukládá hluboko v tkáních. Stres fyzický, emoční či mentální vytváří napětí snižující prokrvení a odděluje stresem postižené tkáně od životní energie a výživy. Buňky se snaží přežít. Nesprávný životní styl, strava a stres hluboce ovlivňují náš organismus a způsobují ukládání škodlivin ve tkáních a tím se vytvářejí podmínky pro nemoc. Po letech tento stav vyústí v různá chronická onemocnění, dokonce i v rakovinu. Bohužel, organismus reaguje na každou stresovou reakci tak, jako by šlo o “záchranu života”.
Lidé s vírou, určeným životním cílem a pozitivním přístupem snášejí překážky a stres podstatně lépe než ti, kdo přistupují k záležitostem chaoticky a pesimisticky. Také jedinci, kteří pravidelně meditují se vyrovnávají se stresem úspěšně. Například duchovně založení lidé vnímají smrt blízkého člověka samozřejmě se zármutkem, ale s vírou a tím stresová situace s menší intenzitou ovlivňuje jejich život. Stres vzniká často s neochotou přijímat změny a přizpůsobit se životním situacím. Stres ovlivňuje naši rovnováhu jen tak, jak to sami umožníme.
V některých situacích se mu nevyhneme, například při dopravní zácpě. V takovém případě bychom se měli se situací smířit, poslouchat rádio, hudbu, uvolnit se a nezneklidňovat se, že přijedeme někam pozdě apod. Jinak pouze podněcujeme vylučování stresových hormonů do těla, aniž bychom mohli situaci nějak ovlivnit. Na zvládnutí stresu se kromě naučeného přístupu (pozitivní přístup, motivace, meditace apod.) také podílí náš typ osobnosti.
Na základě mnoholetém sledování několika tisíc osob v 60.letech, rozšířili Friedman a Roseman dva typy osobností – tzv. typ A + B. Typ A je agresivnější osobnost, cílevědomá, ambiciózní, která jedná rychle, neodpočívá a sleduje své cíle. Projevuje se rychlou řečí, humorem na úkor ostatních, sebestřednost a výbuchy vzteku. Tento typ je 2x náchylnější na srdeční choroby a trpí častěji vysokým krevním tlakem a úmrtím než typ B. Typ B je klidnější, umí odpočívat a bere život méně vážně. Neprojevuje se tak soutěživě, hovoří rozvážně, umí se srdečně zasmát, soustředí se na dokončení jedné věci a projevuje větší trpělivost.
Často nás může hodně stresovat den po víkendu – pondělí, které bývá nejstresovanějším obdobím v týdnu. Pondělí ráno spousta lidí chodí do práce a nechutí jen proto, aby si udržela finanční příjem; v tuto dobu se objevuje nejvíce srdečních infarktů a dále mezi 10-14 hodinou, kdy máte nejvíce energie a jste náchylní k podrážděnosti nebo netrpělivosti.
Kořeny stresu
Stres je obvykle důsledkem něčeho, co se děje v naši hlavě, a ne toho, co potkalo naši tělesnou schránku. Prožíváme konflikt, ač si ho vůbec jsme vědomi.
Úzkost: Ta je spojena se znepokojením z budoucnosti a jde o obavy založené na domnělých představách, na tom, co neexistuje. Naše úsilí předvídat budoucnost a zároveň s ní zacházet jako s něčím ovladatelným a ovlivnitelným, je nevyčerpatelným zdrojem úzkosti.
Pocit viny: Druzí se často snaží vyvolat v člověku pocit provinilosti tím, že jej činí zodpovědným za svou špatnou náladu – jedná se obvykle o různé vnitřní výčitky, například: “Určitě jsi dnes nemusel dělat to…; Jak to, že jsi utratil tolik peněz…” apod. Ať už jsme je tyto výčitky vyvolali my nebo druzí, pocity viny představují závažné příčiny stresu, které poškozuje obranyschopnost organismu.
Lhůty: Bez ohledu na to, zda si je stanovíme sami, nebo nám je vnutili jiní, s krátícím se časem vzrůstá napětí. Téměř v každém zaměstnání člověka tlačí lhůty, nebo nesplnitelné termíny, což je semeniště stresů.
Nuda: Je nuda příčinou stresu? Je, a v každém případě s ní něco budeme muset udělat, chceme-li se zbavit následků stresu z nudy. Jistě nás ale těší, že překonat nudu je snadnější, než překonat nějaký problém. Stačí si jen udělat radost – koupit si pěknou věc, návštěva přátel, restaurace, flirt…
Ješitnost: “Ale já nejsem ješitný,” protestuje obvykle člověk. Stres obvykle nevychází z toho, co si o sobě myslíme my, ale z toho, co si o nás myslí druzí a my je podezíráme, že o nás mají špatné mínění. Nepříjemné bývá navíc zjištění, když se něco takového dozvíme – že nás mají za neschopné, nespolehlivé, za špatné atd. Vliv tohoto stresu lze neutralizovat třemi způsoby: předvídat takové situace a následky; dokázat si udržet jistou kontrolu; moci se alespoň částečně spolehnout na psychickou podporu druhých.
Ctižádostivost: Pokud jsou naše sny nejisté – “Chci být bohatý”, “Chci být mocný”, “Chci být slavný” a je to nesplnitelné nebo nedosažitelné v limitu, který chceme, lze počítat s tísnivými pocity.
Žádostivost Sečteme-li lakotu a závist se žádostivostí, spustíme v duši pustošivé trio negativních stresů. Mnohé to dokáže oslepit a zbavit soudnosti. Vysoká míra očekávání vede k frustracím, není-li naplněna.
Frustrace: Cestou do zaměstnání uvázneme v dopravní zácpě, zasekneme se ve výtahu, někdo nás nevybíravými slovy zažene do kouta, čekáme-li “výslech” doma, v práci atd., jsou to frustrující zážitky. Jsou to ale naše pocity, protože vyvěrají z nás, druhého, že se kvůli tomu trápíme, to určitě nebude zajímat! Naopak se může radovat? Frustrace vede k depresím a deprese je hluboký stres a onemocnění celého organismu (tedy i fyzického těla). Když je hladina stresu vysoká a častá, rychleji člověk propadá frustracím. Poraďme si s jedním, druhé se vyřeší samo. Když nás něco nebo někdo rozčilí nebo frustruje, ve skutečnosti nereagujeme na dotyčnou osobu nebo na danou situaci, ale na své pocity týkající se té osoby či situace.
Negativní emoce: Stresem je také potlačování emocí – hněv, zlost, úzkost. Dlouhotrvající negativní emoce se nakonec projeví blokádou energetických center zvaných čakry. Jednoduše řečeno, v organismu je zablokována životní energie. Vnější stres se změní v nemoc. Stres více podpoříme kouřením, alkoholem, negativním myšlením, úzkostí, strachem, hněvem. Stres působí pozitivně jen tam, kde brání apatii a nečinnosti. Stres také tlumí tvorbu růstového hormonu, takže děti vychovávané ve stresovém prostředí například pomaleji rostou. Ideální obranou proti stresu je zklidnění (relaxace) a pohyb (cvičení, činnost).
Strach: Patří mezi stresovými faktory nejničivější. Máte strach z toho, co by se mohlo stát nebo mohlo přihodit, nikoliv z toho, co již je. Když se snažíte mít všechno a všechny pod kontrolou, jste puntičkáři, musíte-li mít vždycky pravdu apod., tak si vytváříte veliký stres. I běžný pesimismus vytváří v člověku stres, protože jej nakonec přivede k depresím, které nejsou opět ničím jiným než onemocnění celého organismu. Deprese mají kolem 60 příznaků, takže i únava, posedávání, polehávání, špatné spaní, tělesné obtíže, zvýšená podrážděnost, zhoršená paměť atd., může být projev deprese.
Životní události a míra stresu
Každý člověk se narodí s určitou mírou “adaptační energie”, kterou nelze doplnit. Stav může dospět k vyčerpání – tedy až k syndromu vyhoření. Američtí vědci Thomas Holme a Richard Rahe sestavili na základě 20 letého výzkumu tzv. stresovou tabulku – v bodových ohodnoceních, která ukazuje u lidí míru stresu při některých životních zatíženích. Životní změny, které se stanou v krátké době a je jich více, významně zvyšují riziko onemocnění, úrazů a dopravních nehod, lidé také více páchají sebevraždy, protože tímto je více zatížená psychika – čím vyšší zatíženost, tím hůře pro organismus. K pozitivním událostem naopak patří např. svatba, povýšení či dovolená a za negativní považují např. úmrtí druha nebo osoby blízké, k neutrálním faktorům patří zase setkání a oslavy. Bodové ohodnocení nezávisí na rase, vzdělání ani inteligenci.
ŽIVOTNÍ UDÁLOSTI POČET BODŮ pro životní změnu
1) Úmrtí partnera 100
2) Rozvod 73
3) Rozpad manželství 65
4) Uvěznění 63
5) Úmrtí rodinného příslušníka 53
6) Vážná nemoc, zranění 53
7) Manželství 50 – povinnosti vyplívající z manželství + hádky…
8) Výpověď ze zaměstnání 47
9) Odchod do důchodu 45
10 Zdravotní potíže v rodině 44
11) Těhotenství 40
12) Sexuální problémy 39
13) Narození dítěte 39 – starosti s péči o dítě
14) Změna zaměstnání 39
15) Změna financí 38
16) Úmrtí blízkého přítele 37
17) Vážné neshody s partnerem 35
18) Půjčka převyšující roční příjem 31
19) Neshody s příbuznými 29
20) Odchod dítěte z domu 29
21) Potíže se šéfem 23
22) Změna bydlení 20
23) VÁNOCE 12
24) Malé porušení zákona 11
A tak dále – vše je ohodnoceno až k 11 bodům, což je “Malé porušování zákonů”, z čehož je vidět, že např. běžné dopravní přestupky člověka asi nejméně tíží.
Jeden z každodenních stresových faktorů je finanční stres. Z výše uvedené tabulky lze vidět, že mezi prvními 15 se vyskytuje stres týkající se finanční stránky na 8., 14., 15. a 18 místě.
Výše uvedení vědci uvádí, že ke zjištění své situace by se mělo sečíst počet bodů ty událostí, které se v průběhu minulého roku člověka týkaly. Vyjde-li mu např. součet bodů vyšší než 150, znamená to 50% pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde ke změně jeho zdravotního stavu… ap.
Jak se vyrovnat se stresem
Stres působí destruktivně když nás dostává do nějaké nedobré situace. To okamžitě pocítíme na své psychice, protože centra v mozku, která jsou odpovědná za prožívání nálady, jsou spojena s centry pro regulaci hormonů a vegetativního systému. Proto při změnách nálady dochází často k pestrému obrazu tělesných potíží. Deprese znamená – že se jedná o hluboký stres, zároveň to znamená onemocnění celého organismu, nemůže být tudíž zdravé ani tělo – přetrvávající tělesné obtíže, bolesti hlavy, ochablost atd., bývají též i vedlejší příznaky zatíženého duševního stavu. Při tomto stavu se objevují myšlenky, které přicházejí na mysl a člověk nad nimi dále nehloubá. Přijímá je, aniž by uvažoval, zda jsou pravdivé nebo ne. Má prostě pocit, že pravdivé jsou a dále je logicky nerozebírá. Mají tendenci tvořit řetězce. Tyto myšlenky mohou být depresivní: “Nikdo mě nemá rád.”, “Nestojím za nic.”, “Proč já mám v životě takovou smůlu?”, “Co se stane, když se mi to nepodaří?…” Zahrnují negativní hodnocení sebe, negativní hodnocení okolností a negativní vize do budoucnosti.
Člověk by se naučit zbavovat stresu a nervového vypětí, ke kterému je náchylný.Procházky do přírody uklidňují mysl, výborné pro očištění od stresů jsou dechová cvičení a meditace. Přinášejí vyrovnanost, mohou dodat energii a životní sílu, rozšiřují psychické schopnosti a uvědomění. Meditace je naslouchání, kultivuje vnitřní vidění a psychické schopnosti, umožní dosáhnout vyššího stavu vědomí, pěstuje ukázněnost mysli a těla, napomáhá soustředění a dosažení klidu v mysli. Meditovat se dá i na dvě tři minuty, kdo se to naučí dokáže meditovat ve stoje v tramvaji. Nemusíte meditovat dlouho, postupem však můžete minuty přidávat. Uvidíte jak na tom se zdravím budete, obvykle nemoc člověka přinutí se zabývat tím, co by dříve nikdy nedělal. Meditace a meditační cviky jsou důležité relaxace.
