V románu Kdo chytá v žitě je údajně 332 sprostých slov a kletí
V roce 1885 se úspěšná americká spisovatelka Louisa May Alcottová veřejně obuje do Marka Twaina kvůli jeho románu Dobrodružství Huckleberryho Finna: „Pokud pana Twaina nenapadne psát o něčem lepším pro naši mládež, neměl by pro ni psát vůbec.“ Spisovatele to neodradí a ihned zdvihne hozenou rukavici.
Mark Twain všem kritikům ironicky vzkáže: „Cenzura vlastně říká dospělým, že si nemohou dát steak jen proto, že ho malé děti nesežvýkají.“ Naštěstí pro něj fanoušci románu nakonec převálcují jeho kritiky. Vydejte se s EPOCHOU za literárními skvosty, které neunikly hledáčku cenzorů.
Pojďme toho jezuitu sníst!
Kniha: Candide neboli Optimismus
Autor: francouzský filozof Voltaire
Poprvé vydána: 1759
Zajímavost: do roku 1768 používal Voltaire pseudonym doktor Ralph, takže se zpočátku nevědělo, kdo novelu napsal
Klasická satira osvícenského filozofa Françoise Marieho Aroueta (1694–1778), řečeného Voltaire, je mimo jiné parodií na učení německého filozofa Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1646–1716) o nejlepším možném světě. Ne nadarmo ji Voltaire publikuje jako „pseudopřeklad z němčiny“. Zesměšňuje tu snad všechny svaté instituce a pojmy té doby – armádu, církev, filozofy, a dokonce optimismus jako takový. Při hledání nejlepšího možného světa se Voltairův hrdina, naivní Candide, naopak setkává s nejhoršími tragédiemi, jaké mu svět může nabídnout. Každou z nich popisuje tak zmatečným způsobem, že jeho vyprávění působí jásavě a zároveň šokuje. Představte si takový britský komediální televizní seriál Monty Pythonův létající cirkus (1969–1974) v roce 1759!
Celnice zabavuje zásilku
Úřady v Paříži i Ženevě Voltairovu novelu po jejím vydání okamžitě zakazují. Přesto se jen během prvního roku prodá na 30 000 kopií, což z ní udělá dobový bestseller. Hláška z Candida „Pojďme toho jezuitu sníst!“ se okamžitě rozletí na všechny strany a stane se populární citovanou frází. Ještě v roce 1930 zabaví v USA celní úřad kopie Candida, zaslané z Francie na prestižní Harvardskou univerzitu! A v roce 1944 paradoxně požadují úředníci pošty, aby byl Candide stažen z objednávkového listu rozesílaného maloobchodníkům z nakladatelství Concord Books v USA. Dnes je klasická novela na předních místech seznamů doporučované literatury na středních školách a univerzitách.
Kdy černochům zbělá kůže?
Kniha: Dobrodružství Huckleberryho Finna
Autor: americký spisovatel Mark Twain
Poprvé vydána: 1884 ve Velké Británii a Kanadě
Zajímavost: televizní stanice CBS natočí v roce 1955 kvůli kontroverznímu pohledu na román jeho verzi pouze s bělochy
Na podzim roku 1884 nabídne Mark Twain (1835–1910), vlastním jménem Samuel Langhorne Clemens, román Dobrodružství Huckleberryho Finna několika vydavatelstvím v USA. Počáteční zděšení editorů je nabíledni: „Hemží se to tam sprostými slovy a slangem černochů! Je to urážlivé a nevkusné!“ Výraz „negr“, který se tu objeví 212krát, ale kupodivu zpočátku nikoho nešokuje. Pro puritánskou Ameriku je příznačné, že s vydáním knihy otálí, a tak vychází nejprve v prosinci 1884 v liberálnější Anglii a Kanadě. V USA vyjde teprve v únoru roku 1885. Mladé čtenáře nevybíravý slang v knize vůbec nepálí a pokračování celkem neškodné knihy Dobrodružství Toma Sawyera (1876) si rychle zamilují.
Brak do slumů?
Ne tak cenzoři. Veřejná knihovna ve městě Concord v Massachusetts knihu zakáže okamžitě po vydání. A důvod? „Je to nevkusné téma se sprostým primitivním jazykem!“ vykřikují moralisté. Příběh se odehrává kolem roku 1840, ještě před americkou občanskou válkou (1861–1865), která radikálně mění pohled na otroctví. Román sleduje postupné sbližování dospívajícího Hucklebarryho Finna a uprchlého jižanského otroka Jima během jejich plavby po Mississippi. Společná dobrodružství a nesnáze mezi nimi vytvoří pouto. Další dobový recenzent napíše: „Je to brak, který se spíš hodí do slumů, než aby ho četli inteligentní a vážení občané!“
Pokusy uhladit jazyk ztroskotají
Naštěstí ne všichni Američané jsou tak prudérní a v tisku se objevují i pochvalné recenze: „Je to nejostřejší satira předválečného hodnocení otroka. Finn, syn bezcenného opilého bělocha, má výčitky svědomí, když pomáhá negrovi na svobodu!“ Všechny pokusy uhladit v něm jazyk žalostně ztroskotají. Nositel Nobelovy ceny, spisovatel Ernest Hemingway (1899–1961), dokonce prohlásí: „Americký román vychází z Dobrodružství Huckleberryho Finna. Před ním nebylo nic a dodnes nikdo nic lepšího nenapsal.“ Přes ujištění mistra je román stále jednou z nejkontroverznějších knih v USA.
Verze jen s bělochy
V roce 1955 televizní stanice CBS dojde tak daleko, že natočí verzi románu, ve které nejsou žádní černoši, žádná zmínka o otroctví ani klíčová postava Jima! Na středních školách je kniha i dnes občas vyřazena z doporučené četby kvůli údajnému rasismu a užití ponižujícího slova „negr“, ačkoliv její zastánci tvrdí, že je to nepřekonatelně protirasistická satira. Ještě v roce 1998 zažalují rodiče v Tempe v Arizoně místní střední školu, protože má román na seznamu povinné četby. Kauza se dostane až k federálnímu odvolacímu soudu a rodiče prohrají.
Velký bratr tě sleduje!
Kniha: 1984
Autor: britský spisovatel George Orwell
Poprvé vydána: 1949 ve Velké Británii
Zajímavost: časopis TIME román zařadil mezi sto nejvlivnějších knih od roku 1923
V roce 1949 spisovatel George Orwell (1903–1950), vlastním jménem Eric Arhur Blair, už těžce bojuje s tuberkulózou. Přesto s vypětím sil dopisuje knihu, která se jako přímá reakce na totalitní režimy, obzvlášť stalinismus v Sovětském svazu, stane jednou z nejvlivnějších ve 20. století. Příběh popisuje svět v roce 1984, v němž vládne absolutní totalita. Tu živí permanentní udržovací válka mezi třemi kontinentálními mocnostmi. Společnosti vládne Strana a cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno. Lidská individualita se stává zločinem. Populární výrok Velký bratr tě sleduje! zdomácní v mnoha zemích světa a Velký bratr se stane symbolem porušování soukromí nejrůznějšími institucemi i jednotlivci.
Věčné varování
Je zároveň ironické i příznačné, že kniha, která varuje mimo jiné i před totalitní cenzurou, se dostane po vydání na černou listinu Asociace amerických knihoven. Orwell varuje hlavně před ukradením soukromí, svobodné vůle a pravdy a v tom si USA v polovině minulého století v lecčems nezadají s komunistickými totalitami. Ironií osudu knihu mnozí kritizují i za to, že je „prokomunistická“. Z tohoto důvodu je ještě v roce 1981 (!) na popud rodičů zakázána jako doporučená četba na školách v okrese Jackson County na Floridě. V komunistických zemích je samozřejmě trnem v oku až do pádu železné opony. Rok 1984 už je dávno za námi, ale poselství knihy je věčné. Orwell by se asi hodně divil, že se jeho Velký bratr v novém tisíciletí stane inspirací i pro název populární TV reality show.
Moji nejlepší přátelé jsou děti
Kniha: Kdo chytá v žitě
Autor: americký spisovatel Jerome David Salinger (1919–2010)
Poprvé vydána: 1951
Zajímavost: v roce 1980 zastřelil duševně vyšinutý Mark David Chapman (*1955) hudebníka Johna Lennona (1940–1980) a při zatčení měl u sebe tuto knihu; policii uvedl, že ho motivovala k činu
Během dvou týdnů po vydání se román v USA stane bestsellerem číslo jedna. Od té doby je „oblíbenou knihou cenzorů“, jak přiznala Asociace amerických knihoven. Děj je jednoduchý – pojednává o třech dnech problémového 17letého Holdena Caulfielda, kterého vyhodí z elitní školy. Hrdina je dodnes symbolem pubertálního vzdoru. Salinger přizná, že román je silně autobiografický. V roce 1960 školní rada v Tulse (Oklahoma, USA) propustí učitele angličtiny za to, že ji doporučil žákům 11. třídy gymnázia. Kantor se odvolá k soudu a spor vyhraje. Přesto je kniha v této škole vyškrtnuta ze seznamu literatury. Podobné případy se odehrávají po celých USA i v 70. letech minulého století.
Přehnaně vulgární jazyk
V roce 1979 americká cenzura uvede, že román „je nepochybně nejčastěji cenzurovanou knihou na světě a zároveň druhým nejčastěji vyučovaným románem na veřejných středních školách“ po knize O myších a lidech od Johna Steinbecka (1902–1968). Hlavním důvodem pro cenzory je „přehnaně vulgární jazyk a sexuální scény“. Jistý pečlivý rodič napočítá, že v americkém vydání je celkem 332 sprostých slov a kletí. Když se novináři ptají Salingera, co zákazům říká, odpoví: „Abych pravdu řekl, všichni moji nejlepší přátelé jsou děti. Je pro mě nesnesitelné vědomí, že moje kniha bude na poličkách mimo jejich dosah.“ Později už nemusí mít obavy. Dnes je román stále populární a ročně se po světě prodá zhruba čtvrt milionu výtisků!
Vlastimila Dufková EPOCHA
Pryč s uctíváním ďábla!
V roce 2001 skupina rodičů v Lewinstonu ve státě Maine (USA) zinscenovala veřejné pálení knih o populárním Harrym Potterovi od britské spisovatelky J. K. Rowlingové (*1965). Rodiče prohlašovali, že knihy propagují násilí, čarodějnictví a uctívání ďábla. Podobné protesty se odehrály na několika místech v USA.
