Držba zlata se České národní bance (ČNB) vyplácí. Podle účetní závěrky loni zhodnotila drahý kov, který vlastní, o 2,6 miliardy korun v tržních cenách. Může za to zdražování zlata na světových trzích, které je v posledních třech letech taženo zvýšenou poptávkou po „bezpečné“ investici. Zlato se loni zhodnotilo o 29,5 procenta. Centrální banka tak na něm vydělala i přesto, že se dvou metráků ze svých zásob zbavila.

Cena zlata v dolarech za troyskou unciČNB vlastní celkem 12,7 tuny zlata, což odpovídá 408 tisícům troyských uncí. O rok dříve evidovala 12,9 tuny drahého kovu. Zlato je v podobě slitků, raženého i neraženého kovu včetně zlatých depozit. Celkem 5,6 tuny z celkového objemu má ČNB uloženo v zahraniční bance. Tržní hodnota zlatých zásob byla ke konci loňského roku 10,947 miliardy korun, o rok dříve 8,347 miliardy korun.

ČNB na držbě zlata celkově už získala mnohonásobně více. Banka totiž v účetnictví vede kov v historických pořizovacích cenách – 12,7 tuny je tak účetně ohodnoceno na pouhých 770 milionů korun. Celkové zhodnocení zlata je tedy 10,2 miliardy korun, což je o 1422 procent od koupě zásob.
U všech investic ale ČNB zřejmě tak úspěšná nebude.

Část jich má například v japonských cenných papírech. Trhy Japonska postiženého katastrofou v poslední době klesly, výhled je nejistý.

V indexu Nikkei 225 ke konci roku banka evidovala akcie za 2,8 miliardy korun – šla tam část portfolia devizových rezerv.

Co se týče dluhopisů a vkladů, banka má v jenech umístěno 39,5 miliardy korun. ČNB loni prodělala 9,7 miliardy korun. Může za to hlavně ztráta z finančních operací, především kvůli kurzovým ztrátám. O rok dříve přitom centrální banka celkově vydělala 18 miliard korun a dařilo se jí i v obchodování, když ve finančních operacích byla v plusu osm miliard. Předloňský zisk banka použila na úhradu kumulované ztráty, kterou nese jako transformační náklady. Loni byla kumulovaná ztráta 152 miliard korun.

Zdroj: E15