Banka pro mezinárodní platby (BIS) včera oznámila, že její členské jurisdikce dosáhly významného pokroku při zavádění posledních prvků Basel III.
Basel III zahrnuje širokou akceptaci metody bail-in jako způsobu záchrany bank v krizi. Na rozdíl od záchrany, která zahrnuje vnější pomoc (často od daňových poplatníků), bail-in restrukturalizuje závazky banky interně, což zahrnuje převzetí peněz, které máte na vkladech a spořicích účtech, protože ty tvoří součást pasiv banky, a jejich přeměnu z hotovosti, kterou můžete použít, na něco jiného, např. akcie banky.
Jinými slovy, jedná se o záchranu ze strany daňových poplatníků, ale bez vlády jako prostředníka. Jako vkladatel nebo střadatel nebudete o podmínkách záchrany moci rozhodovat.
BIS byla založena v roce 1930 a je vlastněna 63 centrálními bankami, které zastupují země z celého světa, jež dohromady vytvářejí přibližně 95 % světového HDP. Jejími členy jsou jurisdikční orgány z 28 zemí. Tyto členské jurisdikce jsou zastoupeny centrálními bankami a orgány s formální odpovědností za dohled nad bankovními obchody.
Další informace: Banka pro mezinárodní platby: Přehled, historie, Investopedia, 12. srpna 2022.
Basilejský výbor pro bankovní dohled (“BCBS”) je hlavním globálním tvůrcem standardů pro regulaci obezřetného podnikání bank a poskytuje fórum pro pravidelnou spolupráci v otázkách bankovního dohledu. Výbor se skládá ze zástupců 28 zemí se sídlem ve švýcarské Basileji.
BCBS je jedním z výborů a sdružení Banky pro mezinárodní platby (“BIS”), které jsou součástí jejího závazku v rámci Basilejského procesu. Basilejský proces je název pro mezinárodní spolupráci centrálních bank, s výjimkou ruské centrální banky, jejíž členství bylo pozastaveno, a dalších finančních orgánů.
Třetí basilejská dohoda neboli Basel III je soubor globálních bankovních předpisů, které BCBS zveřejnil v listopadu 2010. Konsorcium centrálních bank z 28 zemí vypracovalo Basel III v roce 2009, především v reakci na finanční krizi v letech 2007-2008 a následnou hospodářskou recesi. Implementace Basel III byla několikrát prodloužena, původně byla naplánována z roku 2013 na rok 2015, poté na rok 2022 a nakonec na rok 2023 kvůli pandemii kovidů. Zpoždění implementace Basel III bylo způsobeno také tím, že banky požadovaly více času na přizpůsobení se novým předpisům a lobbovaly proti nim.
Implementace závěrečných složek Basel III, ve Spojených státech známá jako Basel III Endgame, která začala v roce 2017, má skončit v roce 2024 s tím, že regulace vstoupí v platnost v červenci 2025.
Basel II, zveřejněný v roce 2004, byl předchozím souborem globálních bankovních předpisů. Basel III navazuje na Basel II, zpřesňuje rámec měření minimálních kapitálových požadavků a zavádí nové požadavky na likviditu a pákový efekt. Basilej II je nyní částečně nahrazena Basilejí III, přičemž některá její ustanovení jsou rozšířena nebo upravena.
Basel III Endgame zahrnuje aktualizace způsobu, jakým banky vypočítávají riziko, že lidé nebudou splácet své úvěry, jak používají své vlastní interní modely k určení, kolik peněz musí mít v rezervě, a jak by měly řešit operační rizika, jako jsou podvody nebo selhání systému.
V podrobném článku Investopedia vysvětluje, co je Basel III a jaké dopady může mít pro investory:
Kritici Basel III Endgame tvrdí, že vyšší kapitálové požadavky povedou některé banky k omezení úvěrové činnosti, což v krátkodobém horizontu zpomalí hospodářský růst. Domnívají se, že by musely držet více svého kapitálu v pohotovosti, a tím by se zpomalilo jejich úvěrování.
Lobbistické organizace, jako je Bank Policy Institute, se pustily do vysílání a na internetu a varovaly, že navrhovaná regulace, která se týká pouze asi 37 amerických bank s aktivy v hodnotě 100 miliard dolarů a více, by ohrozila sny mladých rodin o vlastním bydlení a plány malých podniků na expanzi. Banky tvrdí, že reformy by je nijak nestabilizovaly a měly by vedlejší účinky na jejich schopnost půjčovat finanční prostředky osobám s nižšími úvěrovými možnostmi, včetně menšin, které v minulosti měly problémy získat úvěr od amerických finančních institucí.
Zastánci plánu však poukazují na studie, které ukazují, že banky by mohly půjčovat více, pokud by měly větší polštář, který by kryl jejich úvěrové aktivity, stejně jako když máte více úspor, můžete se méně zdráhat půjčit rodinnému příslušníkovi. Podle jiných by byl vliv na růst či pokles přinejlepším mírný.
Přestože cílem pravidel Basel III Endgame je především posílit bankovní systém, jejich účinky by se projevily v celé ekonomice.
Zatímco Basel III je primárně zaměřen na velmi velké, mezinárodně působící banky, kritici mu vytýkají, že jeho regulace by se dotkla i malých a středních bank.
Basel III: Co to je, kapitálové požadavky a implementace, Investopedia, 22. června 2024.
Článek na Investopedii se zaměřuje na investory. Jaké jsou však dopady na majitele bankovních účtů?
Basilej III zavádí “bail-in” bank, což představuje významný posun v bankovní regulaci.
Jak uvádí Investopedia, bail-in a bail-out mají zabránit úplnému kolapsu krachující banky. Rozdíl mezi nimi spočívá především v tom, kdo nese finanční břemeno záchrany banky.
Při bail-outu vláda do banky vloží kapitál, který jí umožní pokračovat v činnosti. Toho jsme byli svědky po finanční krizi v letech 2007-2008.
Bail-in poskytují okamžitou pomoc, při níž banky použijí peníze svých nezajištěných věřitelů, včetně vkladatelů a držitelů dluhopisů, na restrukturalizaci svého kapitálu. Jinými slovy, banky použijí peníze od vkladatelů a nezajištěných věřitelů, aby se vyhnuly úpadku. Mezi vkladatele, zákazníky banky, patříte vy, já a každý, kdo má peníze na bankovním účtu.
Jak poznamenala Investopedia:
Využití bail-inů bylo patrné na Kypru, zemi zatížené vysokým dluhem a potenciálem úpadku bank. Bankovní sektor této země se rozrostl poté, co Kypr vstoupil do Evropské unie (EU) a eurozóny. Tento růst spolu s rizikovými investicemi na řeckém trhu a rizikovými úvěry dvou velkých domácích věřitelů vedl v roce 2013 k vládnímu zásahu.
Záchrana nebyla možná, protože federální vláda neměla přístup na globální finanční trhy ani k půjčkám. Místo toho zavedla politiku záchrany vkladů, která donutila vkladatele s více než 100 000 eur odepsat část svých vkladů, a to odvodem ve výši 47,5 %.
Proč záchraná strategie bank bail-in nahradila bail-out, Investopedia, 5. září 2023.
Podmínky kyperské záchrany byly jednoduché. Kypr uvalil “jednorázovou” daň na bankovní vklady, aby získal finanční prostředky. “Daň si vezme 6,75 % z pojištěných vkladů do 100 000 eur a 9,9 % z nepojištěných částek nad 100 000 eur. Vkladatelé dostanou bankovní akcie ve výši toho, o co daní přijdou,” uvedl tehdy The Atlantic.
O několik týdnů později, 26. března 2013, Kypr, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond dosáhly dohody. Dohoda spočívala v tom, že druhý největší věřitel v zemi, Cyprus Popular Bank (Laiki), projde okamžitým sanačním procesem, v jehož rámci budou vklady pod 100 000 EUR, které jsou garantované, vloženy do dobré banky. Nesplácené úvěry a nepojištěné vklady by byly umístěny do špatné banky a časem zlikvidovány.
O několik dní později, 30. března 2013, agentura Reuters uvedla, že “hlavní vkladatelé [rozuměj lidé a malé a střední podniky, kteří měli úspory na bankovních účtech] v největší kyperské bance přijdou o přibližně 60 % úspor nad 100 000 eur … čímž se zostřují podmínky záchrany, která otřásla evropskými bankami, ale zachránila ostrov před bankrotem”.
Ale co lidé a malé podniky? Zachránila je záchrana před bankrotem? Nebo naopak způsobila jejich bankrot? Zdá se, že BIS a její členské jurisdikce se nad tím tolik nezamýšlely.
Při bail-inu sice vlády nezachraňují banky z veřejných pokladen – z peněz, které daňoví poplatníci dali a svěřili svým vládám, aby je moudře použily na veřejné služby -, ale daňoví poplatníci, kteří mají bankovní účet s penězi na něm, budou stále zachraňovat banku, a to přímo, nikoli prostřednictvím vlády.
Dne 13. května 2024 na zasedání guvernérů a vedoucích představitelů dohledu (“GHOS”) “členové jednomyslně potvrdili své očekávání, že budou v plném rozsahu, důsledně a co nejdříve implementovat všechny aspekty systému Basel III,” uvádí se v tiskové zprávě BIS z 2. října 2024.
Basilejský rámec, který GHOS jednomyslně přijal, se o bail-inech výslovně zmiňuje pouze v poznámkách k jednomu ze svých vzorových formulářů:
Popisek: Basilejský rámec, poznámky k “Šabloně KM2: Klíčové metriky – požadavky TLAC (na úrovni skupiny k řešení krize), Basilejský výbor pro bankovní dohled, 2024, s. 1395.
Pro většinu z nás, kteří se nezabýváme centrálním nebo komerčním bankovnictvím, je to nesmysl, ale ukazuje to na to, že bail-iny jsou jako způsob záchrany bank v selhání příjmány. To potvrzuje i projev, který v roce 2018 na mezinárodní konferenci IADI-ERC přednesl pan, Fernando Restoy, předseda Institutu finanční stability Banky pro mezinárodní platby. Jeho projev nesl název “Bail-in v novém rámci pro řešení problémů bank: existuje problém se střední třídou?”
“Jak jsem již zmínil, dostupnost pravomocí bail-in je základní a inovativní součástí klíčových atributů,” řekl.
“Klíčové atributy”, na které Restoy odkazoval, jsou “Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů finančních institucí” Rady pro finanční stabilitu. Dokument, na který se odkazuje Basilejský rámec, který byl na začátku tohoto roku jednomyslně přijat GHOS. Dokument odkazuje na “bail-in s řešením”, což jednoduše znamená řídit bail-in spořádaným způsobem a minimalizovat dopad na ekonomiku. Tento proces je nařízen orgánem příslušným k řešení krize a není projednáván s bankou ani s jejími věřiteli či vkladateli.
Další informace: Bank of England vydala příručku k provádění bail-inů, která podporuje její širší systém hodnocení řešitelnosti. Paul Young se zabývá hlavními rysy a tím, jak mohou firmy připravit své krizové plánování, Grant Thronton, 25. srpna 2021.
Praxe bail-in by měla být postavena mimo zákon, nikoliv se stát bankovní normou.
Vkladatelé, zejména lidé a malé a střední podniky, nemají co mluvit do toho, jak je banka řízena, kdo je v ní zaměstnán, kolik si ředitelé udělují nebo do jakých operací se zapojuje. Do bank ukládáme své peníze, vystupujeme v roli věřitelů a poskytujeme prostředky bance, která je pak používá k poskytování úvěrů dalším klientům nebo k investování do jiných aktiv. Banky z našich peněz financují své operace a dosahují zisku, jehož část rozdělují mezi akcionáře banky. Bankám umožňujeme, aby z našich úspor profitovaly, protože věříme, že naše peníze jsou v bezpečí a že naše vklady banka na požádání vyplatí. Pokud si nyní banky mohou vzít naše peníze, aby financovaly své špatné nebo ještě horší hospodaření, naše peníze již nejsou v bezpečí. Proč bychom si ukládali peníze do banky?
Jak daleko je centrální banka vaší země v implementaci Basel III, můžete zjistit na implementačním panelu BIS, a to tak, že budete následovat hypertextový odkaz obsažený ve slovech “RCAP: Basel III implementation dashboard” ZDE.
AUTOR: Rhoda Wilson
Překlad: CZ24.news
