Ve starém atlantském období Země se technologie „Vědy smrti“ a „Květiny zkázy“ dobře zakořenily do praktik atlantské kultury. Naše současné planetární prostředí, lidská DNA a evoluční potenciály pozemského kolektivního života stále trpí pokračujícími a zvětšujícími se důsledky aplikací těchto atlantských technologií Vědy smrti. Primárním faktorem v šíření učení Vědy smrti a technologií Květiny zkázy ve starobylých vyspělých kulturách atlantského období byl masový podvod, kterého se dopustily iluminátské skupiny, které chybně interpretovaly tato učení když falešně tvrdily, že pochází od „inspirovaného božského zdroje“. Součástí tohoto podvodu byla i „demonstrace velké moci“, kterou skutečně lze aplikací technologií Vědy smrti dosáhnout. Masy lidí byly podvedeny, aby si myslely, že „moudrost a moc“, která jim byla předána prostřednictvím učení a technologií „Vědy smrti“, jim pomohou uzdravit se, dosáhnout vyšších úrovní spirituálního osvícení a zvládnout procesy bio-spirituálního vzestupu.
Ve skutečnosti učení a technologie Vědy smrti rostoucí měrou mutovaly DNA manifestovaných forem a chytily inkarnovaná Vědomí v pasti biologicky vyvolaného stavu falešné euforie – zatímco systematicky rozpouštěly/likvidovaly jejich organický evoluční potenciál pro dosažení pravého bio-spirituálního vzestupu věčného života skrze organické Hvězdné brány. Starodávné iluminátské rasy atlantského období prosazovaly technologie Vědy smrti právě kvůli tomu, aby dosáhly těchto výsledků, protože jejich skutečnou motivací a záměrem vůbec nebylo “pomoci lidské rase“ v rámci aspirací či evolučních možností jejího potenciálu „evoluční slávy“. Agendou či záměry iluminátů bylo tajně používat lidskou rasu jako „nic netušící a postradatelný nástroj“, jehož prostřednictvím mohl být naplněn skutečný a dlouhodobý cíl iluminátů, spočívající v dosažení nadvlády nad Pozemským templem – neboli dosažení tzv. „Templářského dominia“.
Za starých časů jak iluminátsko-lidské rasy, tak jejich mimozemští řídící předci a příbuzní (loutkovodiči) VĚDĚLI, že každá biologická životní forma představuje „biologické elektromagnetické kvantum“, které existuje v symbiotickém bioelektrickém vzájemném vztahu s elektromagnetickými strukturami vlastního Planetárního templu -systému Hvězdných bran. Záměrem iluminátů bylo tuto ve falši a nevědomosti udržovanou, „surovou biologickou energii“ Země -„geneticky nejvyspělejšího“, domorodého -andělského lidského druhu „sklízet“. Tím, že „kultivovali“ lidskou biologii do „bárky či prostředku (fungující dle učení Vědy smrti – pozn. PP)“, mohly být jejím prostřednictvím, mezidimenzionální frekvence pokřiveného „Metatronického kódu“ „elektronicky hromadně přesměrovávány“ do Pozemského templu. Dokud existovala možnost geneticky zmutovat masu andělských lidských těl tak, aby „napájela Pozemský templ frekvencemi Metatronického kódu smrti“, pak mohlo být použito toto kritické kvantum „kolektivního lidského těla“ na vytvoření „kvantového přepsání“ organického genomu andělského člověka. Jakmile bylo takové Metatronicky překódované biologické elektromagnetické lidské kvantum k dispozici, masy lidí pak mohly být „vedeny“ k tomu, aby (dobrovolně – pozn. PP) vykonávaly specifické „spirituální energetické rituály“ na různých klíčových „posvátných místech“ Pozemského templu a to zejména během „nanejvýš důležitých období“ pozemského SAC – čili období otvírání Hvězdných bran Pozemského templu v rytmu „vzestupných cyklů“.
Je však namístě vědět, že tento proces „invaze zevnitř“ fungoval při plnění agend iluminátů „v malém (pozemském) měřítku“ starodávného atlantského období relativně dobře, přičemž kulminoval „záměrným pádem“ atlantské kultury a následnou kataklyzmatickou destrukcí teritorií Atlantidy. Tato „malá iluminátská vítězství“ v Atlantidě však představovala pouze jakési „dětské krůčky“ v rámci naplnění mnohem většího „Iluminátského globálního rámcového plánu“, ke kterému tyto „malé pozemské krůčky“ měly vést.
(Podrobné informace o symbiotickém bio-elektrickém vzájemném vztahu mezi lidskou biologií a Pozemským templem, historickém vývoji Iluminátského rámcového plánu a historii Atlantidy lze nalézt v knize Voyagers, svazek 2, druhé vydání, v seminářích Svobodného učení MCEO™ na DVD a i v úvodním Souhrnu č.1).
S tím, jak datové přenosy Učení strážců GA-MCEO a CDT desek pokračovaly, odhalovalo se stále více radostných učení a technologií skutečného, na lásce založeného, spirituální vývoje a skutečné mechaniky vzestupu do věčného života. Nicméně v důsledku eskalace skrytého současného dramatu v dobývání Pozemském templu, který probíhá progresivně od září 2000, Strážci GA-MCEO rovněž odhalili, spolu s radostnými učeními i „zakázané historické záznamy“ CDT desek, které podrobně popisují „méně než příjemnou“ historii „Iluminátského rámcového plánu“ a „JEŠTĚ méně příjemnou“ realitu rozvíjející se doslova „za oponou před našima očima“ v rámci současného planetárního dramatu. Když jsme o organických strukturách, skutečném procesu a přírodních zákonech multidimenzionální fyziky, zapojených do „bio-spirituálního vzestupu“ zjistili více, ukázaly se podobnosti, ale i rozdíly mezi Svobodným učením MCEO™ čerpaným z CDT desek Strážců a „oblíbeným soudobým učením New age“ stále více zřejmé.
Na počátku našeho SAC jsem četla něco málo o populárním učení „vědy vzestupu“, které se objevilo v rámci hnutí New age, takže jsem měla jen omezené poznatky, které by bylo možné porovnávat nebo zpochybňovat. Většinu „mých otázek“ zprvu pokládali jiní lidé, kteří se dostali k Svobodnému učení MCEO™ až po studiu řady dalších populárních a tradičních spirituálních aradigmat. Když jsem se Strážců zeptala na rozdíly v „jemné anatomické struktuře, mechaniky vědy vzestupu a starodávné historii“, k čemuž jsem se dostala tím, že mě k tomu přivedli ostatní, sečtělejší lidé než já, Strážci reagovali stupňujícím se uvolňováním informací z CDT desek, které vysvětlovaly, jak se liší skutečná „mechanika vědy vzestupu“ a „historické záznamy“ od různých jiných, populárních spirituálních paradigmat a jaký je jejich vztah k učení, obsaženému v záznamech na CDT deskách MCEO™.
Odhalení ohledně specifické mechaniky „falešné Posvátné vědy“ začala kolem r. 2001, kdy Strážci začali uvolňovat starodávné historické záznamy z CDT desek, týkající se „pádu Metatronu“. Od tohoto okamžiku začala technická část učení MCEO™ a CDT desek obsahovat podrobné srovnání mezi strukturami a mechanikou učení MCEO™ a tím, co se nachází v jiných, zjevně si protiřečících paradigmatech. Jak možnost „srovnání“ rostla, pokřivení, vynechání, prázdná místa a někdy i čistá falšování obsažená v těchto ostatních paradigmatech byly bolestivě zjevnější. V porovnání s mnoha „velmi podobnými kořenovými učeními“ prezentovanými v různých paradigmatech soudobého hnutí „New age“, nabízel rozdílný pohled dat z CDT desek MCEO™ perspektivu, která je podrobnější, soudržnější, propracovanější a průkaznější, a dává prostě více „logického a spirituálního smyslu“. Jako další přesvědčivou sílu může učení MCEO™ prokázat tam, kde a jak mechanika a struktury obsažené v jiných paradigmatech zapadají do podrobnější, expanzivní mechaniky a struktur popisovaných v učení MCEO™ na CDT deskách. Tím se učení MCEO™ stává daleko „celistvějším“ a méně „výlučným či exkluzívním“, což podporuje filosofii „Nového věku“ coby Zlatého věku všeobecné „Jednoty Kristovského Vědomí“.
Na jistých „křižovatkách pochopení“, při porovnávání struktury, mechaniky a číselných vztahů mezi „Křišťálovou spirálou“ CDT desek a Fibonacciho spirálou Zlatého řezu, propagovanou řadou populárních „pokročilých“ učení „vědy vzestupu“ hnutí New age, se objevila ještě přesvědčivější síla. Například „Křišťálová spirála“ má přímý, okamžitý a permanentní vztah se svým vlastním ústředním bodem stvoření, zatímco Fibonacciho spirála Zlatého řezu, která je založena na relativní geometrii „pravoúhelníku Zlatého řezu“, má decentralizovaný počáteční bod expanze a nikoliv tento centrální „ústřední bod“ stvoření. V rámci tohoto srovnání existují logické i intuitivní implikace, které si žádají otázku: „Nemáme snad přímý, okamžitý a permanentní vztah s naším vlastním ústředním bodem stvoření ?“ To se nás všechny běžné filosofie New age sice snaží naučit, ale přesto logické i intuitivní implikace v rámci „údajně posvátné“ Fibonacciho spirály, prosazované učením hnutí New age, ilustrují opačný „mimostředný vztah původu“. (Informace o Křišťálové spirále a Fibonacciho spirále a porovnání lze nalézt v několika seminářích Svobodného učení MCEO™ na DVD).
Další, zajímavější příklad protiřečících si logických i intuitivních implikací lze nalézt ve způsobu, jakým se „čísla“ vyvíjejí v rámci růstového expanzního vzorce „Křišťálové sekvence“ a „Fibonacciho sekvence“. Fibonacciho sekvence znázorňuje numerickou expanzi, ve které je “další expanzní/následné číslo“ dosaženo „součtem“ nebo-li „pohlcením“ dvou čísel předešlých. Pokud však uvažujeme o každém číslu jako o svébytném „energetickém kvantu“, pak jsou dvě předešlá čísla tímto „sečtením“ spotřebována, aby se stala „dalším číslem“, přičemž na jejich původních místech nezůstává nic než prázdnota. „Předešlá čísla“ se tak v tomto systému stávají „konečným kvantem“, které musí „zmizet neboli zemřít“, aby se mohlo „zrodit“ další číslo. Takže všechna „čísla/energie“ Fibonacciho sekvence reprezentují konečné energetické formy, které budou a musí býti zkonzumovány, čímž tak přestávají existovat, aby se mohla objevit „další generace“. Toto je „recyklace konečné energie“ nezbytná k tomu, aby se vytvořil růst, nikoliv však růst rostřednictvím sebevytvářející se síly (tedy bez destrukce předchozí úrovně). Tím mechanika Fibonacciho sekvence implikuje, že představuje vzorec růstu či expanze charakteristický pro konečný život (tedy spíše revoluci) a nikoliv pro organický život věčný (tedy evoluci). Vzorec růstu či expanze dle Fibonacciho sekvence lze nalézt v přírodě, v energetických strukturách a biologických formách konečné (smrtelné) povahy – kam patří sice mnoho, ale ne všechny, životní formy na současné Zemi.
V porovnání s Fibonacciho sekvencí konečného života dochází k numerické expanzi a tedy růstu v systému Křišťálové sekvence dle učení CDT desek prostřednictvím znásobení předešlých čísel, ve specifických krocích, které jsou založeny na rotaci jádra struktury Kathara mřížky tak, aby se vytvořila „další expanze/generace/úroveň“, která ale ponechá „předešlá čísla“ nedotčena „žít dál“. Ve smyslu „energetického kvanta“ tak zůstává věčná kvantová integrita všech předešlých čísel konstantní (nedotčená/nesmrtelná), protože kvanta předešlých čísel jsou násobena prostřednictvím sebevytvářející se síly, která tak „vytváří další jedinečné číslo“. Tím VŠECHNA čísla v rámci Křišťálové (kristovské) sekvence představují věčné energetické formy, které zůstanou do nekonečna v rámci své vlastní jedinečné individualizace, vždy ve vztahu k ústřednímu bodu (Centrálnímu Zdroji – pozn. PP), ze kterého vzešla a vždy v rámci konceptu toho, v „co vyrostla“, přičemž další generace se objevuje jako jedinečná kvantová expanze zrozená z relativního znásobení předešlého kvanta. To „vytváří nový růst prostřednictvím neustále se opakující sebevytvářející se síly“, nikoliv růst prostřednictvím „recyklace konečné energie“, a tím mechanika Křišťálové sekvence znamená a implikuje, že představuje vzorec růstové expanze pro přirozený, organický, věčný život a nikoliv pro neorganický konečný život. Vzorec růstové expanze Křišťálové sekvence lze najít v přírodě, v energetických strukturách a biologických formách organické věčné povahy – kam patří všechny životní formy v rámci osvobozeného světa „systémů evolučního vzestupu do věčného života“.
Rozdíly mezi Křišťálovou spirálou či sekvencí a Fibonacciho sekvencí či spirálou Zlatého řezu lze jednoduše pochopit v rámci jejich vztahu k „bodům stvoření“. Křišťálová spirála/sekvence vychází z ústředního bodu stvoření – ke kterému si neustále uchovává vlastní živé, „dýchající“ (expandující a smršťující se) spojení, prostřednictvím uchování toho, co „bylo dříve“ – a expanduje/evoluje prostřednictvím násobení tohoto -co bylo dříve. Fibonacciho sekvence/spirála Zlatého řezu oproti tomu vychází z (parazitického – pozn. PP) „bodu přilnutí“ k některé živé/dýchající formě, se kterou ale stále více ztrácí kontakt, jak expanduje prostřednictvím neustáleho spotřebovávání a anihilace toho, co bylo dříve (svého hostitele – pozn. PP). Strážci MCEO™ se o Fibonacciho sekvenci/spirále Zlatého řezu humorně zmiňují jako o Fib Of NO Chi, neboli – o mechanice malé lži bez energie čchi“; jednoduché rozdíly mezi logickými/intuitivními implikacemi mezi „Křišťálovou“ mechanikou a „Fibonacciho“ mechanikou poskytují komparativní ilustraci základních rozdílů mezi vrozenou povahou jednotlivých větších „paradigmat stvoření“, která každý systém mechaniky představuje. V celém Svobodném učení MCEO™ se mezi tímto učením MCEO™ a dalšími paradigmaty objevilo mnoho „přímých“ i „odvozených“ rozdílů a při každém srovnání se ve vztahu k některým dalším paradigmatům objevilo související „množství rozumných pochyb“.
Prostřednictvím progresivního srovnávání se tak postupně stalo bohužel zcela zjevným, že starodávná atlantská Metatronická věda smrti „Květiny zkázy“ je „živou, dobře prosperující a dominantní hnací silou“ v současném hnutí New age.
Pokračování.
