Rozsvítit si v místnosti či pořídit fotografii čehokoliv. To jsou vymoženosti, které v současnosti většinu z nás provázejí dennodenně a staly se symbolem pokroku moderní doby. Jenže možná že to, co považujeme za technický zázrak, znali už naši dávní předkové. Vypravte se s Enigmou Speciálem za vynálezy, které ukazují na neuvěřitelnou úroveň stovky let starého bádání.
Vynález: baterie
Oficiální vznik: r. 1800
Údajně znám: buď od roku 250 př. n. l., nebo mezi lety 224–640 (na což ukazuje typ využitého hrnčířství)
Místo nálezu: Mezopotámie, dnešní Irák
JAK STAROVĚK VYRÁBĚL ELEKTRICKÝ PROUD?
Baterie neboli galvanický článek proslavuje italského fyzika Alessandra Voltu (1745–1827). Vynalezne ji v roce 1800 a osvícenství si připisuje další objev, který lidstvo bude provázet na jeho cestě za rozvojem. Jenže možná neprávem. V roce 1936 totiž objeví německý archeolog Wilhelm König předmět, který naznačuje, že galvanické články znal možná už starověk! V oblasti tehdejší Mezopotámie jihovýchodně od Bagdádu v oblasti Khujut Rabu je vykopán artefakt podivuhodného vzezření. Jedná se o keramickou nádobu, v níž je umístěn měděný váleček a železná tyčka. Celkem měří asi 13 centimetrů a její šířka dosahuje 8 centimetrů. Podle Königa se mohlo jednat o starověkou baterii, která sloužila k pozlacování soch. Jakým způsobem by fungovala? Vnitřek hliněné nádoby byl naplněn tekutinou, pravděpodobně lisovanou šťávou z hroznů, která při kontaktu s měděným válcem a železem „vyráběla“ elektrický proud. Přestože teorie má také odpůrce (nezdá se jim zejména hypotéza, že baterie byla utěsněna asfaltem), řada odborníků nahlíží na objev pozitivně. Například Marjorie Senechal, americká profesorka matematiky a historie věd z americké Smiths College, říká: „Nemyslím, že někdo může s jistotou říci, co byly zač. Ale mohly to být baterie, protože tak fungují.“
KRESBY NEOCHVĚJNÝM DŮKAZEM?
Vynález: žárovka
Oficiální vznik: r. 1879
Údajně znám: od starověku
Místo nálezu: Hathořin chrám v Dendeře, Egypt
Otázka po vynálezci žárovky se vždy řadila mezi ty jednodušší z oblasti vědy – její objev je připisován americkému vynálezci Thomasi A. Edisonovi (1847–1931). Jenže v současné době už tak snadná není. Vypadá to, že tento vynález měli už starověcí Egypťané. Znali snad kromě tajemství pyramid také to, jak se využívá elektřina? K této domněnce vedou badatele nákresy na zdech zdejších kobek. Známá jsou vyobrazení z Hathořina chrámu v Dendeře, ležící desítky kilometrů od města Luxor. Výzkumu je podrobuje rakouský inženýr Walter Garn. Podle nákresů, které výrazně připomínají dnešní žárovky, dokáže jednu přímo sestrojit. A je zcela funkční! Artefakt, který si lze prohlédnout na stěnách, vypadá jako obří baňka, a je dokonce větší než člověk. Uvnitř se line cosi připomínajícího hada, což švýcarský badatel Erich von Däniken (*1935) považuje za žhavící vlákno. Dále říká: „Opice s nabroušenými noži (vyskytující se rovněž na malbách – pozn. red.) symbolizují nebezpečí, které čeká na každého, kdo nerozumí zařízení.“ Opravdu jimi byly elektrické žárovky? Údajně by to vysvětlovalo otázku, jak se mohlo starým Egypťanům povést vymalovat temné, podzemní chodby. Kdyby totiž využívali olejových lamp, na stěnách by zanechaly stopy. Ale nic takového zde nalezeno nebylo.
CO JE VE SKUTEČNOSTI NA TURÍNSKÉM PLÁTNĚ?
Vynález: fotografie
Oficiální vznik: r. 1826
Údajně znám: možná již od 15. či 16. století
Místo nálezu: nejasné
Když se hovoří o prastarých vynálezech, neměl by být vynechán renesanční génius a všeuměl Leonardo da Vinci (1452–1519). Také on má možná na svém kontě víc, než si myslíme. Jeden z jeho vynálezů možná sesazuje z pomyslného trůnu britského vědce Johna Herschela (1792–1871), vynálezce fotografie. Háček je v tom, že da Vinciho průkopnický vliv v této oblasti dosud nebyl potvrzen. Onou první fotografií má být totiž slavné Turínské plátno. Jak to, že by se mohlo jednat o fotku? A proč by ji měl vytvořit právě Leonardo? Tato relikvie je předmětem rozsáhlého výzkumu. Tvář, která je na plátně obtisknuta a má patřit Ježíši Kristovi (poté, co byl sňat z kříže), prokazatelně není malbou a nikdo neví, jak se na látku dostala. Jihoafrický profesor Nicholas Allen přichází v roce 1995 s tvrzením, že by se mohlo jednat o prastarou fotografii, již lze vytvořit pomocí jednodušší technologie, kterou mohli znát i naši dávní předci. Tím, kdo vynikal ve znalostech z mnoha nejrůznějších oborů, ať už se jedná o anatomii či optiku, byl právě da Vinci. Dokonce sem prý mohl krev, jejíž stopy byly na látce nalezeny, přenést z mrtvých těl, která potají v rámci svých výzkumů pitval. Jedna z možných datací plátna provedená badateli je 13. či 14. století. Da Vinci si prý mohl takto staré plátno opatřit zřejmě i o více než sto let později. Stál za slavným mystériem tento italský génius?
PODIVNÁ SOUČÁSTKA ZE STARÉHO EGYPTA
Vynález: turbína
Oficiální vznik: vodní turbína v 19. století
Údajně znám: prý mezi lety 2137–1994 př. n. l.
Místo nálezu: Egypt
Turbína je využívána jako pohonná jednotka různých přístrojů, proto zřejmě nikdo nepředpokládá, že by se mohlo jednat o vynález pradávné doby. Jenže v roce 1917 objevuje francouzský archeolog Paul Perdrizet v poušti nedaleko egyptského města Zagazig předmět, jenž se turbíně podezřele podobá. Jeho rozměry jsou 12 x 8,5 centimetru a je vyroben z alabastru či sádry. K čemu mohl sloužit? Jednalo se skutečně o starověkou turbínu, pocházející ještě z dob 11. dynastie faraonů? Podle odborníků by tomu nasvědčoval materiál, jenž působí jako vhodný pro kontakt s vodou. Jak uvádí egyptský badatel prof. Khalil Messiha (1924–1998): „Existuje mnoho možností, jak by se dal tento kus využít, ale všechny spojuje pouze jedna představa, a to pohonu a předávání pohonné energie.“ Nabízí se však ještě jedna otázka: Pokud znal starověk turbíny, v jakých přístrojích je mohl využívat?
Michaela Vondrušková
