Odhalili pochybovači totožnost Jacka Rozparovače? Záhadné bratrstvo spřádající podlé plány na uchvácení světa, nebo obyčejný spolek intelektuálů, který touží po morálním zdokonalení lidstva? Otázky kolem tajné organizace Svobodných zednářů se kupí už takřka 300 let a milovníci konspiračních teorií si nenechají uniknout jedinou příležitost rozdmýchat nad nimi další a další pochyby.

Podle pochybovačů si Svobodní zednáři klestí cestu k moci všemožnými prostředky, vraždu nevyjímaje. EPOCHA Speciál zmapovala jejich zabijácké choutky a vydává se na cestu zvěrstev, která mají prý zednáři na svědomí.

full1_24509Vyzrazení tajemství se trestá smrtí
Událost: smrt Wolfganga Amadea Mozarta
Kdy: 1791
Kde: Vídeň, Rakousko
Konspirační teorie: slavného skladatele zabili zednáři proto, že promluvil o jejich tajemství
Oficiální verze: Mozart zemřel následkem těžké nemoci

„Cítím, že brzy bude dohráno. Přepadá mě chlad, který si nedovedu vysvětlit,“ hudrá nad pohárkem vína pobledlý rakouský skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791). Je začátek října roku 1791 a Vídeň sužuje sychravé počasí. Neupravený Mozart s rozcuchanými vlasy se jako už několikátý večer po sobě uchýlí do hospůdky U stříbrného hada. Popíjí tady nažloutlý mok a tupě zírá před sebe. „Ten večer mu ani moc nechutnalo. Vypadalo to, jako by tušil, že se blíží jeho konec,“ vypovídá později místní hostinský.

Záhadná choroba s vyrážkou
A skutečně. Slavný vídeňský skladatel skoná již dva měsíce poté, 5. prosince v jednu hodinu ráno. Přítomný lékař, doktor Thomas Closset, napíše do protokolu o ohledání mrtvého jako příčinu smrti: „vysoká horečka s vyrážkou“. Podivná diagnóza se hlavně ve 20. století stane bernou mincí všech strůjců konspiračních teorií. Okamžitě se začne spekulovat, že geniální skladatel ve skutečnosti nezemřel na následky nemoci, ale byl zavražděn! A kým? Na seznamu možných pachatelů figurují kromě jiných i svobodní zednáři.

Zednářem na přímluvu
29letý Mozart je do zednářské lóže přijat hlavně na přímluvu svého otce, hudebníka Leopolda Mozarta (1719–1787). Ten mladičkého Mozarta tahá mezi zednářskou honoraci už od útlého věku. Skladatel bere svůj nový post spíše jako nutnost, ze které se ale snaží vytěžit maximum. Mezi zednáři hledá inspiraci pro svá díla a díky tomu už v roce 1785 spatří světlo světa kantáty Zednářská radost nebo Zednářská smuteční hudba. Vrcholným dílem má pak být opera Kouzelná flétna, jejíž premiéra je naplánovaná na rok 1791. A právě ta se mu má stát podle zastánců konspiračních teorií Mozartovi osudná.

Poslední kapka
„Opera Kouzelná flétna obsahuje zednářské tajemství a rituály,“ naznačuje ve své knize Mozart – Velký mág francouzský spisovatel Christian Jacq (*1947). A to má být onen důvod, proč zabijí svobodní zednáři jednoho ze svých bratrů. „Mozart už zednářům nějaký čas ležel v žaludku, protože žil jako bohém a na dluh, což bylo v rozporu s jejich pravidly,“ tvrdí milovníci konspiračních teorií a dodávají: „Vyzrazení zednářského tajemství byla už jen posledních kapka. Skladatel musel zemřít.“

Proč libretista vyvázl?
S alternativní teorií o smrti fenomenálního rakouského skladatele ale nesouhlasí většina odborné veřejnosti. Argumentují tím, že pokud by byl Mozart skutečně odstraněn kvůli své opeře, zavraždit by zednáři museli také Emanuela Schikanedera (1751–1812). Tento německý dramatik a svobodný zednář totiž pro operu Kouzelná flétna složil libreto, a tudíž zednářská msta by měla být nasměrována především na něj. Schikaneder ale umírá v 61 letech, 21 let po premiéře Kouzelné flétny. A podle všeho mu o život nikdo nikdy neusiloval.

full2_24509 Otrava to nebyla
Co tedy byla příčinou Mozartovy smrti? Vědci a lékaři se o přesné diagnóze dohadují už takřka 220 let. S první vlaštovkou přišel již v roce 1828 Mozartův životopisec a druhý manžel jeho choti Georg Nikolaus von Nissen (1761–1826). „Mozartův chorobopis nijak nedokazuje otravu. Kdyby padl za oběť jedu, muselo by se to stát dvěma cestami: buď rychle, nebo pomalu. Rychle to nebylo, a kdyby byl otravován pomalu, musel by mít úplně jiné stavy,“ píše Nissel, který zastává teorii, že slavný skladatel zemřel na zánětlivou revmatickou horečku.

Napotřetí podlehne
Ta se v Mozartově životě objevila hned dvakrát. Poprvé jí onemocněl v roce 1766 a po druhé o osm let později. Třetí útok revmatické horečky už hudebník nepřežije. Oslabený Mozartův organismus, který už několik měsíců sužují úporné bolesti hlavy a žaludku, tentokrát nemoci podlehne. Mezi další možné příčiny skonu Wolfganga Amadea Mozarta patří onemocnění ledvin, zápal plic nebo trichinelóza (onemocnění způsobené hlísticí rodu Trichinella). Přesná diagnóza je ale dodnes záhadou.

Prominentní lékař, nebo pomocník v márnici?
Událost: řádění Jacka Rozparovače
Kdy: 1888
Kde: Londýn, Velká Británie
Konspirační teorie: prostitutky neboli milenky prince Alberta Viktora zavraždili zednáři na příkaz královské rodiny
Oficiální verze: vrahem byl pravděpodobně zřízenec márnice

Po chodbě Buckinghamského paláce cupitá rychlým krokem pomenší chlapík v tmavohnědém kabátku. Do očí má vraženou čepici a za uchem se mu houpe ručně ubalená cigareta. Má na spěch. Její výsost královna Viktorie (1819–1901), která už 51 let stojí včele Spojeného království, ho netrpělivě očekává. Dvorní špeh, kterému nikdo neřekne jinak než Křivák Frank, má pro hlavu britského impéria nepříjemné zprávy.

Princovy čuňačinky i prostořeká poběhlice
„Klábosili o tom včera v hospodě u Tří koček ve čtvrti Whitechapel. Princ Albert Viktor je prý jejich nejnáročnější klient. Takové čuňačinky, co chce on, žádnýho jinýho zákazníka prý ani nenapadnou,“ vypráví Křivák Frank zamračené královně. Viktorie zuří. Už se k ní sice dostaly zvěsti o tom, že si její vnuk užívá po nocích v nevěstincích, ale v žádném případě nehodlá připustit, aby si o tom povídala kdejaká poběhlice. „Nejvíc to roztrubovala nějaká Polly. Ta když se trochu naleje, tak tu pusu nezavře,“ přikládá Křivák Frank pod ohýnek dalšími detaily.

Povolejme zednáře
„A dost! To se musí zarazit,“ křikne najednou královna Viktorie a bouchne dlaní do lesklé desky stolu. Okamžitě si nechá zavolat svého dvorního lékaře Williama Gulla (1816–1890), který podle zastánců konspiračních teorií patří mezi elitu tajné organizace Svobodných zednářů. A právě zednáři jsou prý prodlouženou rukou britské monarchie. Společně vymyslí geniální plán, jak odvrátit hrozící skandál.

Štace u nemocnice
Po schůzce s královnou Gull nelení. Sbalí si lékařskou brašnu, přes ramena přehodí starý plášť a vyrazí do nočního Londýna. Je už hodně po půlnoci, 31. srpna 1888, když lékař konečně najde svou oběť. Třiačtyřicetiletá Mary Ann Nicholsová alias Polly (1845–1888) přešlapuje po chodníku nedaleko nemocnice ve Whitechapelu. „Promiňte, prosím,“ osloví kurtizánu postarší lékař a v ruce hladí nabroušený skalpel.

Řádí až do listopadu
Už za pár hodin najdou dva dělníci rozpáranou Polly. Její zohavené tělo leží před stájemi v uličce Buck´s Row. Policie se sice pustí okamžitě do vyšetřování, ale ani jeden důkaz neukazuje na možného pachatele. Mezi tím doktor Gull netrpělivě čeká na další příkaz z Buckinghamského paláce. S královniným vnukem princem Alberte Viktorem (1864–1892) si má párkrát užít i Annie Chapmanová (1841–1888). A proto musí zemřít. O osm dní později leží její rozpárané tělo před domem číslo 29 v Hanbury Street. Doktor Gull alias Jack Rozparovač řádí podle zastánců konspiračních teorií až do listopadu roku 1888. Tehdy na královnin příkaz zabije svou poslední, pátou oběť Mary Jane Kellyovou (1863–1888).

Když profil nesedí
„Podle způsobu vraždění se jednalo o člověka s lékařským vzděláním, a to přesně sedí na doktora Williama Gulla,“ argumentuje Brian Hall, britský příznivec spiklenecké teorie o londýnském řezníkovi. S tím ale nesouhlasí nejnovější studie týkající se totožnosti Jacka Rozparovače. Britský historik Mei Trow totiž nedávno vytvořil psychologický profil tohoto sériového vraha. Jack Rozparovač byl muž bílé pleti z nižší společenské třídy (doktor Gull byl prominentní londýnský lékař), ve věku 25 až 35 let (v době řádění rozparovače bylo Gullovi 72 let).

Důkazy mluví jasně
„Pravděpodobně pocházel z neúplné rodiny, pracoval manuálně a měl jisté znalosti anatomie. Mohlo jít tedy o řezníka, pracovníka pohřebního ústavu, zaměstnance nemocnice nebo asistenta v márnici,“ vysvětluje Mei Trow a poukazuje na to, že právě poslední možnost se zdá být nejreálnější. Mezi jeho nejžhavější podezřelé totiž patří jistý Robert Mann, pracovník márnice ve Whitechapelu. „Je to nejpravděpodobnější vysvětlení, které se v poslední době objevilo,“ shodují se i další vědci včele s profesorem Laurencem Alisonem z liverpoolské univerzity a dodávají: „To se ale nedá říct o Williamu Gullovi, proti kterému neexistuje jediný důkaz.“

Smrtící setkání u lahůdkářství
Událost: atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este
Kdy: 1914
Kde: Sarajevo, Bosna a Hercegovina
Konspirační teorie: zednáři chtějí atentátem způsobit rozpad Rakouska-Uherska a rozpoutat první světovou válku
Oficiální verze: za atentátem stojí srbská vojenská rozvědka

Auto rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d´Este (1863–1914) projíždí kolem řeky Miljacky v prosluněném Sarajevu. Je 28. června 1914, krátce po tři čtvrtě na 11 dopoledne. Habsburský následovník trůnu sedí ve sportovním voze Gräf & Stift se staženou střechou spolu se svou manželkou Žofií Chotkovou (1868–1914), guvernérem Oskarem Potiorekem (1853–1933) a podplukovníkem Franzem von Harrachem (1870–1934). Všichni čtyři míří do nedaleké nemocnice, kde František hodlá navštívit zraněné členy svého doprovodu. Před necelou hodinou je totiž zasáhla bomba, původně určená pro arcivévodu.

Dvě rány stačí
Řidič zatočí do malé uličky a chce pokračovat po Třídě Františka Josefa. Potiorek ale najednou křikne: „Otočte vůz, město není bezpečné! Jeďte oklikou.“ Šofér dupne na brzdu a začne couvat. V tom okamžiku vychází z Lahůdek u Schillera dvacetiletý Gavrilo Princip (1894–1918). Právě se chce zakousnout do obloženého chlebíčku, když uvidí takřka nehybnou limuzínu rakouského arcivévody. Princip, jeden z atentátníků, který se měl pokusit zabít arcivévodu už před hodinou, neváhá. Přiskočí k pravé straně vozu a vytáhne poloautomatickou pistoli ráží 9×17 milimetrů. Dvěma ranami zasáhne arcivévodu Františka Ferdinanda i jeho manželku Žofii.

Válka pudí válku
„Žofie, Žofie, neumírej! Zůstaň na živu pro naše děti!“ křičí na svou choť zakrvácený Ferdinand. Marně. Aristokratický pár umírá ještě před příjezdem do rezidence guvernéra Potioreka. Atentát na následovníka rakousko-uherského trůnu nezůstane v žádném případě bez odezvy. Rakousko-Uhersko okamžitě vyhlašuje Srbsku válku, která je považována za jednu z příčin první světové války. Podle oficiálního vyšetřování za atentátem stojí srbská vojenská rozvědka, která se takto chtěla vzepřít nadvládě Rakouska-Uherska. Zastánci konspiračních teorií mají ale na celou událost poněkud jiný pohled.

Ať nám nefušují do světovlády
Spiklenecké teorie nepopírají, že by za atentátem stála srbská rozvědka, podle nich ale nejednala z vlastního přesvědčení. „Hlavou celého atentátu byli Svobodní zednáři. Jejich francouzská lóže Velký Orient si najala členy rozvědky, aby zabili arcivévodu Františka Ferdinanda a vyvolali tak válku,“ tvrdí zastánci konspiračních teorií a dodávají, že zednáři měli velký zájem na rozpadu rakousko-uherské monarchie. Právě ta by jim totiž mohla fušovat do řemesla a vážně ohrožovat jejich sice utajovanou, ale svrchovanou vládu nad světem.

Podezřelý guvernér
Důkazů pro svá tvrzení mají strůjci alternativních teorií hned několik. Prvně upozorňují na chabá bezpečnostní opatření, která vládla v ten den v Sarajevu. Guvernér Potiorek, který prý ve všem jede se zednáři, nechá ze sarajevských ulic odvolat převážnou část policejních hlídek. „Dědic monarchie nemůže jet do hlavního města …. zaštítěn ozbrojenými sbory,“ oponuje Potiorek Žofii Chotkové, která se bojí o manželův život. I k ní se totiž dostaly zvěsti o tom, že si Srbové brousí na Františka Ferdinanda zuby.

Má živý štít
V to červnové dopoledne proto v Sarajevu hlídkuje jen 120 policistů, kteří jsou rozestavěni ve vzdálenosti více než 80 metrů od sebe. To je jako délka hřiště pro americký fotbal. I kolona aut vezoucí arcivévodu je bez zvláštní ochranky, a to i po prvním pokusu o atentát. Jediné, co Potiorek nařídí, je jiné seskupení ve voze. Podplukovník Harrach si má sednout po levici Františka Ferdinanda, aby chránil jeho srdce.

Znal arcivévoda pravdu?
„Monarchie je teď plně v rukou Židů, svobodných zednářů, socialistů a Maďarů, je jimi ovládána,“ píše si František Ferdinand do svého deníku krátce před smrtí. Pro zastánce konspiračních teorií jsou jeho slova jen přiléváním oleje do ohně. Zednáři jeho zavražděním vlastně zabili dvě mouchy jednou ranou – nejenže se jim podařilo rozbít mocnou habsburskou rodinu, ale také se zbavili člověka, který o jejich piklích věděl až podezřele mnoho.

Jen velká náhoda
Historikové ale nad konspiračními argumenty jen nechápavě kroutí hlavou. Podle jejich názoru je smrt Františka Ferdinanda d´Este jen velkou náhodou. Manželský pár se totiž k návštěvě nemocnice rozhodl narychlo, necelou čtvrt hodinu před svou smrtí. Pokud by guvernér Potiorek byl skutečně ruku v ruce se spiklenci, neměl by pravděpodobně čas informovat atentátníky, aby se připravili. „Princip u Schillerova lahůdkářství vůbec neměl být. Po prvním neúspěšném atentátu se rozhodl celou akci zabalit a jít se najíst. Arcivévodu potkal skutečně náhodou,“ tvrdí rakouský historik Hermann Muster.

*****

Nese jednodolarovka poselství?
• Jedním z důkazů, že Svobodní zednáři chtějí ovládnout svět, je prý americká jednodolarová bankovka, která je doslova prošpikovaná zednářskými symboly.
• Historikové mají na to ale opačný názor.
• Vševidoucí oko nad pyramidou v levé části bankovky sice patří mezi zednářské symboly, ale kritikové namítají, že podobné znaky používali již staří Egypťané a na americké bankovce jde o křesťanské zobrazení Boha.
• Ani 13 stupňů pyramidy prý neodkazuje na tajné spiknutí. Historikové jsou za jedno v tom, že třináctka na bankovce označuje původní počet amerických kolonií.
• Nápis Novus ordo Seclorum neznamená podle historiků „Nový světový pořádek“, jak tvrdí pochybovači, ale překládá se jako „Nový pořádek pro další časy“ a má označovat fakt, že Spojené státy svým vznikem vstupují do nové éry.
Zdroj: EPOCHA SPECIÁL