Výstava korunovačních klenotů vždy budí zájem veřejnosti. O to víc zaráží, že náš stát ignoruje možnost požádat o návrat původního gotického žezla a jablka Království českého zhotovené Karlem IV., které jsou stále v Rakousku uloženy v pokladnici vídeňského Hofburgu. Zatímco Karlova gotická koruna v Praze je doplněna renesančním královským jablkem a žezlem z 16. století, které nechal zhotovit jako osobní šperk bez státoprávního významu Ferdinand I.

Korunovační klenoty byly za třicetileté války převezeny do Vídně, což je zachránilo před uloupením, když Švédové obsadili Pražský hrad. Do Prahy byly přiváženy jen na korunovace, trvale se vrátily roku 1791. Původní žezlo a jablko bylo užíváno při korunovacích až do 17. století. Renesanční až od 18. století, poprvé je to prokázáno při korunovaci Karla VI. roku 1723.

Záměna mohla být neúmyslná, když předcházející korunovace jeho otce Leopolda I. byla před dlouhou dobou v roce 1656, takže roku 1723 nebyl pamětník korunovace minulé. Mohlo dojít i k záměně klenotů při nouzové evakuaci za tureckého ohrožení Vídně, kdy byly převezeny mimo město. Možná k tomu přispělo, že zdobnější renesanční klenoty vyhovovaly zdobnému baroku více než střízlivá gotika. Ovšem gotické žezlo má krásnou elegantní hlavici, která navádí k autorství Petra Parléře.

Korunovační klenoty byly majetkem Království českého bez ohledu na místo uložení. Habsburkové byli jako čeští králové držiteli, ne vlastníky korunovačních klenotu. Majetek Země české přešel na československý stát a pak na Českou republiku. Neexistuje žádný právní akt, kterým by byly klenoty převedeny na rakouský stát.

Po vzniku Československa rakouský stát vydal dokumenty a věci patřící zemi české, moravské a slezské, pokud o ně československý stát požádal. Je překvapující, že jsme o gotické žezlo a jablko nikdy nežádali. Důvodem je, že o jejich existenci tehdejší českoslovenští představitelé nevěděli. Stát se hlásí k tradici sv. Václava a Karla IV. Ponechává-li ale gotické žezlo a jablko v držení cizího státu, skutkem to popírá.

Rakousko se saintgermainskou mírovou smlouvou z 10. září 1919 zavázalo k vydání listin a věcí, které má v držení a patří Československu jako nástupci Království českého a Markrabství moravského. Smlouva platí i dnes a nepočítá s promlčením. Korunovační klenoty spravuje Kancelář prezidenta republiky a jsou spojeny s hlavou státu. Věci se může ujmout prezident republiky, premiér či ministr zahraničí. Měli jsme žádat o vrácení klenotů již po rozpadu monarchie, ale je možné tak učinit i po sto letech.

ZDROJ: Zdeněk Koudelka