Česká armáda se připravuje i na možnost rozšíření války z Ukrajiny do států na východním křídle Severoatlantické aliance. V takovou chvíli by bylo vše vzhůru nohama i v Česku, protože by tudy denně proudily tisíce spojeneckých vojáků a stovky kusů těžké techniky. Příprava armády zahrnuje i plány, kde vojákům zajistit ubytování či jak je nasytit.
Podle plánů NATO bude muset v případě eskalace konfliktu česká armáda poskytnout aliančním projíždějícím jednotkám veškerou podporu, aby spojenečtí vojáci dorazili na frontu včas, nasycení, s potřebnou municí a funkční technikou. A čeští vojáci se na tuto možnost už roky intenzivně cvičí.
„My víme, kolik vojáků v případě konfliktu přes naše území projede za jeden den, kde budou ubytovaní, jak je nakrmíme a kdo se o ně postará. To je už od roku 2015 naplánováno, protože v tom nelze improvizovat,“ řekl Novinkám generál Róbert Bielený, ředitel armádní logistiky.
Na úkol nazývaný anglicky Host Nation Support se armáda připravuje každodenně. Plány vznikly po ruské anexi Krymu v roce 2014 a každý rok se upřesňují. Jejich podoba je tajná, ale všechny armády NATO od Portugalska po Estonsko pilně cvičí, aby byly v krizi nachystané.
„Aby se nestalo, že na hranicích Česka zůstane stát několik tisíc vojáků, protože je na cestě nebude kde nechat odpočinout, nasytit a dotankovat techniku. My víme, kde jsou poslední tábory pro odpočinek na německé straně a první tábory na polské i slovenské straně, a cvičíme, jak vše správně načasovat,“ popsal generál.
Přes Česko už nyní jezdí stovky konvojů ročně
Letos na jaře proběhlo ve všech zemích NATO cvičení Steadfast Defender 2024, kterého se postupně účastnilo skoro sto tisíc vojáků. Řada cvičení byla i v Česku.
Česká armáda trénuje i během ostrých přesunů spojenců na východní křídlo. „Konvojů je několik stovek za rok a projdou, aniž by to mělo na kohokoli v Česku vliv. To je běžná praxe, ale pak jsou tu cvičení, při kterých zkoušíme, jak by přes naše území projížděly větší celky v řádu tisíců lidí,“ uvedl.
V osmi zemích východního křídla NATO po vpádu Ruska na Ukrajinu vzniklo osm aliančních jednotek o síle několika desítek tisíc vojáků, kteří jsou připraveni bojovat hned, dalších tři sta tisíc příslušníků je pak doma v pohotovosti a jsou připraveni vyrazit do akce do několika dnů. Pokud by se tato masa dala do pohybu, česká armáda nebude podle Bieleného zaskočená. Celou operaci by řídilo velitelství NATO v celé Evropě.
Úkol má v české armádě na starosti Prapor podpory nasaditelných sil. Podle Bieleného by se podporou spojenců musela v případě konfliktu věnovat asi desetina celé české armády, která má dnes okolo 24 tisíc vojáků. Společně s vojenskou policií, hasiči a policisty by musela armáda zajistit třeba i plynulý průjezd Českem.
„Musíme si poradit se všemi překážkami, například i s dopravní zácpou, a využívat různé objížďky. Proto je nutné dlouhodobě spolupracovat se samosprávou, hasiči a policií,“ uvedl generál.
Když by to nešlo po silnici, nasednou vojáci do vlaků nebo využijí vojenská letiště.
Polní tábor za 36 hodin
Armáda je připravena vystavět také polní tábory, kde by se spojenci najedli, vyspali, vykoupali, natankovali nebo opravili porouchanou techniku.
„Máme vlastní prostory, kde kempy postavíme, vlastní stany, do nich vlastní topení i lehátka. Připravujeme se, aby za jeden den mohlo přes republiku projet několik tisíc vojáků,“ uvedl generál. Celý kemp pro tisíc vojáků podle něj dokážou postavit do 36 hodin.
Spojenci se nemusejí bát, že by Českem projížděli hladoví. „Máme polní kuchyně a smlouvy s kontraktory tak, abychom dokázali všechny vojáky nakrmit teplou stravou minimálně jednou denně,“ řekl generál.
Po celém Česku má armáda vytipovaná místa, kde by mohli spojenci zaparkovat v případě nouze. Jde o záchytná parkoviště pro kamiony blízko dálnic a hlavních silnic nebo prostory, které používá Ředitelství silnic a dálnic – správa a údržba silnic pro skladování materiálu a techniky.
Podle generála se alianční státy úkolu zhostily různě. Jako skvělý příklad uvedl cvičení v Norsku v roce 2018, kdy do pětimilionové země dorazilo okolo 70 tisíc aliančních vojáků.
„Po dobu čtyř týdnů pro ně zajistili úplně všechno. Ovlivnilo to i ekonomiku, omezilo dopravu i dostupnost zboží, ale lidi tam na to jsou připraveni, že budou muset v době krize zatnout zuby kvůli obraně státu,“ řekl generál.
Poznamenal, že velký přesun spojeneckých vojáků by ale nebyl úkol jen pro armádu: „Při cvičení v Norsku bylo dobře vidět, že je to úkol nejen vojáků, ale celého státu, protože když jdou přes území velké počty jednotek, tak se na tom budou muset podílet všechny resorty a složky státu.“
