Polsko řeší rostoucí problémy s kriminalitou přistěhovalců, přičemž jen za posledních pár let se počet cizinců ve vězení více než zdvojnásobil. Zahraniční vězni představují přibližně 3,3 % z celkového počtu vězňů, nejvíce zastoupenou skupinou kriminálníků v polských věznicích jsou Ukrajinci, Gruzínci a Bělorusové. Polsko v posledních letech zaznamenalo nejvyšší míru přistěhovalectví ve své historii a patří také k nejvyšším v Evropě.
Počet cizinců v polských věznicích se za necelé čtyři roky téměř zdvojnásobil v souvislosti s bezprecedentní mírou přistěhovalectví do Polska. Počet vězňů s cizí státní příslušností se zvýšil na 2 407 z 1 267 na konci roku 2020, informuje server notesfrompoland.com s odvoláním na údaje ministerstva spravedlnosti.
Největší počet vězněných cizinců tvoří Ukrajinci (1 261), Gruzínci (330) a Bělorusové (146), kteří jsou zároveň třemi nejpočetnějšími skupinami přistěhovalců v Polsku. Nejčastějšími důvody jejich uvěznění jsou dopravní přestupky, loupeže, ublížení na zdraví a vraždy. Podle údajů vězeňské služby bylo v Polsku na konci května letošního roku 72 900 vězňů. To znamená, že zahraniční vězni představují přibližně 3,3 % z celkového počtu vězňů.
Bývalý šéf polské vězeňské služby Paweł Moczydłowski prohlásil, že počet zahraničních vězňů bude pravděpodobně dále narůstat. V polských věznicích se tak stále více prohlubují problémy s přeplněností, ale také přibyly nové problémy, jako jazyková bariéra a rozdílné kulturní zvyky.
„Tato situace jistě vyžaduje přípravu. Je lepší se o to snažit dříve než být později odkázán na zmírňování mezinárodních konfliktů za mřížemi,“ uvedl s tím, že se zvyšuje počet potyček mezi jednotlivými vězni.
Zpráva polského komisaře pro lidská práva zveřejněná v loňském roce uvedla, že v jedné polské věznici byli vězni vystaveni fyzickému a psychickému mučení, včetně bití, dušení a waterboardingu. Prokuratura zahájila vyšetřování těchto tvrzení.
Podle Moczydłowskiho se sice polské věznice potýkají s přeplněností a mezinárodními potyčkami, ale „situace odsouzených v polských věznicích není špatná“ a „rozhodně je mnohem lepší než v domovských zemích zahraničních vězňů“.
Polsko v posledních letech zaznamenalo nejvyšší míru přistěhovalectví ve své historii a patří také k nejvyšším v Evropě. V každém roce od roku 2017 Polsko udělilo nejvyšší počet prvních povolení k pobytu v EU přistěhovalcům ze zemí mimo blok.
Polsko bylo také jednou z hlavních destinací uprchlíků prchajících z Ukrajiny, přičemž se odhaduje, že jich v zemi zůstává téměř milion.
Od roku 2020 se počet cizinců registrovaných v polském systému sociálního pojištění zvýšil o více než 50 % z přibližně 725 000 na 1,13 milionu, což znamená, že tvoří téměř 7 % všech osob v systému. Největší počet, přibližně dvě třetiny, jich pochází z Ukrajiny a přibližně desetina z Běloruska.
Otevřená migrační politika ale podle všeho v Polsku zůstane, protože podobně jako ostatní země v EU čelí stárnutí obyvatelstva. Institut, který má na starosti sociální systém, konstatuje, že vzhledem ke zhoršující se demografické situaci Polska by země musela v příštím desetiletí přilákat téměř dva miliony přistěhovalců, aby si udržela současný poměr počtu obyvatel v produktivním věku k počtu důchodců.
